Výskyt cizorodých prvků v bramborách

Za cizorodé prvky označujeme takové, které nemají v metabolismu rostlin kladně významnou funkci. Naopak představují pro většinu rostlin stresový faktor a cestou potravního řetězce nebezpečí pro živočišný organismus.

Z hygienického hlediska je rozhodující, zda se kumulují v částech, které jsou využívány ke konzumaci. Úroveň výnosů a zdravotní nezávadnost plodin je ovlivňována více faktory, ke kterým patří zejména půdní vlastnosti, hnojení statkovými a průmyslovými hnojivy a obsah cizorodých prvků v nich.

Výskyt cizorodých prvků v půdách je až na výjimky nepatrný a je výsledkem zvětrávacích procesů. Do těchto procesů však vstupuje antropogenní činnost, kde důležitou roli hrají imise, které v blízkosti průmyslových center mohou negativně ovlivňovat kvalitu a výnos rostlin. V některých lokalitách může být často obtížné vypěstovat některé citlivé druhy tak, abychom získali produkty s obsahem pod hranicí hygienické normy.
Brambory patří k plodinám, které jsou vůči zvýšenému obsahu cizorodých látek v půdě a atmosféře odolné. Při hodnocení negativních dopadů kontaminace prostředí na výnos je však třeba vycházet z toho, že výnos není rozhodujícím kritériem. Za daleko důležitější ukazatel jakosti je třeba považovat koncentrace cizorodých prvků v orgánech rostlin, které v částech určených pro konzum nesmí překračovat limity platných hygienických směrnic.
Při vysokém obsahu cizorodých prvků v prostředí dochází u brambor k jejich intenzivní kumulaci v jednotlivých orgánech. Potěšitelný je fakt, že se tyto látky hromadí až 30x více v nadzemních částech. Nejméně se potom ukládají v bramborových hlízách, tedy v konzumních orgánech.

Co může pěstitel ovlivnit?

Koncentrace cizorodých prvků v bramborových hlízách závisí kromě jejich obsahu v půdě a prostředí také na obsahu dalších látek. Nižší příjem škodlivin byl zaznamenán na půdách s vysokým obsahem organické hmoty, kde dochází k vazbám na humus. U brambor hnojených chloridovými formami draselných hnojiv byl zjištěn vyšší příjem zejména kadmia. I z tohoto důvodu se doporučuje používání hnojiv se síranovou formou. Na zvyšování obsahu kadmia v hlízách má vliv také zvyšující se množství sodíku v půdě. Podobně zvýšeným hnojením dusíkem ( především amonnou formou ) je stimulován příjem cizorodých látek.
Vápnění je nejefektivnějším prostředkem pro snižování fytotoxicity a obsahu těžkých kovů v bramborách, a to zejména na kyselých půdách. Značný vliv na obsah cizorodých prvků má i ročník a odrůda.
Cizorodé prvky jsou v bramborové hlíze rozmístěny poměrně rovnoměrně, přičemž mírně zvýšený obsah se nachází ve slupce, a to v její vnější části. Výjimkou je nikl, kterého je ve slupce 2x více a berylium, kterého je zde 7x více než v ostatním pletivu. Všeobecně platí, že nejvyšší koncentrace cizorodých látek se vyskytují v malých hlízách. Čím je hlíza větší, tím více koncentrace těchto látek klesá.
Loupáním brambor se snižuje obsah většiny cizorodých prvků až o 50 %, u kadmia o 40 %. Podobně vařením nebo smažením se snižuje obsah škodlivých látek o 30 – 40 %.
Přirozený obsah cizorodých prvků v hlízách, jestliže jsou tyto oloupány a kuchyňsky připraveny, popř. jsou vyřazeny nejmenší hlízy, nepředstavuje žádnou hrozbu pro zdraví člověka.
Pokud jsou půdy nadměrně kontaminovány některým cizorodým prvkem, může tento způsobovat snížený či zvýšený příjem jiných živin nebo jiných cizorodých prvků. Také může dojít k translokaci látek v hlízách a nadzemních částech. Velmi výrazně takto mohou působit zejména kadmium, arsen, olovo a berylium.
Zvýšené množství kadmia v prostředí a rostlinách brambor zvyšuje obsah manganu a železa v hlízách. Obsah železa naopak klesá v nadzemních částech.
Arsen obecně snižuje obsah jiných těžkých kovů v hlízách ( zejména kadmia, ale také železa ), avšak v nati a listech obsah kadmia velmi výrazně vzrůstá. Stejně tak se v nati a listech ve zvýšené míře kumulují některé makroživiny – dusík, fosfor a hořčík. Zajímavostí je, že v nadzemních orgánech se podobně jako v hlízách snižuje obsah železa. Nižší je zde také obsah niklu.
Olovo působí silně antagonisticky na příjem dusíku v hlízách, nati i listech. Naopak podporován je příjem draslíku a jeho ukládání v hlízách. Vyšší množství olova v rostlinách brambor způsobuje zvýšenou kumulaci hořčíku a vápníku v nadzemních orgánech na úkor hlíz.
Velmi zajímavé je působení berylia. To na kontaminovaných půdách stimuluje ukládání dalších cizorodých prvků, ale i makroživin v nadzemních a podzemních orgánech. V hlízách je to nejpatrnější u železa, kadmia a manganu, v nati a listech u dusíku, hořčíku a kadmia. Jedinou výjimkou je hořčík v hlízách, jehož obsah zde výrazně klesá.
I když brambory patří ve vztahu k cizorodým prvkům k rostlinám odolným, jejich pěstování na kontaminovaných půdách s sebou přináší rizika zvýšeného obsahu cizorodých prvků v rostlinách. Stejně tak se může měnit chemické složení i u jiných obsažených látek. Proto je třeba hledat cesty, jak tyto prvky v půdě imobilizovat a omezit tak jejich příjem a ukládání v hospodářsky významných orgánech.

Ing. Otakar Rop, Ph.D.
Slavičín

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *