Výživou nabitý program v Ruzyni

Návštěvníci Ruzyňského dne výživy rostlin a agrotechniky zaplnili aulu, ve které akce poslední únorový týden probíhala, do posledního místečka. Nebylo divu, program sliboval zajímavé informace, především k jarnímu hnojení a stavu porostů po zimě.

Hlavní část semináře, který proběhl na Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni (VÚRV), byla věnována hnojení ozimé řepky. Ta přezimovala i přes méně příznivý podzim dobře, ale kvůli delší zimě a sněhové pokrývce šla do jara podle mnoha názorů „hladová“. To v týdnu po semináři mnozí agronomové zohlednili a protože sešel sníh, ihned hnojili, jak zaznělo na akcích následných. Vzhledem k vývoji počasí se také možná z původně ohlašovaného pozdního jara stane spíše jaro průměrné.

Rychle a hodně do řepky
Klíčovou přednášku ke hnojení ozimé řepky přednesl Ing. Pavel Růžek, CSc., z VÚRV. Konstatoval, že při jarním hnojení dusíkem v letošním roce je třeba zohlednit očekávaný spíše pozdější nástup jara a fakt, že půda pod sněhovou pokrývkou nepromrzla. Pro regeneraci doporučil především rychle působící formy dusíku (ledek) a upozornil, že první dávky hnojiv bude zřejmě třeba slučovat. Také pozdní dávky dusíku by měly na pole přijít dříve, aby se neprodlužovala vegetace rostliny.
Vzhledem k tomu, že zima přinesla větší množství srážek a nízké teploty vzduchu, je třeba počítat s vyplavením mobilních živin z povrchové vrstvy půdy a zhoršením její struktury, doprovázené horším provzdušněním. Kromě nitrátů a síranů jsou to hořčík, vápník, a další důležité živiny. Je také třeba vzít v úvahu možnost pozdější mineralizace v jarním období.
Ledková hnojiva jsou podle Ing. Růžka vhodná zvláště vhodná spíše pro slabé a poškozené porosty a při větším množství dosud nerozložené slámy v půdě. Volba amidické formy je na místě při aplikaci vyšších dávek N na začátku jarní vegetace, především v oblastech, kde lze očekávat pozdější přísušky. Uplatní se obecně spíše při časnějším nástupu jara do běžných porostů, které nejsou ani slabé, ani poškozené přezimováním. Obdobně to platí i pro amonnou formu dusíku v kombinaci se sírou.

Specifická močovina
Specifickým hnojivem je močovina, která může působit jak rychle, tak pomalu, a to v závislosti na podmínkách aplikace. „Často se o močovině říká, že je nejpomaleji působícím hnojivem, ale v některých případech může být rychlejší než například ledek amonný s vápencem, konstatoval Ing. Růžek. Důležité je, aby po její aplikaci zapršelo a rychle se dostala ke kořenům rosltin, kde dojde k jejímu rozkladu. „Pak může být amonná forma přijímána rychle a v některých případech může fungovat rychleji než ledek, a to především tehdy, když jsou teploty půdy nižší než 5 °C,“ uvedl Ing. Růžek. Snadno přístupná je také tehdy, když se ke kořenům dostane při teplotě půdy kolem 10 °C, kdy hydrolýza probíhá velice rychle. „Naopak velmi pomalým hnojivem je močovina tehdy, když ji naaplikujeme na povrch půdy a nepřijdou srážky,“ upozornil Ing. Růžek.
Potřebu spojit první dávky dusíku do řepky potvrdil také Ing. David Bečka, Ph.D. z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Dodal, že lze očekávat opožděný nálet krytonosců a také skutečnost, že mimořádně teplý podzim měl na svědomí vyšší výskyt škůdců v plodině (mšice, předivka polní). Zároveň připomněl, že loni bylo zaseto zhruba 370 tis. hektarů řepky, z toho 40 % hybridů. Plocha tedy opět mírně vzrostla. Doporučil u řepky s očekávaným výnosem nad 3 t/ha hnojit 150–200 kg N/ha nejlépe ve třech až čtyřech dávkách s odstupem 10–15 dnů. Porosty pod deset a nad 60 rostlin na metr čtvereční je pak vhodné hnojit dávkou 130–150 kg N/ha

Nová legislativa

Minulý rok přinesl změny mnoha zákonů v oblasti hnojení, jak ve své přednášce shrnul Ing. Jan Klír, CSc., z VÚRV (podrobně je shrnul například v článku pro Úrodu č. 3/2010). Jak uvedl, hnojení upravuje nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor (GAEC). Ve sbírce zákonů vyšla v srpnu vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, která se týká také zemědělských staveb. Ve stejném období vyšla pod č. 271/2009 Sb. novela vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva. Ing. Klír upozornil, že upravuje mimo jiné zejména změny limitů rizikových prvků ve statkových a organických hnojivech. S účinností od 1. listopadu 2009 platí úprava vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv (novela č. 353/2009 Sb.). Kromě jiného nově umožňuje přechodné skladování většiny hnojiv na volných zpevněných plochách za podmínky skladování na paletách a ochrany před povětrnostními vlivy, a to nejdéle po dobu jednoho měsíce. V polovině srpna ve Sbírce zákonů také nová vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě. Ing. Klír také upozornil, že Evropská komise usiluje o zpřísnění nitrátové směrnice.
Odpověděl také na doraz z pléna, který se týkal hnojení podél suchých struh, které měli úředníci hodnotil jako hnojení podél vodního toku, které vyžaduje dodržení třímetrového odstupu. Ing. Klír konstatoval, že takový postup není správný, protože podle zákona o vodách je vodní tok definován tím, že teče většinu roku.

Cukrovka vyžaduje pečlivost

K setí cukrovky se vyjádřil prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc., z ČZU. Připomněl staré přísloví, že „cukr se do řepy musí nakopat“ které vystihuje požadavky plodiny na dostatečně provzdušněnou půdu. Zvláště na souvratích proto rostlina trpí a dává nižší výnos i cukernatost. Jak také uvedl, na hektaru je pro optimální výnos třeba 100–105 tis. rostlin, porost by měl být kompletní a vyrovnaný. Proto by se měl zasít do pěti dnů na vzdálenost 17–18 cm. Zpoždění setí o šest dnů podle předložených výsledků snižovalo výnos cukru o 5,5 %. Dalším klíčovým krokem je časná regulace zaplevelení, ideálně vícenásobná. Stejně tak by se mělo aplikovat minimálně jedno fungicidní ošetření.
Jak prof. Pulkrábek konstatoval, cukrovka je vhodná k produkci bioplynu. U nás ji tak nikdo nevyužívá, v Německu je to častější. Bulvy se ale musejí řádně oprat a nadrtit. Hovořil také o využití čiroku ke stejnému účelu přičemž zdůraznil, že hlavním problémem je malá měrná objemová hmotnost hmoty. Naznačil také, že vzhledem k tomu, že jde o obilninu, mělo by z legislativního pohledu být možné používat do něj takto registrované herbicidy. Prakticky je samozřejmě nutné takové použití otestovat, v zahraniční se využívají především některé herbicidy do kukuřice.

U ozimů zřejmě běžný výnos

S hospodářskými prognózami na rok 2010 na semináři vstoupil prof. Ing. Jan Vašák, CSc., z ČZU. Kvůli pádu cen předpokládá pokles ploch ječmene v celé EU o 10–15 % a růst ploch pšenice tvrdé. Naopak by měly stoupat plochy kukuřice, v tuzemsku také řepky. Pokles očekává také u ozimého ječmene a hořčice. Doporučil ale nesnižovat plochy jarního ječmene, ovsa, brambor, cukrovky a máku.
U ozimů vzhledem k horšímu zakořenění očekává jen běžnou úroveň výnosu. Přezimovaly ale dobře, vzhledem k průběhu zimy doporučil okamžitě dodat dusík a využít listová hnojiva (případně močovinu). Ing. Pavla Prášilová z VÚRV připomněla teplý podzim s deficitem srážek v období setí, který měl také za následek nižší mrazuvzdornost plodin. Porosty podle ní vzcházely rekordně dlouho, 23 – 26 dní, což u obilnin mělo za následek menší odnožení. Po sejití sněhu se na mnoha porostech obilnin objevily plochy s plísní sněžnou. Jako jedno z možných opatření označil prof. Ing. Karel Veverka, DrSc. z VÚRV vyvláčení odumřelých listů po oschnutí porostu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *