Zemědělství jako hlavní nebo vedlejší činnost

Podle údajů zjištěných Agrocenzem bylo koncem minulého roku v našem zemědělství 53,5 tisíce subjektů - fyzických osob (FO), splňujících stanovená kritéria (prahové hodnoty) pro zpravodajské jednotky tohoto celostátního zemědělského sčítání. Z toho převážnou část - 31,7 tisíce - tvořily osoby s osvědčením samostatně hospodařícího rolníka (SHR). Dále je zde zahrnuto 3,4 tis. FO se zemědělskou výrobou, podnikajících podle živnostenského zákona a 257 FO podnikajících podle jiných zákonů. Zbývající poměrně velkou část - 18,1 tis. - tvoří zpravodajské jednotky charakteru fyzických osob, u kterých není evidována žádná právní forma.

Uvedené skupiny zpravodajských jednotek (ZJ) se navzájem výrazně liší. Například výměra obhospodařované z. p. připadající na 1 ZJ v případě SHR činí 27,2 ha a u FO bez právní formy 1,5 ha (vypočteno za všechny ZJ ve sledovaných skupinách). V případě pracovníků v hlavní činnosti (dříve tzv. trvale činní pracovníci) jsou analogické průměrné údaje v přepočtu na 1 ZJ následující: 0,76 a 0,01. Je zřejmé, že podnikatelský profil, resp. účel provozování zemědělské činnosti je u uvedených skupin FO rozdílný. Zatímco u podstatné části SHR a podobně i u zpravodajských jednotek s jinou právní formou lze předpokládat výrobu určenou převážně pro trh, u ZJ bez jakéhokoliv podnikatelského osvědčení je možno očekávat převážně samozásobitelské zaměření.
Nové třídící hledisko
Údaje Agrocenzu 2000 umožňují poprvé posoudit i složení zpravodajských jednotek – fyzických osob v našem zemědělství podle toho, zda se věnují zemědělské výrobě (ve vlastním hospodářství) jako jediné, případně jako hlavní nebo jako vedlejší činnosti. Další skupinu tvoří fyzické osoby provozující zemědělství souběžně s pobíráním důchodu (starobního nebo invalidního).
Zařazení do některé z uvedených čtyř kategorií bylo zjištěno u 50,4 tis. ZJ (94,3 % všech FO – zpravodajských jednotek Agrocenzu). Nezařazené FO představují zemědělské jednotky velmi malého rozměru (v průměru 0,6 ha z.p.), ve kterých nebyl zjištěn žádný pracovník v hlavní činnosti; žádná z těchto jednotek nenáleží mezi SHR ani mezi FO s jinou právní formou.
Za typická rolnická (selská) hospodářství lze považovat ZJ zahrnuté do prvních dvou kategorií (zemědělství jako jediné nebo hlavní zaměstnání). Na tyto kategorie připadá necelá 1/4 všech sledovaných FO, obhospodařují však 3/4 z. p. a nachází se v nich téměř 94 % z celkového počtu pracovníků v hlavní činnosti u těchto podnikatelských subjektů (srovnej údaje v tabulce).
Téměř polovina všech FO rozdělených podle uvedeného hlediska se nachází v kategorii, pro kterou je práce ve vlastním zemědělském hospodářství vedlejší činností. Odráží se to i v podstatně menší průměrné velikosti těchto hospodářství (6 ha) obhospodařované z. p. a 0,02 pracovníka v hlavní činnosti, na rozdíl např. od 66,6 ha z. p. a 2,27 pracovníka, připadajících na jednu FO ve skupině se zemědělstvím jako jediným zaměstnáním. Jen o málo větší průměrné velikostní parametry existují u zemědělských hospodářství důchodcovského typu, které lze přiřadit ke kategorii FO provozujících zemědělskou výrobu jako vedlejší činnost.
Kolik je podniků fyzických osob?
Termín zemědělský podnik se, jak známo, používá velmi volně a nejednotně. Nehledě na zvláštnosti zemědělství lze i v tomto odvětví uplatnit obecné vymezení podniku jako institucionalizovaného podnikání.
Podle obchodního zákoníku se podnikáním rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku (což ovšem nevylučuje, že určitá podnikatelská činnost může skončit i ztrátou). Vedle tohoto ekonomického kritéria je zde uvedena i podmínka právního charakteru pro definování podnikatele: zápis v obchodním rejstříku nebo podnikání na základě živnostenského nebo jiného oprávnění.
Tomuto druhému kritériu vyhovuje v našem zemědělství 35,4 tis. FO – zpravodajských jednotek Agrocenzu 2000 (2,2 tis. z nich je zapsáno v obchodním rejstříku a ostatní mají jiné oprávnění – převážně osvědčení pro SHR). Toto právní hledisko nepostačuje ovšem k tomu, aby všechny FO s příslušným podnikatelským osvědčením bylo možno považovat za podnikatele i z ekonomického hlediska. K tomu je zapotřebí splňovat zároveň další podmínku – podnikání jako soustavná činnost za účelem zisku. Neboli podnikání zaměřené soustavně na trh a nikoli provozování zemědělské výroby za účelem samozásobení (byť i s příležitostným zpeněžováním části produkce).
Obě rozhodující kritéria splňují především FO, pro které je práce ve vlastním zemědělském hospodářství, resp. podniku jediným nebo hlavním zaměstnáním – celkem necelých 11,7 tisíce. Dále pak menší část FO zabývajících se zemědělstvím jako vedlejší činností, nebo souběžně s pobíráním důchodu. Jde o ta hospodářství uvedených kategorií FO, ve kterých je alespoň jeden pracovník (člen rodiny hospodáře nebo zaměstnanec) v hlavní činnosti. Počet těchto FO lze na základě údajů Agrocenzu odhadnout na 1650.
Celkový počet zemědělských podniků fyzických osob odpovídajících uvedeným kritériím činí tedy 13,3 tis. (z toho přibližně 450 podniků neobhospodařujících z. p. – specializovaných na živočišnou výrobu). Představuje to 1/4 všech FO – zpravodajských jednotek Agrocenzu (převážnou část těchto ZJ tvoří drobní pěstitelé a chovatelé, dosahující nízkých prahových hodnot stanovených pro loňský Agrocenzus, nikoli však podnikových parametrů). Spolu se třemi tisíci podniků právnických osob (převážně obchodních společností) bylo tak koncem roku 2000 v ČR 16,3 tis. zemědělských podniků.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *