Zavíječ rozdal karty, sklizeň ukáže

V květnu, měsíci kdy kukuřice teprve vzcházela, jsme poprvé navštívili Ekoprogres, s. r. o., v Třebovli, kde pěstují její Bt-hybrid. Podruhé jsme se tam zastavili v polovině července, kdy byl v plném proudu nálet zavíječe a rostliny již kvetly. Projevila se již nějak odlišnost transgenní kukuřice?

Státní rostlinolékařská správa letos zachytila první nálet zavíječe kukuřičného stejně jako v minulém roce již v polovině června, a to na jihu Moravy. V Třebovli se ale v intenzitě, která zadala důvod k ochraně, objevil až začátkem července. „Letos začal zavíječ nalétávat později. Insekticidem jsme ošetřovali až 10. července zhruba 250 hektarů, což je přibližně polovina ploch. Do některých jsme se už nedostali, protože rostliny byly příliš vysoké,“ říká Ing. Pavel Matouš, ředitel společnosti Ekoprogres. Zároveň podotýká, že kukuřice v tomto roce metaly o týden později než je běžné, nicméně ve stejné době, jako loni. Porosty v Třebovli zasáhla jarní chladna stejně, jako ve zbytku republiky. „Kukuřice byly žluté jako citrón. Mám ale dojem, že díky podkořenovému přihnojení tolik nestrádaly. Naštěstí nastoupilo teplé počasí se srážkami a rostliny se velmi rychle vzpamatovaly,“ dodává.
Podle jeho dosavadních odhadů se dá zatím očekávat dobrá sklizeň, jak ukazuje nasazení zrn u porostu odrůdy Dekalb 440. „Loni měla velmi často po dvou palicích na rostlině, letos také. Na horní palici jsem napočítal čtrnáct řad a čtyřicet šest řádků, a na dolní šestnáct řad a čtyřicet čtyři zrn v řádku. Když by se všechny vyvinuly, byl by to vynikající výnos. I kdyby se jich vyvinulo méně, mohlo by to být 600 zrn na palici. Při hmotnosti tisíce semen 300 gramů bychom mohli mít asi 0,20 kg zrna na rostlinu,“ počítá Ing. Matouš možný výnos, do kterého zahrnuje ještě další srážky. „Pokud by bylo na hektaru 60 000 jedinců, měli bychom sklizeň 12 tun,“ končí s tím, že výsledek může být všelijaký a může ho do sklizně ovlivnit mnoho faktorů. „Kolega se mi vždycky kvůli mým výpočtům směje. Zatím se ale dá říci, že porosty mají na výnos založeno dobře, i když nejsou tak vyrovnané jako loni.“

Výskyt hmyzu je srovnatelný

Poté se vydáváme do porostů porovnat tři sousedící plochy, Bt-kukuřici (hybrid TXP 939A-V), insekticidně ošetřený porost a pole bez ochrany. Je třeba říci, že následující rozdíly jsou založeny spíše na odrůdové odlišnosti. První návštěva v již ošetřeném porostu byla po dlouhém hledání korunována úspěšným nalezením zavíječe, stejně tak jako v porostu bez ošetření (šlo o odrůdu, která byla podle Ing. Matouše pro škůdce výrazně atraktivnější). Snaha o nalezení vajíček na spodní straně listů kukuřice ale úspěšná nebyla.
Důkladné prohledávání listů ale ukázalo jinou skutečnost. Ve všech třech porostech nebyl od pohledu výraznější rozdíl ve výskytu dřepčíků, pavouků, škvorů, zlatooček, slunéček a jejich larev. Pouze v Bt-kukuřici byl subjektivně menší výskyt mšic (jejich kolonie byly menší) a nepodařilo se nám nalézt ani zavíječe. Menší výskyt prvního škůdce ale lze přičíst spíše nižší vývojové fázi Bt-odrůdy, a možná její menší „chutnosti“. Nepřítomnost zavíječe lze zřejmě přičítat tomu, že mohl být v jiné části pole. Lokální shromažďování tohoto škůdce potvrzuje také Ing. Matouš.
Klíčovým poznatkem, i když nikterak novým, ale je, že Bt-odrůda nijak viditelně neovlivnila přítomnost užitečného hmyzu, který se na listech poprášených jejím pylem proháněl bez jakéhokoliv omezení. Konečný efekt různých způsobů ochrany uvidíme ale až při sklizni.

Škůdců přibývá
Výskyt zavíječe kukuřičného v České republice závisí především na ročníku. Po Evropě se ale rychle šíří jiný škůdce, a to bázlivec kukuřičný. Na něj lze úspěšně použít jiný Bt-toxin zabudovaný do rostliny. V sousedním Rakousku letos zaznamenali jeho třikrát větší výskyt než loni, jak o tom informovala rakouská agentura pro zdraví a jistotu výživy AGES. Podle ní se počet zachycených brouků každoročně ztrojnásobuje od roku 2002. První jedinci se letos objevili až 13. června, tedy o týden později než v minulém roce. Díky příznivým podmínkám pro růst kukuřice se ale podle agentury zatím neprojevily žádné škody způsobené žírem larviček. Výskyt brouka sledují na 500 stanovištích.
Také zavíječ se v Rakousku letos vyskytuje více. Podle vyjádření AGES byl počet motýlů chycených do světelných pastí vyšší než kdy jindy. Agentura ale zároveň dodává, že na vině není ani tak změna klimatu, která by mohla zavíječi připravit lepší podmínky, ale především zemědělci, kteří nezaorávají dostatečně hluboko posklizňové zbytky z minulého roku a ve zvýšené míře využívají minimalizaci.
Minimální zpracování půdy využívají také v Třebovli, nicméně plochy mulčují, aby úkryt škůdce zlikvidovali. Minimalizace naopak podle Ing. Matouše vykazuje výrazný protierozní vliv. „Opakovaně se přesvědčuji, že i při velkých srážkách z našich polí neteče kalná břečka, ale nanejvýše voda, která se přefiltruje přes zbytky ležící na povrchu. Potvrdil mi to nedávno také kolega, který používá stejný způsob hospodaření,“ konstatuje.

Produkci zřejmě odebere SZIF
Klíčová otázka – odbyt zrna Bt-kukuřice – zatím ale zcela slibně nevypadá. „S některými odběrateli jsem již jednal. Výkup v Pelhřimově tuto kukuřici odmítl s tím, že oddělené skladování a obchodování by pro ně bylo příliš komplikované. Stejně jsem nepochodil v Kolíně. Vcelku se jim nedivím, protože komoditu dále prodávají. Zatím mi to ale vrásky nedělá, je tady Státní zemědělský a intervenční fond, který ji vykoupit musí. Podle mě je to jen otázka času, za pár let tento problém vyšumí,“ soudí Ing. Matouš. Jedním dechem ale dodává: „V minulých dnech mě navštívili zástupci firmy, která bude zajišťovat nákup surovin pro lihovar ve Vrdech. Ten předpokládá začátek provozu letos v říjnu a o naši kukuřici včetně Bt projevil zájem. Šlo by o velmi elegantní řešení, nabízí uspokojivou cenu a není to daleko – zhruba čtyřicet kilometrů“.
Odmítání Bt-kukuřice kvůli speciálním podmínkám odpovídá v principu závěrům ankety Ministerstva zemědělství ČR, jež se dotazovalo zemědělců, kteří v minulém roce pěstování transgenní kukuřice vyzkoušeli. Mezi hlavní negativa zařadili administrativu (25 %), nutnost evidence (13,9 %) a vyšší cenu osiva (13,9 %). Uvítali zvláště účinnou ochranu proti zavíječi (41,5 %), úsporu insekticidů (12,3 %) lepší zdravotní stav rostlin (12,3 %), vyšší výnos (10,8 %) úsporu práce a nižší ztráty (po 6,2 %)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *