Autor
Kategorie:
Odrůdy
Štítky:

Využití moderních biotechnologií v zemědělství 21. století

Požadavky na vyšší výnosy, odolnost rostlin vůči biotickému a abiotickému stresu a v neposlední řadě také kvalitu potravin se staly hnací silou tvorby nových odrůd, které by splnily poptávku trhu. Vědecký pokrok otevírá šlechtitelům netušené možnosti, které by byly ještě před několika dekádami jen stěží představitelné.

 

Hovoří o tom v článku v Úrodě č. 4 Mgr. Tomáš Vlčko, který působí v Centru regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Dodává, že s rostoucími znalostmi o funkci řady genů, metabolických procesů a především podrobnou znalostí dědičné informace významných hospodářských plodin jako kukuřice, ječmen či pšenice, lze relativně spolehlivě předpokládat, jak která změna na genetické úrovni může ovlivnit výsledný fenotyp. V článku se podrobně zabývá především technologií CRISPR/Cas9.
Jak uvádí, technologie editace genomu umožňují přesně pracovat s genomem a vytvářet nové linie s žádoucími agronomickými znaky. Ačkoli pokročilá technologie CRISPR/Cas9 umožňuje chirurgické opravy DNA, i relativně jednoduchá aplikace k tvorbě přesně cílených mutací má velký potenciál využití v praxi. Například mutacemi v genomu rajčete byla modifikována schopnost rajčat vnímat světlo a vedla k liniím s raným dozráváním plodů. Předlohou pro vytvoření rezistence vůči virovým chorobám, byla práce izraelských vědců, kteří jedinou mutací v transkripčním faktoru vytvořili okurku rezistentní vůči potyvirům. Loňského roku byla uspořádána Evropská konference ve Vídni, zaměřující se na editace genomu rostlin. Zde byla představena pšenice se sníženým obsahem lepku, která by byla vhodná pro celiaky, vytvořená mutacemi genů pro gliandiny.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *