Významné etapy ve vývoji sortimentu a výnosů ozimé pšenice – 2. polovina 20. století

Příloha A:

1. Období let 1950 – 1965

Pěstovaly se odrůdy československého a německého šlechtění. Nejrozšířenější byly v té době: Kaštická osinatka, Židlochovická osinatka, Hadmerslebener Qualitas, Fanal, Diana a Pavlovická 198. Postupně byly restringovány starší, méně výkonné, poléhavější odrůdy.
Průměrné výnosy se pohybovaly v regionu Haná na hranici 2,5 – 3 tuny po hektaru, když průměr ČSR měl nízkou úroveň 1,97 – 2,43 tuny.

2. Období let 1966 – 1975

Zaznamenán výrazný pokrok ve výnosech a kvalitě zrna při rozšíření sovětských odrůd
v ČSR od roku 1966. Sorty Mironovská 808, Bezostá I, Jubilejná 50, Kavkaz, Mironovská zlepšená se brzy sely na převážné části ploch ozimé pšenice, a významnou měrou se podílely na růstu produkce v letech 1971 – 1975. Z našich odrůd se uplatňovala Diana II, odolná proti rzi plevové, a odrůdy ze ŠS Uhřetice. Československé odrůdy se v konkurenci sovětských odrůd obtížně prosazovaly.
Začíná se zkoušet morforegulátor CCC proti poléhání, zvyšuje se hladina N hnojení, zavádí se odrůdová agrotechnika. Výnosy na Hané již stoupaly na 4 – 4,5 tuny, v nejlepších závodech až na 6 – 7 tun. Průměrný výnos v ČSR narůstal od 2,91 do 3,6 tuny na hektar.

3. Období let 1976 – 1990

Éra sovětských odrůd pomalu končila. Od roku 1980 se začaly uplatňovat nové československé sorty, vyšlechtěné na bázi sovětských odrůd, jako např. Slavia, Hela, Vala, Regina, Viginta, Hana a další. Slavia a Vala měly největší zastoupení. Na Hané se nejvíce rozšířila právě kvalitní Hana, která se udržela až do konce století. Sortiment raných odrůd doplňuje Košútka, a pro teplejší část Hané jsou rajonovány jugoslávské odrůdy Baranjka a Super Zlatná. Sely se i další, jako Sáva, Zlatna Dolina. Ke konci tohoto období se uplatňují v praxi odrůdy Zdar, Iris, Danubia a Selekta.
V tomto období se příznivě projevovaly nové fungicidy proti listovým a klasovým chorobám, zejména Bayleton. Na příklad v roce 1977 při epidemii rzi plevové, která postihla především jugoslávské odrůdy Savu a Zl. Dolinu, stoupl výnos v pokusech ÚKZÚZ u ošetřené varianty na 133 %. Pro náchylnost k chorobám a nízkou zimovzdornost byly jugoslávské odrůdy postupně vyloučeny z rajonisace.
Průměrné výnosy na Hané již atakovaly hranici 5 tun a ke konci 80. let 6 tun z hektaru. Celostátní průměr se pohyboval v rozmezí 3 – 4 tun. Průměr pěti hanáckých okresů dosáhl zpočátku 4,84 a zvyšoval se až na 5,90 tun. Okres Prostějov se již v roce 1983 dostal přes hranici 6 tun zrna z hektaru. Přední zemědělské závody měly špičkové výnosy, např. u odrůd Hana, Danubia, Zdar, Sparta, Viginta přes 7 tun/ha. V tomto roce bylo dosaženo v pokusech odrůdové zkušebny ÚKZÚZ Věrovany rekordního výnoru u odrůdy Iris 12,01 tun/ha, který byl překonán až v roce 2000. Průměrné výnosy pšenice v pokusech překročily koncem období 9 tun/ha.

Příloha A – pokračování:

4. Období let 1991 – 2000

Po revoluci je markantní nástup nových agrotechnik, zlepšilo se mechanizační vybavení – pluhy, secí stroje, začala se uplatňovat minimalizace. Větší pozornost se začala věnovat optimálním termínům setí, přesným výsevkům, hloubce setí a kvalitinímu ošetření porostu v době vegetace. Tato opatření zaručovala lepší stabilitu výnosů i na extremních půdách.
Ve větším měřítku se začaly pěstovat západní, intenzívní odrůdy, počet povolených odrůd stoupl až na 54. Odrůdy se začaly pěstovat cíleně se zaměřením na kvalitu, případně krmné účely. Domácí šlechtitelé poskytli zemědělské praxi nové výkonné odrůdy, z nichž se nejvíce uplatňují: z moravských – Nela, Brea, Niagara, z českých – Samanta, Sulamit, Alana.
V tomto období můžeme pozorovat určitou stagnaci výnosů, způsobenou, vedle negativního vlivu klimatických podmínek, častou invazí hrabošů, a také zhoršenou ekonomickou situací v zemědělství. Celostátní průměr výnosu nepravidelně kolísal kolem 4,5 tuny, a v roce 2000 klesl na 4,28 tuny po hektaru. V posledním roce 20. století tento pokles výnosů neplatil pro některé zemědělské závody na Hané. Dosáhly totiž na humozních, vododržných půdách u některých odrůd, našich i zahraničních, výnosu přes 10 tun, a průměrného výnosu od 7 do 8,7 tun/ha. Velká část porostů přenic ovšem značně utrpěla suchým a teplým počasím na jaře, a zůstala za očekávanými sklizněmi.

————————————–
Zdroje informací:

Ročenky výsledků pokusů ÚKZÚZ
ZVÚ Kroměříž
ZD Senice na Hané
Agrospol s.r.o. Velká Bystřice

Příloha B:

Vliv počasí na vývoj a produkci ozimé pšenice

Ozimá pšenice je ve 2. polovině 20. století nejrozšířenější obilovinou. Poskytuje větší výnosovou jistotu než jarní obiloviny.
Optimální podmínky pro dosažení vysokých výnosů ozimé pšenice se opakují v naší oblasti jen 2x až 3x za období 10 let.
Rekordní výnosy ozimé pšenice byly dosaženy např. v letech 1983 a 2000, kdy chladnější a vlhčí počasí při dozrávání přispělo k vysoké produktivitě klasu. Je zajímavé, že rok 1983 měl vůbec nejnižší srážky 387 mm, a také rok 2000 byl suchý. V uvedených ročnících se téměř nejobjevily klasové choroby, byl zjištěn vysoký počet zrn v klasech, abnormálně vysoká hmotnost zrna při poměrně nižším počtu klasů.
Z přehledu srážkových poměrů vyplývá, že nepříznivě působil na zakládání porostů a počáteční vývoj pšenic častý nedostatek srážek na podzim v letech 1959, 1969, 1972, 1979, 1982, 1986, 1991 a 2000. Jarní regeneraci a hustotu porostů nepříznivě ovlivnilo sucho v letech 1964, 1969, 1970, 1979, 1981, 1982. 1984, 1985-1988, 1993, 1997 a 2000. Období metání – plnou zralost poznamenal deficit srážek v letech 1976, 1977, 1984, 1992 – 1994 a 2000.
V oblasti Hané mají největší vliv na snížení výnosů poměrně časté tropické přísušky v čevenci, působící nouzové zrání a předčasné zasychání zrna. Např. v letech 1972, 1976, 1992, 1994, 1995, 1999.
Velkou hrozbou se ukázaly také přívalové deště od 2. poloviny června do sklizně, působící často polehnutí a porůstání náchylných odrůd. Byly to ročníky 1953, 1954, 1958 -1960, 1961, 1963, 1968, 1970, 1972, 1987, 1997 (povodně na Moravě), 2000.
Pro dobré přezimování byly špatné podmínky např. v letech 1964, 1969, 1982, 1984, 1988 a 1993.
V posledním desetiletí se také přemnožili hraboši.

Domnívám se, že i v budoucnu se budeme obtížně přibližovat výnosové úrovni ozimé pšenice západních zemí v EU. Regionu Haná chybí v průměru asi 1 tuna, České republice 2 – 2,5 tuny. Výsledky ročníku 2000 ukázaly, že tato úrodná oblast má šanci se farmářům v EU vyrovnat. Průměrný výnos v České republice však bude vždy limitován půdní různorodostí a nevyrovnaností vnitrozemného klimatu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *