Výpadek brambor se promítl do ceny

Množitelské porosty brambor v loňském roce nedopadly nejlépe a na trhu panuje nedostatek kvalitních sadbových hlíz. Růst cen sadby není výhradně česká záležitost, ale lze jej sledovat po celé Evropě. Nepříznivé podmínky způsobily, že některé odrůdy české provenience nebudou pro pěstitele vůbec k dispozici.

Také pořadatel Dne brambor ve Velké Losenici, společnost Europlant šlechtitelská, spol. s r. o., přiznává, že velká část velmi raného a raného sortimentu firmy je již prodaná. Pokud se její partneři obrátí do zahraničí, budou muset sáhnout hlouběji do kapsy.

Nezdary vlivem počasí
Také předseda představenstva hostitelského Zemědělského družstva Velká Losenice Ing. Jaroslav Slaný přisuzuje nepříliš oslnivé výsledky rostlinné výroby za loňský rok na vrub klimatickým podmínkám. „Pětiměsíční zima znehodnotila práci našich agronomů. Celkem jsme museli zaorat 260 hektarů ozimů a dalších 160 ha jsme museli přisít. Sněhová nadílka se navíc podepsala na střechách a budovách družstva, což přineslo dodatečné výdaje 2,5 milionu korun,“ vypočítával škody předseda představenstva.
Výjimečnost ročníku v negativním slova smyslu se neprojevila jen opožděným nástupem jara. Ve Velké Losenici doseli vloni obilí 30. dubna a brambory dosázeli až 20. května. „V červenci vlivem přísušků zaschlo obilí a zastavil se růst brambor. Sesychající nať se podařilo udržet listovým hnojením. Následné prudké a dlouhé srážky způsobily porostlost semen a zrn v šešulích, respektive v klasech. U řepky škody dosáhly 18 procent, u obilí bylo porostlých dokonce osmdesát procent zrn. Výnos byl kolem čtyř tun z hektaru s tím, že za poslední tři roky to bylo pět až šest a půl tuny. Navíc potravinářská hodnota byla nulová a všechno šlo do krmných směsí,“ postěžoval si Jaroslav Slaný.

Většina ploch na sadbu
„Po srpnových deštích se brambory vzpamatovaly a díky chemickému ošetření se nám podařilo ustát nastupující tlak plísně bramborové,“ pokračoval předseda. Ve Velké Losenici měli na 105 hektarech sadbu stupně C1, C2 a elity, 75 hektarů patřilo hlízám pro průmyslové zpracování (chipsy) a na 30 hektarech vysázeli škrobnaté odrůdy. Nejmenší plocha – dvacet hektarů s průměrným výnosem 29 tun patřila konzumním hlízám. „Při sklizni nám počasí přálo a hotovi jsme byli za 25 dnů. Problémy naopak přineslo skladování. Vyhřáté sklady nešlo vychladit a v materiálu se vyskytovalo mnoho starých hlíz, které v půdě neshnily,“ prohlásil Jaroslav Slaný.
Současné vysoké ceny brambor podle něj pěstitelům pomohou jen částečně, protože mnohé plochy bývají vázány smlouvami s předem stanovenými podmínkami prodeje. „Rekordní ceny brambor nám rozhodně nepokryjí všechny výpadky rostlinné výroby za letošní rok,“ uzavřel.

Strategii nemění
Jak prohlásil Ing. Jiří Procházka, jednatel společnosti Europlant šlechtitelská, spol. s r. o., aktuální situace na trhu brambor nic nemění na dlouhodobé strategii firmy. Ta spočívá v produkci sadby z vysokých stupňů množení pro tuzemské zákazníky. Pokud nějaký materiál dováží, tak jde o chybějící kvalitní konzumní hlízy nebo o nedostatkové odrůdy sadby hlavně ve stupni C2.
„Pro léta 2007 a 2008 nepřipravujeme registraci nových odrůd v České republice a uplatňujeme se jako poradci pro registrace Europlantu v Německu,“ vyložil Jiří Procházka. „Rozšiřování sortimentu povolených odrůd se věnují naši kolegové z Nizozemska, Portugalska a jiných zemí Evropské unie. Proto nám vadí, že odrůdy registrované v zahraničí ÚKZÚZ nepopisuje a neuvádí ve svém katalogu odrůd. Množitele a pěstitele našich odrůd proto s novinkami v sortimentu seznamujeme většinou na našich akcích,“ doplnil jednatel.
K situaci na evropském trhu uvedl, že nedostatek kvalitních hlíz postihl jak spotřebitelský segment, tak segment sadby. „V Bavorsku chybí na trhu deset procent konzumu, v Dolním Sasku je to dokonce dvacet procent. Podobná situace nastala také v dalších vyspělých bramborářských zemích, jako jsou Nizozemsko, Belgie, Francie a Velká Británie. Výpadek postihl také skandinávské země. Vysoké ceny brambor na kontinentu mohou pěstitelům pomoci. Na druhé straně v chudších zemích se spotřebitelé mohou odklonit k jiným levnějším přílohám,“ glosoval Jiří Procházka. Podle jeho informací jsou německé supermarkety výrazně podzásobené a sami nákupčí přišli s myšlenkou na zvýšení výkupních cen, protože velké množství hlíz jim vykupují průmysloví zpracovatelé.
Závěrem jednatel Europlantu vzpomněl na rok 2004. „Nikdo by tehdy neodhadl, že podobná situace může někdy nastat, zvláště po vstupu do Evropské unie.“ Dále varoval pěstitele, ať pečlivě sledují vývoj cen. „Když prodáváte podhodnocené zboží, nejenže okrádáte sami sebe, ale navíc deformujete trh,“ upozornil.

Perspektivní východ
Množitelské aktivity pořadatelské firmy se nesoustřeďují pouze na střední a západní Evropu, ale směřují také na vzdálenější východní trhy. Jiří Procházka poznamenal, že sice nejde o problém letošní sezóny, ale v jiných letech může nastat přetlak sadbových brambor na zavedených trzích a netradiční odbytiště se domácím množitelům vyplatí.
Dr. Luboš Štelcl ze společnosti Europlant šľachtitel’ská, spol. s r. o., Liptovský Mikuláš, vyložil svoje zkušenosti z návštěv východních trhů. Jde zejména o Rusko, Ukrajinu a Gruzii. Nejenom bývalé země Sovětského svazu představují obrovský nezaplněný trh. Podle Luboše Štelcla možnosti obchodování s Ruskem výrazně usnadňuje jeho členství ve Světové obchodní organizaci (WTO), na které Ukrajina stále čeká. Překážek může být více a zástupci Europlantu se setkali zejména s absencí objektivní v západní a střední Evropě obvyklé certifikace, s minimální obměnou sadby a neoprávněnými reklamacemi. Jedním z pozůstatků dob minulých je nízká pracovní aktivita, neodborná manipulace s hlízami a nestřídmé požívání lihovin. Naproti tomu se v Rusku o zemědělství zajímají velcí investoři, což přináší potřebný kapitál na modernizace.
Mezi oblíbené odrůdy ze sortimenu Europlantu patří Rosalind, Bellarosa, Colette, Vineta, Jelly nebo Nora. Na Ukrajině si navíc pochvalují Solaru, Presto, Vitaru, Saturnu či Lauru. „V Gruzii pěstovali devět let na jednom stanovišti nizozemskou odrůdu a v posledním roce sklidili sedm tun. Pak jsme jim dodali Marabel a výnos se zvýšil na 35 tun. Přesto nebyli spokojení, a čekali více,“ doplnil svoje osobní zážitky Luboš Štelcl. Podle něj v souhrnu jde o perspektivní trhy, i když lokální obchod se sadbou funguje bez certifikace. Pokud naši množitelé zvládnou odrůdy, které na východě požadují, jedná se o obrovskou příležitost.

Pokles množitelských ploch
Ing. Lubomír Šantrůček z ÚKZÚZ Havlíčkův Brod seznámil přítomné se souhrnnými statistikami množení brambor v aktuálním roce a referoval o výsledcích uznávacího řízení. Celková přihlášená plocha dosáhla 3743,29 hektarů, což je o 767 hektarů méně než vloni. Zatímco superelity a elity zaujímaly přes sedm procent ploch, tak největší zastoupení měla sadba stupně C2 (58,1 procent). Celkově množitelé přihlásili 176 odrůd, přičemž deset nejvýznamnějších (Impala, Marabel, Ornella, Dali, Adéla, Saturna, Rosara, Princess, Laura a Westamyl) pokrylo téměř polovinu všech ploch.
Podle informací Lubomíra Šantrůčka má být zkoušeno 1980 porostů na 3630,8 hektarech. Současných výsledky posklizňových zkoušek prozradily, že z deseti nejrozšířenějších odrůd nejhůře dopadly Impala, Saturna a Princess.

Změny v legislativě
Jednou z novinek v legislativní oblasti pěstování sadby a jejího uvádění na trh je možnost (nikoliv povinnost) rozlišit stupeň elita na tři třídy v závislosti na výskytu virových chorob a bakteriálního černání. Škodlivé organismy se samozřejmě nesmí vyskytnout vůbec. Další novinky v předpisech se týkají požadavků na vlastnosti množitelských porostů. Sousední porosty v izolaci množení mohou vykazovat maximálně deset procent virových chorob (dříve jen šest procent).
Změny zasáhly také nejvyšší povolení procento chybějících rostlin v případě některých kategorií. Pro elity to dříve bylo dvacet procent, nyní patnáct. U kategorie C2 se povolovalo třicet procent chybějících trsů, nyní pouze 25 procent. Při výpočtu mezerovitosti se při šířce řádku 75 centimetrů vychází z počtu padesát tisíc jedinců na hektar, v případě šířky řádku devadesát centimetrů se toto číslo snižuje na 45 tisíc jedinců.
Jak dále oznámil Lubomír Šantrůček, výskyt odchylných typů a jiných odrůd zpravidla nebývá důvodem zamítnutí. Při své praxi se však setkal s množitelským porosty, které neodpovídaly požadavkům, byl přehlížen i porost, který vykazoval třicet procent příměsí. Jak se později ukázalo, šlo o plevelné brambory z předchozího roku. Současná úprava vyhlášky dovoluje 0,25% výskyt odchylných typů v případě superelit a elity. Pro kategorie C1 a C2 platí hranice 0,5 procenta. Výskyt jiných odrůd v superelitách se nepřipouští, u elity ve výši 0,1 procenta a pro kategorie C1 a C2 jde o 0,2 procenta.
Drobná úpravě se také dotkla požadavků na vlastnosti rozmnožovacího materiálu. Velikost sadby se stanovuje tříděním na sítech minimálně 25 krát 25 milimetrů a maximálně 60 krát 60 milimetrů, přičemž maximální velikost sadby v rámci jedné partie činí 25 milimetrů (dříve dvacet milimetrů). Při rozborech se mění pouze procento příměsi zeminy a jiných nečistot na dvě procenta (před změnami jedno).

Nejvíce chutnala Belana
Závěr Dne brambor patřil vyhodnocení anonymní degustace odrůd bramborářských firem a ocenění významných spolupracovníků firmy Europlant. Návštěvníci testovali osmnáct vzorků, mezi něž pořadatelé zařadili i odrůdy jiných firem. První čtyři místa zaujali „domácí“ (v pořadí Belana, Anuschka, Baccara a Finka), teprve páté místo patřilo cizí odrůdě.
Po zveřejnění výsledků ochutnávky se Jiří Procházka se svými spolupracovníky převlékl do mikulášských hábitů a vyhlásil nejlepší obchodní partnery v různých kategoriích. Cenu za největšího odběratele sadby získala firma Bramko Semice a místo nejlepšího množitele patřilo Zemědělskému družstvu Čechtice.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *