Využívání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství brání neexistující legislativa

Především o připravované legislativě upravující používání čistírenských kalů v zemědělství diskutovali odborníci na semináři Možnosti využití kalů v zemědělství, který 27.dubna uspořádal Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Vzhledem k tomu, že produkce těchto odpadů stále narůstá a např. v České republice činí jejich roční produkce 150 až 200 kt ročně, jde o problém velice palčivý.

V minulých letech byly u nás čistírenské kaly nejčastěji skládkovány. V současné době je 50-60 % kalů recyklováno a využívá se převážně v zemědělství a při rekultivacích, jen asi 5-10 % produkovaných kalů se spaluje a využívá ve stavebnictví. V EU, kde je použití kalů legislativně upraveno směrnicí Rady EU (786/278/EEC), je recyklováno je 40- 45 % čistírenských kalů, z nichž většina je využívána v zemědělství, dalších 30 –35 % je ukládáno na skládkách, spalováno je 15-20 %, ostatní využití, především ve stavebnictví má 5-10 % kalů.
Jak v úvodu semináře uvedl ing. Pavel Růžek z VÚRV, vzhledem k předpokládanému vstupu ČR do EU bude skládkování kalů v budoucnu omezeno legislativou platnou v zemích EU, která zakazuje ukládání neupravených (bez fyzikální či chemické stabilizace) kalů a zároveň omezuje podíl biodegradabilních odpadů na skládkách. Předpokládá se, že v příštích letech se v důsledku tohoto podíl skládkových kalů bude dále snižovat a naopak vzroste množství recyklovaných a jinak využívaných kalů.
„Oproti EU v naší zemi dosud neexistuje platná legislativa a proto je většina kalů aplikována na půdu bez řádné evidence a kontroly. Přitom naše zemědělství vzhledem k významnému poklesu spotřeby průmyslových a statkových hnojiv potřebuje alternativní zdroje minerálních a organických látek, které vyrovnávají stále se prohlubující deficit v bilanci těchto látek v půdě. Kaly z čistíren odpadních vod však mohou obsahovat kromě požadovaných živin také nežádoucí toxické prvky, rizikové organické látky a patogenní organismy, které mohou kontaminovat půdu, vodu a pěstované rostliny a tím ohrožovat zdraví lidí a zvířat a existenci živých organismů vůbec, informoval dále ing. Růžek.
Účastníci semináře se shodli na tom, že musí být co nejrychleji stanovena jednoznačná a srozumitelná pravidla jak pro producenty kalů, tak i zemědělce, která by minimalizovala dosud známá rizika používání kalů v zemědělství.
Současné nejasnosti by měla vyřešit připravovaná novela zmíněné směrnice Rady EU a novela zákona o odpadech. Na základě implementačního plánu směrnice EU vypracuje ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a ministerstvem zdravotnictví do konce října prováděcí vyhláška pro využití kalů v zemědělství. Již dnes je jasné, že se u nás v příštích letech podmínky pro používání kalů v zemědělství zpřísní. Především bude nutná důsledná hygienizace kalů, která sebou přinese i vyšší nároky na využívané technologie. Jak informoval doc. Pavel Jeníček z VŠCHT Praha, chemických i fyzikálních metod k hygienizaci kalů je celá řada, patří sem např. kompostování, sušení, pasterizace, ozařování, alkalizace vápnem atd. Obecně platí, že důsledné zpracovávání kalů těmito metodami bude cestou ke splnění nových přísných limitů. V takovém případě již nemusí být utopií využívání až 70 % celkové produkce kalů v zemědělství, tak jak je tomu dnes např. v Norsku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *