Výzkum na pastviny nezapomíná

Vědecký a odborný seminář Systémy pastvy, uspořádaný 23. listopadu katedrou pícninářství Agronomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze ve spolupráci s firmou VP AGRO, s.r.o., nebyl velkou akcí s obrovskou účastí. Byl připraven pro užší okruh těch, které pastva a problémy s ní související opravdu zajímá. Zaznělo na něm, jak spočítal doc. Ing. Jaromír Šantrůček, CSc., vedoucí katedry pícninářství, 15 odborných příspěvků doplněných 22 konkrétními dotazy účastníků (a také odpověďmi předních odborníků).

I pastvina může znečišťovat okolí

V současné době připravuje tým odborníků „Zásady správné zemědělské praxe“. Skládají se z doporučení, jejichž naplňování je dobrovolné, a z požadavků, které vyplývají z právních norem ČR a v budoucnu i EU a jejich plnění je tudíž povinné.
Jedna část „Zásad“ je věnována využívání travních porostů pastvou. Na semináři tato doporučení shrnul Ing. Tomáš Kvítek, CSc., z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy do deseti bodů. Uvedu jenom některé. Je například třeba dodržovat zatížení pastviny dobytkem tak, aby nebyl nenávratně poškozen drn vyšlapáním. Na pozemcích podél vodních toků by se pást nemělo, protože splachy z pastviny mohou znečišťovat vodu. Dobytek nesmí vstupovat na zamokřené, podmáčené pozemky a na pozemky s rašelinou. Tam, kde se dobytek soustřeďuje (příkrmiště, napajedla), je třeba zabránit erozi, vyšlapávání drnu a podobně. Pozor je třeba dát na zimní pastvu. Ani sníh nechrání drn dostatečně a každé rozrušení drnu je nevhodné pro nebezpečí následného poškozování složek přírodního prostředí, především vody průsaky nechráněnou půdou.

Přísevy stále nejsou běžným zásahem

Přestože vylepšování starších trvalých travních porostů přísevy trav a jetelovin není novou technologií, v praxi nebývá tento zásah standardním opatřením. Často totiž výsledek není takový, jak se předpokládalo. Ve Výzkumné stanici travních ekosystémů v Jevíčku věnují velkou část své kapacity výzkumu inhibičního působení trav původního travního porostu na přisévané druhy. Jeho existence je totiž hlavní příčinou nejistoty přísevů.
Důležitá je také volba technologie a správný výběr přisévaných druhů i odrůd. Pásové přísevy secím strojem SPP-8 lze v podstatě postavit na roveň mělkým povrchovým přísevům s výjimkou silně kamenité půdy. Při stanovení výsevku je třeba počítat s tím, že trávy původního porostu budou vzcházející rostliny potlačovat. Úspěchem u jetelovin je, když jich vzejde 20 až 30 %.
Novou otázkou, kterou bude třeba výzkumně řešit, je vliv přisetých jetelovin na podzemní vody z hlediska dodržení Nitrátové směrnice. Jeteloviny poutají vzdušný dusík a i když se po přísevu používá méně dusíkatých hnojiv, nemusí být všechen porostem spotřebován a dusičnany se mohou objevit v podzemních vodách ve vyšší koncentraci, než je přípustná.

Šlechtitelé a semenáři mají co nabídnout

Sestavit správně travní směs pro pastvinu je při jejím zakládání velmi důležité. Vhodné trávy k dispozici jsou, a to i z domácího šlechtění. Šlechtitelská stanice Hladké Životice, s.r.o, nabízí například kostřavu rákosovitou Kora a její hybridy kostřavovitého charakteru Hykor a Felina. Na jaře začínají velmi brzy obrůstat a co je důležité zvláště v posledních suchých letech, rostou i během letních přísušků a na podzim až do zámrazu. Při zavádění systému celoročního pobytu zvířat na pastvině bude jejich význam ještě větší.

Toto je pouze několik postřehů z opravdu zdařilého semináře. K odborným informacím o pastevních porostech a o technologii pasení se vrátíme v dalších článcích.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *