Vývoj genetiky jde kupředu

Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) sdružuje přibližně 860 členů – zemědělců a několik zpracovatelů řepky a slunečnice v České republice. Pro své členy zajišťuje jednotný postup při jednání se státními úřady, dodavatelsko-odběratelskými firmami a ostatními subjekty v celé vertikále oblasti pěstování, zpracování a využití olejnin.

Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) každoročně pořádá pro své členy v únoru a březnu jedenáct jarních seminářů, v období května a června organizuje patnáct seminářů, takzvaných polních kázání, a v listopadu tradiční mezinárodní dvoudenní konferenci v Hluku. Prostřednictvím deseti regionálních agronomů – specialistů provádí celorepublikové poradenství v pěstování olejnin. „V České republice pořádáme každoročně patnáct polních kázání, kde pěstitelům představujeme odrůdy řepky. Nevýhodou je, že téměř na všech ukazujeme pouze patnáct odrůd sortimentu A nebo B. Výjimkou jsou Nabočany, kde v rámci akce Naše pole prezentujeme kompletní sortiment a návštěvníci si mohou prohlédnout všechny odrůdy poloprovozních pokusů v praxi,“ řekl pracovník SPZO Ing. Josef Škeřík, CSc. Předeslal také, že po sklizni se poloprovozní pokus vyhodnotí a výsledky jsou většinou již druhý den po sklizni zveřejněny na webových stránkách SPZO, které se přednesou i na konferenci v Hluku. Zmínil také Tipovací soutěž, které se mohli do 30. 6 zájemci zúčastnit a nejlepší z nich získají v Hluku věcné ceny. Z každého sortimentu (A i B) poloprovozních odrůdových pokusů SPZO 2015/2016 se tipují tři nejúspěšnější odrůdy.

Úspěšné šlechtění

„V oblasti šlechtění řepky je patrný značný posun. K dispozici jsou například odrůdy, které mají geneticky podmíněný nižší vzrůst nebo odrůdy geneticky méně pukavé, nebo, a to je velmi důležité – odolné vůči plasmodiophoře. Nelze přesně říci, která odrůda je nejlepší, každá totiž specificky reaguje na dané půdně-klimatické podmínky konkrétního stanoviště a agrotechniku. Je jasné, že genetika řepky jde kupředu. Trendy šlechtění budou zřejmě směřovat i k odrůdám s nižší potřebou hnojení dusíkem, v reakci na snižování hnojení dusíkem – maximální dávka bude zřejmě (zatím v procesu schvalování) podle novelizace nitrátové směrnice EU 150 kg N/ha. Šlechtí se i odrůdy, které budou potřebovat méně chemických ošetření, například geneticky odolné vůči fomě či hlízence,“ zdůraznil pracovník SPZO.

„Vývoj odrůdové skladby v České republice zaznamenal v posledních letech značné změny. Dříve obvyklá situace, kdy tři hlavní odrůdy dosahovaly 50–70% podílu na trhu, se stala minulostí a z dnešního pohledu je téměř nepochopitelná. Starší odrůdy jsou stále výrazněji nahrazovány jejich novějšími a výkonnějšími nástupci. Zřejmý je i posun k diverzifikaci odrůdové skladby, která se stává pestřejší. V posledních letech jsme zaznamenali významné přírůstky podílu hybridních odrůd na celkových plochách řepky. V uplynulém roce se hybridy pěstovaly na 83 % ploch osetých certifikovaným osivem, a letos je to dokonce 88 %. O pěstování hybridní řepky má tedy prokazatelně zájem stále více agronomů. Využívají tak výhody hybridů, mezi které patří vysoký výnos semene díky heteroznímu efektu, dobrá zimovzdornost, vysoká tolerance k horku a suchu a nižší citlivost na nepříznivé počasí. Mezi přednosti patří i více času při výsevu, což umožňuje to, že jsou hybridní odrůdy na podzim vzrůstné a mají mohutnější kořenovou soustavu než liniové odrůdy. Díky tomu, že jsou robustní, dokážou lépe konkurovat tlaku plevelů. Nutné je však přihlédnout i k tomu, že hybridní odrůdy realizují nejvyšší výnosy při nižších hustotách porostu, stačí 40 klíčivých semen na metr čtvereční. Jejich jedinou nevýhodou je vyšší pořizovací cena než u liniových odrůd, ta se však díky vyššímu výnosu vrátí,“ konstatoval Ing. Škeřík.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *