Výskyt zavíječe kukuřičného v roce 2000

Rok 2000 byl rokem s mimořádně suchým a teplým jarem, a to se projevilo i na průběhu náletu a škodlivosti zavíječe kukuřičného. Škodlivé výskyty byly zaznamenány spíše v chladnějších a vlhčích oblastech intenzivního pěstování kukuřice, zatímco v nejteplejších oblastech se díky suchému počasí škodlivost projevila méně. Jaký bude z pohledu počasí tento rok, lze předvídat jen těžko. Vzhledem k tomu, že opakování extrémního průběhu počasí v květnu a červnu roku 2000 je vysoce nepravděpodobné, bude lépe být na normální výskyt zavíječe připraven.

Vývoj počasí a zavíječ

Hromadný nálet motýlů, který je obvykle roztažen od začátku června do poloviny srpna, byl loni posunut zhruba o čtrnáct dnů dříve a průběh hlavního náletu byl zkrácen na asi pět až šest týdnů. Na druhé straně, v nejteplejších oblastech Moravy, došlo k náletu částečné druhé generace zavíječe kukuřičného, která však zatím neměla hospodářský význam.
Škodlivost zavíječe se paradoxně projevila více v oblastech chladnějších a vlhčích. V nejteplejších polohách, to znamená v kukuřičné výrobní oblasti, bylo napadení menší, než v předchozích letech. To bylo pravděpodobně způsobeno tím, že pro kladení a líhnutí larev z vajíček je potřebná určitá vlhkost. Pokud je počasí příliš suché, samičky nekladou a vyčkávají na příznivější podmínky. Ty však v průběhu loňského jara nenastaly. Proto bylo kladení vajíček celkově nižší a tím bylo i nižší napadení porostů na nejteplejším jihu Moravy.
Naopak ve vyšších oblastech, které jsou ještě dostatečně teplé, ale zároveň byly v loňském roce dostatečně vlhké, byly podmínky pro rozvoj populací zavíječe velmi příznivé. Sem patří zejména okraje řepařské oblasti na střední Moravě a v Čechách.
Tento posun škodlivosti zavíječe kukuřičného však souvisí jednak s celkovým oteplováním u nás za posledních dvacet let a rovněž s dalšími, zejména agrotechnickými vlivy. Na údajích z meteorologické stanice ve Velkých Bílovicích, okres Břeclav, je vidět, jak se zvýšila průměrná roční teplota od roku 1980 do roku 2000. Ačkoli z takto krátké časové řady nelze usuzovat na klimatické změny, na tyto změny zcela jistě poměrně citlivě reagují populace hmyzu. Lineární trend proložený průměrnými ročními teplotami ukazuje nárůst o více než jeden stupeň. Toto oteplování samozřejmě podporuje rozšiřování zavíječe i do dalších oblastí.
Současná situace na jihu Moravy připomíná situaci na jižním Slovensku v době někdy před patnácti lety. Tehdy se tam také začaly objevovat první náznaky výskytu druhé generace zavíječe kukuřičného. Nyní představuje nálet druhé generace asi 30 – 40 % celkového náletu a významně se podílí na škodách. V Maďarsku představuje druhá generace asi 60 % celkového náletu.

Bude můra bavlníková novým škůdcem kukuřice?

Jako zajímavost lze uvést, že na dvou lokalitách jižní Moravy byly zaznamenány příznaky napadení kukuřice housenkami můry bavlníkové (Helicoverpa armigera). Tato můra se například v Maďarsku vyskytuje jako významný škůdce kukuřice. Na dvou ze čtyř sledovaných lokalit v oblasti středního Maďarska byly z celkového napadení housenky můry bavlníkové zastoupeny více než housenky zavíječe kukuřičného.
Tato můra u nás nepřezimuje, ale přilétá každoročně na jaře ze Středomoří někdy v průběhu května a června. Na našem území mívá pravidelně druhou generaci, která se objevuje v červenci, srpnu a září. Housenky mají dvě barevné formy. Buď jsou žlutohnědé, s ostře ohraničenými pruhy, nebo je základní barva housenky světle zelená. Před kuklením jsou výrazně větší než housenky zavíječe kukuřičného.
Škodlivost můry bavlníkové na kukuřici je odlišná od škodlivosti zavíječe kukuřičného. Preferuje napadení klasů, ve stéble se vyskytuje málo. To znamená, že nezpůsobuje lámání rostlin. Do klasů proniká přes listeny, čímž způsobuje otevřenou ránu, která má obvykle za následek infekci klasů houbovými chorobami. Naopak z hlediska ochrany se můra bavlníková neliší od zavíječe kukuřičného.

Další příčiny rozšíření zavíječe kukuřičného

Další příčiny rozšiřování škodlivých výskytů zavíječe kukuřičného jsou agrotechnické. Kukuřice se stává stále významnější plodinou, zejména jako zdroj kvalitních krmiv. Tomu také odpovídá její stále se zvyšující zastoupení v osevním postupu. Stále častěji se pěstuje kukuřice po kukuřici, nebo v blízkosti pozemku, kde byla kukuřice pěstována v minulém roce. Pro získání kvalitního materiálu pro LKS, CCM nebo siláže se nechává balastní spodní část stébla na poli. Na zrno, LKS nebo CCM se sklízí později. Zahraniční zdroje uvádějí, že už při 20% zastoupení později sklízené kukuřice dochází k dlouhodobému nárůstu populační hustoty škůdce v dané lokalitě. Je nutné snižování nákladů, zejména energetických vstupů. Cena nafty, která se za poslední dva roky zvedla o asi 40 %, si vynutila využívání technologií s minimalizací zpracování půdy. Kukuřičné strniště pak zůstává nezorané.
Všechny tyto změny, které jsou samozřejmě součástí současných zemědělských technologií, však mají za následek podporu nárůstu výskytu zavíječe kukuřičného. Z toho také plyne vyšší potřeba přímé ochrany porostů kukuřice, pokud chceme zajistit jejich dobrý zdravotní stav.

Škodlivost zavíječe a ochrana

Housenky zavíječe kukuřičného vyžírají stéblo a palice kukuřice. Tím dochází jednak k oslabení rostliny, ale především k lámání rostlin. To má za následek výnosové ztráty které mohou dosahovat i více než třiceti procent.
Poškození rostlin požerky je zároveň vstupní branou pro infekce bakteriemi a houbami. Původci houbových chorob, především fuzária, jsou kromě přímého vlivu na zdravotní stav rostliny také producenty významných mykotoxinů. Tyto látky, pokud se nacházejí v krmivu, mohou mít značný negativní vliv na zdravotní stav hospodářských zvířat. Byly zjištěny případy onemocnění dojnic po zkrmování siláže obsahující mykotoxiny z fuzárií. Také při vyšetření krmných směsí bylo zjištěno, že řada vzorků obsahuje mykotoxiny. Tyto látky mohou způsobit poruchy plodnosti, ale i další onemocnění u skotu, prasat, ovcí, koní, drůbeže a jiných hospodářských zvířat. Odborníci na výživu zvířat proto velmi usilovně poukazují na udržení dobré kvality krmiv, aby kontaminované krmivo nebylo příčinou zhoršené užitkovosti.
K ochraně kukuřice před zavíječem kukuřičným je nyní využíváno zejména biologického přípravku Trichocap na bázi parazitické vosičky Trichogramma maidis. Na čtyřech hodnocených lokalitách byla v loňském roce zjištěna účinnost 68,6 – 75,7 % snížení počtu housenek a 65,3 – 95,8 % snížení poštu zlomených rostlin. Tato účinnost odpovídá dlouhodobým sledováním, kdy v letech 1996 – 1998 byla průměrná účinnost biologické ochrany kukuřice 72,3 % redukce počtu housenek a 81,3 % snížení počtu zlomených rostlin.
Při hodnocení výnosů zrna kukuřice na ošetřených a neošetřených plochách na pěti lokalitách v letech 1997 a 1998 bylo zjištěno zvýšení výnosu po ošetření kukuřice přípravkem Trichocap o 5,67 – 29,75 %. Průměrné zvýšení výnosu bylo o 15,1 %, což představovalo v absolutní hodnotě průměrné zvýšení sklizně o 1,34 t.ha-1.

Ekonomika ochrany

Jak se tato účinnost promítne do ekonomiky pěstování kukuřice? Cena zrna kukuřice se v současné době pohybuje okolo 4000 Kč za tunu. Cena přípravku je 2064 Kč.ha-1. Na biologickou ochranu kukuřice se vztahuje dotace Ministerstva zemědělství a výživy ČR ve výši do 60 % přímých vlastních nákladů. Po zkušenostech z minulých let však je reálná výše dotace okolo 50 %, to znamená náklady na ošetření okolo 1032 Kč.ha-1. Pokud ošetření kukuřice biologickým přípravkem proti zavíječi přinese průměrné zvýšení výnosu 1,34 t.ha-1, pak finanční přínos ošetření je 5360 Kč.ha-1. Po odečtení nákladu je zisk z ošetření 4326 Kč.ha-1 a rentabilita ošetření je 518 %. K tomu ještě můžeme započítat přínos zlepšené kvality krmiv.
V našich podmínkách a za výše uvedených ekonomických okolností je ekonomický práh škodlivosti, tedy taková ztráta výnosu způsobená škůdcem, kdy náklady na ošetření jsou vyrovnány zvýšením výnosu, 3,97 % při výnosové hladině 9 t.ha-1. Tomu odpovídá 17,3 % napadených rostlin. Zjednodušeně, pokud je napadena každá pátá rostlina v porostu, je vhodné ošetřit.
Avšak v okamžiku, kdy zjistíme toto napadení, nemá už ošetření smysl. O ošetření už proto musíme uvažovat dlouhou dobu dopředu. Napadení kukuřice zavíječem kukuřičným je nutné hodnotit na podzim předchozího roku, nejlépe těsně před sklizní, a podle situace zvažovat ošetření v příštím roce. Zejména, pokud jsou splněny předpoklady pro nárůst výskytu zavíječe uvedené v tomto článku (kukuřice po kukuřici nebo v blízkosti loňského stanoviště, pozdní sklizeň, vysoké strniště, bezorebné zpracování půdy atd.).
Trichogramma je živý organismus, který nelze skladovat, je nutné ji připravit na zakázku. Objednávky na tuto metodu ochrany kukuřice se proto dělají na základě prognózy už na jaře do konce března.

Ing. Martin Bagar, Ph.D.,
Biocont Laboratory s.r.o., Brno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *