Z rumunských polí zmizela RR sója

Rok 2000 i 2007 byly pro rumunské zemědělce pěstující sóju přelomovými. V prvním jmenovaném bylo v této zemi povoleno komerční pěstování transgenní Roundup Ready sóji, která je odolná vůči glyfosátu. Ve druhém, v souvislosti se vstupem Rumunska do Evropské unie, zase zakázané. Pouhé tři roky od vstupu do Evropské unie po současnost stačily na to, aby se plocha této luskoviny snížila o sedmdesát procent.

Proč byla Roundup Ready sója tak úspěšná? Hned z několika důvodů. Tato technologie snižuje výskyt těžce regulovatelných plevelů, kterých bylo na rumunských polích v důsledku nízké ochrany mnoho, zvyšuje výnosy a zisky z hektaru, šetří práci i čas. Mimo jiné si transgenní sója získala u pěstitelů oblibu také proto, že je možné ji pěstovat v bezorebném systému.
Tyto informace zazněly na konferenci konané v Rumunsku, kterou uspořádalo Evropské sdružení pro bioprůmysl (EuropaBio).

Vrchol v roce 2006

Jeden z nejdůležitějších hostů konference, profesorka Elena Marcela Badeaová, která v současné době působí na Vysoké škole zemědělské a veterinární medicíny v Temešváru, zaujímá významnou roli ve výzkumu geneticky modifikovaných plodin a mimo jiné se také zabývá posuzováním bezpečnosti transgenních plodin pro životní prostředí, hovořila o vývoji geneticky modifikované i konvenční sóji v Rumunsku.
Jak připomněla, plocha této luskoviny po roce 2000 téměř kontinuálně rostla a zvyšoval se podíl Roundup Ready sóji. Vrcholu dosáhlo pěstování sóji v roce 2006, kdy zemědělci touto plodinou oseli 190 800 hektarů (z toho přibližně 140 tisíc hektarů zaujímala RR sója). Rumunsko v té době bylo podle prof. Badeaové po Rusku a Ukrajině třetím největším pěstitelem této luskoviny v Evropě. V produkci sójových bobů (344 900 tun) se pohybovalo na pátém místě za Ukrajinou, Ruskem, Itálií a Srbskem.
Vstupem do Evropské unie (rok 2007) vešel v Rumunsku v platnost zákaz pěstování geneticky modifikované sóji. Podíl RR sóji z roku na rok klesl na nulu. Důsledkem toho se snížila také celková osevní plocha této plodiny z necelých 200 tisíc hektarů v roce 2006 na 63 000 ha v roce 2009 (některé zdroje udávají i méně než 50 000 ha). Zatímco výměra i produkce sóji klesají, zaplevelení polí se podle slov přednášejících rychle vrací na původní úroveň.

Místo vývozu dovoz

Rumunsko má na rozdíl od většiny zemí Evropské unie vhodné klimatické podmínky pro pěstování sóji. Tamní ministerstvo zemědělství dokonce udává, že by se sója v této zemi mohla pěstovat až na půl milionu hektarů.V současné době je však plocha desetkrát nižší. Překážkou je, jak již bylo zmíněno, evropská legislativa, která sice dovoz RR sóji do zemí Evropské unie povoluje, ale pěstovat se tato transgenní plodina nesmí. Prof. Badeová doplnila, že Evropská unie importovala za marketingový rok 2006/2007 přes třicet sedm milionů tun sóji z Argentiny, Brazílie a jiných zemí, které ve velkém rozsahu produkují RR sóju.
Rumunsko by podle prof. Badeaové mohlo být v produkci sóji soběstačné a dokonce by ji mohlo i vyvážet. Místo exportu jednoho milionu tun bobů však tato země ročně dováží kolem 315 000 tun této plodiny, dodala.

RR sója byla zisková

O současném rozčarování v důsledku evropské legislativy zakazující až na jednu výjimku pěstování GM plodin hovořil také Georghe Lucian Buzdugan, agronom a generální ředitel jednoho z největších zemědělských podniků v Evropské unii a zároveň velký aktivista propagující v zemi rostlinné biotechnologie. Na východě Rumunska hospodaří na více než 50 000 hektarech zemědělské půdy, z nich před vstupem do Evropské unie věnoval 14 000 hektarů RR sóje. V současné době po zkušenostech s konvenční sójou, která pro něj nebyla rentabilní, osévá touto luskovinou pouze 4000 ha pro osivářské účely.
Tento přednášející poukázal na ohromné rozdíly při pěstování konvenční a RR sóji. Po nahlédnutí do tabulky, na které prezentoval výnos, náklady a zisk pro obě technologie v kraji Braila na východě Rumunska, bylo zřejmé, že průměrný výnos transgenní sóji se tam pohyboval na úrovni 3,5 t/ha, klasická proti tomu dosáhla pouze 1,2 t/ha. Celkové náklady zaznamenal znatelně nižší u RR sóji. Při důkladném prostudování jednotlivých položek dokonce z tabulky vyplynulo, že náklady potřebné na herbicidy jsou u klasické varianty desetkrát vyšší než u transgenní. Pěstování RR sóji přináší proto na rozdíl od konvenční zisk (RR sója – zisk 2980 RON/ha, konvenční – ztráta 640 RON/ha, 1 RON odpovídal v říjnu 2009 6,04 Kč).
Roundup Ready sója byla pro rumunské zemědělce přínosnou plodinou, a proto doufají, že bude opět brzy povolena. Se změnou evropské legislativy by mohly na trh přijít další geneticky modifikované plodiny, například švestka odolná vůči šarce švestky, brambor s odolností proti mandelince bramborové, ale také kukuřice rezistentní vůči bázlivci kukuřičnému, herbicidům a podobně.

Klíčové informace:
 Komerční pěstování Roundup Ready sóji, která je odolná vůči glyfosátu, bylo v Rumunsku povoleno v roce 2000.
 Po vstupu Rumunska do EU v roce 2007 bylo v souladu s evropskou legislativou pěstování RR sóji zakázané.
 Podle odborníků může mít pro zemědělce zákaz produkce této plodiny obrovské sociálně-ekonomické následky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *