Zakládání porostů a hnojení ozimého ječmene

Pro zakládání porostů ozimého ječmene je možné využívat jak klasického systému zpracování půdy (s orbou), tak minimalizačních technologií. Všechna opatření při zakládání porostů by měla být zaměřena především na hospodaření s vláhou.

Zakládání porostů

Z hlediska přirozené ulehlosti půdy je pro ozimý ječmen optimální odstup orby od setí tři až čtyři týdny. Hloubka orby by neměla přesáhnout 22 cm. Spojením pracovních operací, které umožňují moderní secí stroje s aktivním nářadím na zpracování půdy, je možné období mezi sklizní předplodiny a setím zkrátit, což je u ozimého ječmene vzhledem k brzkému setí velmi významné. Sníží to také počet přejezdů, rozsah zhutnění půdy i ekonomické náklady. Setí do čerstvě zorané a připravené půdy je účelné při nedostatku vláhy a tím i předpokladu nerovnoměrného vzcházení obilek. Výsledky ukazují, že mnohem důležitější než půdní ulehlost je setí do půdy s dostatečnou vlhkostí. Je-li orba provedena delší dobu před setím, může dojít k silnému proschnutí půdy, zvláště v prostoru uložení osiva. Při setí do čerstvé brázdy (pokud je půda před setím lehce zpracovatelná) jsou vláhové podmínky podstatně lepší. To má pozitivní vliv na rychlost a vyrovnanost vzcházení osiva. Požadované ulehlosti půdy je možné do uspokojivé míry dosáhnout zaválením těžším válcem po zasetí.
Vlastní předseťová příprava půdy se provádí do hloubky 4 – 6 cm tak, aby osivo bylo uloženo do hloubky 2 – 4 cm. Vytvoření kvalitního seťového lůžka je podmíněno dostatečnou vlhkostí zabezpečující potřebné fyzikální vlastnosti půdy v rozpětí mezí drobivostí a plasticitou (půdní agregáty se při takovém stavu v dlani pod mírným tlakem rozpadají).
Na základě dlouholetých zkušeností za optimální termíny výsevu považujeme: ve vyšších polohách bramborářské výrobní oblasti 10. – 20. září, v intenzivnějších polohách 15. – 25. září, v řepařské výrobní oblasti 20. – 30. září, v kukuřičné výrobní oblasti 25. září – 5. října. Založení porostu po agrotechnické lhůtě má téměř vždy za následek snížení výnosu. Setí opožděné proti optimálnímu termínu o sedm až deset dnů sníží podle pokusů VZÚ Kroměříž (1996 – 2000) průměrný výnos ze 7,38 na 6,69 t.ha-1.
Velice důležité je dodržení optimálního výsevního množství. Doporučené termíny setí a výsevky jsou uvedeny v tabulce 1.

Hnojení

Ozimý ječmen patří mezi obilniny, které mají, díky dobře vyvinutému kořenovému systému (zvláště při dodržení optimálního termínu setí), předpoklady pro dobré využití živin.
Dávky fosforu, draslíku a hořčíku plánujeme podle ročních základních normativů (NERAD a kol.: Hnojení plodin, ÚKZÚZ, 1996). Tyto normativy vyjadřují množství živin, které mají být v jednotlivých letech na příslušných stanovištích dodány k pěstovaným plodinám společně v organických i průmyslových hnojivech. Vzhledem k interakcím draslíku a hořčíku se posuzuje i jejich vzájemný poměr pomocí přepočítávacích koeficientů pro stanovení dávek draslíku.
Nároky ozimého ječmene na dusík jsou částečně omezeny jeho nižší odolností proti poléhání. Celková dávka dusíku by se u ozimého ječmene měla pohybovat v rozmezí 60 – 100 kg.ha-1. Vyšší dávky působí na zvýšení výnosu pouze nepatrně a většinou jsou příčinou většího poléhání porostů, což se projevuje nepříznivě snížením výnosu i kvality zrna. Při zaorávce slámy by celková dávka dusíku (bez započítání vyrovnávací dávky na podporu rozkladu organické hmoty) měla činit maximálně 80 kg.ha-1.
Ozimý ječmen dobře reaguje na podzimní hnojení dusíkem, a proto doporučujeme, zvláště po obilninách, aplikovat třetinu celkové dávky (do 30 kg N.ha-1) spolu se základním hnojením fosforem a draslíkem. Při vyšších dávkách je nebezpečí přerůstání porostů a horšího přezimování.
Při základním hnojení je možné použít jak kombinovaná NPK hnojiva, tak jednosložková fosforečná a draselná hnojiva a kapalné hnojivo DAM 390, popřípadě i močovinu v pevné formě. Dusík ve formě DAM 390 lze použít ve všech oblastech, zejména při zásobním hnojení fosforem a draslíkem. Méně vhodné je jeho použití v systému každoročního hnojení všech plodin v osevním sledu všemi živinami (NPK). Tam jsou vhodnější hnojiva kombinovaná. Není vhodný pro použití na mělké, lehké a písčité půdě s malou biologickou aktivitou a v oblastech humidních (horší bramborářská a pícninářská výrobní oblast). Močovinu je nutné po aplikaci rychle zapravit do půdy. Močovina také není vhodná do písčité půdy, kyselé půdy a do půdy extrémně těžké, biologicky málo činné a silně alkalické. NP roztoku je možné využít v systému každoročního hnojení na půdě s nízkou zásobou fosforu. Na pozemcích se střední a dobrou zásobou fosforu je nutné aplikovat NP roztok ve směsi s DAM 390.
Rozhodující roli ve výživě ozimého ječmene sehrává regenerační hnojení, protože již brzy na jaře je většina vzrostných vrcholů na stéblech ve III. etapě organogeneze a je třeba podpořit další tvorbu kláskových hrbolků i celkově posílit rostliny po zimě. Porosty hnojíme diferencovaně podle jejich stavu a obsahu minerálního dusíku v půdě. Dávky se pohybují v rozmezí 30 až 60 kg.ha-1. V teplých a suchých oblastech (kukuřičná výrobní oblast, výrobní oblast řepařská suchá) lze i dávky na horní hranici uvedených hodnot aplikovat jednorázově. V případě silnějšího napadení porostu paluškou travní, při horším přezimování, u porostů vývojově opožděných, méně odnožených nebo při časném obnovení vegetace a v ostatních výrobních oblastech doporučujeme vyšší regenerační dávky rozdělit na dvě části. Slabší porosty většinou nejsou schopny rychle využít poměrně vysokých jednorázových dávek živin a mohlo by dojít ke ztrátám dusíku proplavením do spodních vrstev půdy.
Vhodnou formou hnojiv jsou ledek amonný s vápencem nebo DAM 390, který lze v případě potřeby kombinovat s dalšími kapalnými hnojivy nebo s růstovým regulátorem na podporu odnožení a srovnání vývoje odnoží. DAM 390 nelze použít na porosty mechanicky poškozené válením, vláčením a nízkými teplotami. Na málo úrodné půdě a k řídkým porostům volíme raději ledkovou formu dusíku.
Produkční dávka (na začátku sloupkování, DC 31) činí v průměru 20 – 30 kg N.ha-1. Pokud byla aplikována vyšší regenerační dávka nebo je zjištěna dostatečná zásoba anorganického dusíku v půdě, je možné produkční dávku vynechat. Produkční hnojení se příznivě projevuje za chladného a vlhkého průběhu vegetace. Toto přihnojení je nejlepší provést ve formě DAM 390 a NP roztok použít pouze u lepších porostů s přihlédnutím k anorganickým rozborům rostlin.
Pozdní – tzv. kvalitativní přihnojení dusíkem (v období začátku metání) se nepočítá do celkové dávky dusíku, je dávkou navíc. Na zvýšení výnosu tato dávka výrazný vliv nemá, zvyšuje ovšem obsah bílkovin v zrnu a tím i krmnou hodnotu produktu. Je účinné pouze při dostatku vláhy. Na druhé straně je třeba zmínit se i o jeho nevýhodách: zvýšení rizika poléhání, prodloužení vegetace a nevyrovnané dozrávání (větší výskyt zelených zrn).
K hnojení dusíkem je třeba přistupovat uvážlivě. Výsledky našich pokusů ukazují, že vysoké dávky dusíku způsobují spíše polehnutí porostu než zvýšení výnosu (viz graf). Vyšší dávky dusíku nejsou efektivní ani v kombinaci s růstovými regulátory proti poléhání.

Ing. Petr Míša,
Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *