Využití luskovinoobilních směsek ke zlepšení půdní úrodnosti

V posledních letech je u nás často slyšet o dvou zdánlivě nesouvisejících tématech: o klimatických změnách ve formě hrozby sucha a degradaci zemědělské půdy. Je už všeobecně známo, že v České republice dochází k velmi vážným degradačním procesům v půdách a k poškozování jejich funkcí, které může vést k jejich omezení i úplnému zničení. Degradace půdy způsobená intenzivním zemědělstvím má nežádoucí vliv nejen v oblasti zemědělství, ale má i celospolečensky závažný negativní dopad na úroveň podzemních zásob vody a na přirozenou schopnost půdy zadržovat vodu v krajině. Celková retenční schopnost zemědělských půd od 30. let minulého století do současnosti v důsledku jejich degradace a záborů poklesla téměř o 50 %.

Podle Ing. Igora Huňady z firmy Agritec Plant Reearch, s. r. o., je naprosto nezbytně nutné zvýšit zastoupení leguminóz a jejich směsek v osevních postupech. Podle odborných doporučení by podíl leguminóz a jejich směsek neměl klesat pod 25 %.

Jak uvádí ve svém článku v říjnové Úrodě, pěstování hrachu, pšenice a ječmene ve směsce má stabilizující efekt na jejich výnosy ve srovnání s monokulturou. Z výsledků, které ve svém článku prezentuje, je také patrné, že hrách pěstovaný ve směskách má i v podmínkách ekologického zemědělství za příznivých podmínek vysoký výnosový potenciál. Pěstování luskovin ve směskách tedy snižuje rizikovost nestabilního výnosu ve srovnání s pěstováním luskovin v monokulturách.

Některé luskoviny mají schopnost vytvářet větší množství zelené hmoty, což se dá využít jako zelené hnojení. Účelem zeleného hnojení je obohacení půdy organickou hmotou, kterou se může do určité míry nahradit chlévský hnůj. Pro zelené hnojení jsou vhodné téměř všechny luskoviny, jako nejvhodnější se jeví vikev, lupina, peluška a hrách. Výsev může být prováděn od jara do podzimu, ale nejčastější je v praxi výsev po sklizni jarních plodin. Zapravení vzrostlé zelené hmoty se pak provede před podzimní přípravou nebo výsevem ozimů.

V praxi se využívají také jarní, letní nebo ozimé směsky ve funkci meziplodin. Do těchto směsek se přidává například hořčice, ředkev, jarní řepka, oves a podobně. Výsev meziplodin je důležitý také proto, že zabrání přísuškům, nebo naopak omezí negativní vliv přívalových srážek, jejichž následkem by mohlo dojít k poškození půdní struktury. Současně meziplodiny přispívají k redukci plevelů – podmítkou nebo sklizní zelené hmoty dochází k jejich přirozené likvidaci bez použití herbicidů, uvádí dále Ing. Huňady.*

Více informací přináší říjnové vydání časopisu Úroda v článku Ing. Igora Huňady, Agritec Plant Research, s. r. o.

Komentáře ke článku 1

  • Sid

    Tento článek je zřejmě psán pro zemědělské odborníky. Představte si, že jsem celý život elektrikářem a divím se, že zde objevujete ameriku. I když už před cca 40 lety jsem zaslechl informaci, že Amerika má půdu přesolenou díky nadměrnému užívání umělých hnojiv. Ale zpět k těm směskám; to už jsme se učili na základce ve čtyřicátých létech a jako kluk jsem chodil pásat krávy na strniště, kde po sklizni obilí ještě rostly byliny vhodné ke spásáni a i hrášku jsme si občas užili. Asi se kdysi umělo a dnes zapomnělo. Tož tolik.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *