Zeptali jsme se

Ing. Vladimíra Kupce, ředitele Státní rostlinolékařské správy Ředitelem Státní rostlinolékařské správy jste od doby jejího založení v roce 1997, letos tedy tato organizace slaví deset let trvání. Má za sebou mnoho změn, stejně tak jako legislativa, kterou spoluvytváří. Co se připravuje do budoucna?

V krátkodobém horizontu Státní rostlinolékařská správa ve spolupráci s Českou společností rostlinolékařskou, výzkumnými ústavy a vysokými školami připravuje nové Metodiky ochrany rostlin. Na jejich základě zpracujeme Rostlinolékařský portál. Jde o interaktivní elektronickou formu metodik vyvěšenou na stránkách www.srs.cz, která umožní zemědělci vyhledávat podle plodiny, i neúplného názvu, vyobrazení, příznaků a jiných indicií škodlivý organismus, který napadl jeho plodinu a zvolit si vhodný způsob ochrany. Státní rostlinolékařská správa předpokládá spuštění zkušebního provozu do konce letošního roku a náběh plného v roce 2008.
V dlouhodobém horizontu jde zejména o spolupráci na tvorbě metodik a prosazování integrované ochrany jako součásti integrované produkce.

Poskytujete také poradenství, nebo je stále hlavní těžiště vaší práce spíše v administrativě?

Při návštěvách zemědělských prvovýrobců v rámci monitoringu i dozoru poskytují pracovníci Státní rostlinolékařské správy odbornou pomoc, jejíž součástí je i objektivní poradenství formou doporučení či odkazů na zdroje informací bez právní závaznosti. Správa totiž není smluvní poradenský orgán.

Na semináři k desetiletému výročí SRS zaznělo, a také od řečníků z jiných zemí, že hrozí nedostatek odborníků v ochraně rostlin. Platí to i pro nás?

V České republice máme tři zemědělské univerzity s rozdílným nastavením specializačního studia, které pomáhá řešit obecný problém nezájmu o studium zemědělství. Státní rostlinolékařská správa navíc zajišťuje pro své potřeby celoživotní studium s náplní specializace rostlinolékařství a ročně tak má k dispozici zhruba deset specialistů – rostlinolékařů. Obor vystuduje zhruba padesát odborníků ročně. Přibližně čtyřicet procent nastoupí do výzkumu, deset procent na školy, dvacet procent do státní správy a zbytek do dalších aktivit. Pro Českou republiku je tento počet dostačující.

Jakou roli bude hrát Státní rostlinolékařská správa v připravovaném systému cross compliance?

U cross compliance vychází správa ze snahy dosáhnout toho, aby kontroly plnily účel a zbytečně nezatěžovaly zemědělce.V přístupu volíme nastavení stejných podmínek v rámci Evropské unie, proto budou pro účely cross compliance využívány pouze ta ustanovení zákona č. 326/2004 Sb., v platném znění, která jsou implementována z platných předpisů unie. Znění, která v předstihu implementují navrženou směrnici EP a R k přípravkům na ochranu rostlin, a tedy nahradí směrnici 91/414, budou využívána pouze pro účely dozoru nad dodržováním zákona, nikoliv pro účely cross-compliance a plateb.

Které škodlivé organismy nás budou v budoucnu nejvíce ohrožovat?

V souvislosti s globálním oteplováním to bude mnoho škodlivých organismů, zejména z jižní Evropy. Další se k nám dostávají dopravou, obchodem a podobně. Typickým představitelem šíření dopravou je bázlivec kukuřičný, který se již vyskytuje na kukuřici na Moravě. Ochrana je velice komplikovaná a výhledově bude řešena odstupem pěstování kukuřice na stejných pozemcích. Dále se jako důsledek globálního oteplování předpokládá až silný výskyt viróz na ozimých obilninách. Neexistence spolehlivých meteorologických předpovědí v tomto případě neumožňuje cílenou preventivní ochranu proti přenašečům. Teplá zima totiž prodlužuje sání křísů na obilninách a přenášení viróz zejména z výdrolů, vlhká půda neumožňuje pozemní ošetření. Je možný pouze preventivní způsob ochrany insekticidním mořením osiva v průběhu léta. To ale při normálním průběhu zimy představuje zbytečné náklady pro zemědělce. Jak je vidět, škodlivé organismy nás mohou často uvádět do situací, které jsou obtížně řešitelné.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *