Výnos při ekologickém zemědělství

Dosažení požadovaného výnosu brambor a jeho stability v ekologickém zemědělství klade na pěstitele značné požadavky. Vzhledem k absenci prostředků chemické ochrany rostlin a průmyslových hnojiv musí po dosažení uspokojivého výnosu a dobré kvality hlíz uplatnit všechna opatření, která jsou k dispozici pro vytvoření podmínek poskytujících rostlinám vyhovující prostředí růst a vývoj.

Osevní postup lze považovat za nejvýznamnější faktor pro plodiny pěstované v ekologickém zemědělství. Ovlivňuje bilanci živin – především dusíku, výskyt chorob, škůdců a představuje hlavní prostředek pro regulaci zaplevelení.
Hnojení plodin – tedy i brambor v ekologickém zemědělství je založeno na statkových hnojivech a ostatní organické hmotě, která se zapravuje do půdy – posklizňové zbytky, zelené hnojení.
V ekologickém pěstování brambor mají přednost odrůdy s kratší vegetační dobou, s nižšími nároky na dusík, rychlým počátečním růstem a vyšší odolností k chorobám.
Nabídka uznané sadby z ekologického množení je minimální a tak je využívána uznaná sadba z konvenčního množení nebo vlastní farmářská sadba. Kvalita sadby rozhoduje o uplatnění potenciálního výnosu odrůd a jejich dalších vlastností.
Zpracování půdy vytváří předpoklady pro stabilitu dosahovaného výnosu, regulaci zaplevelení a současně má i příznivý vliv na omezení výskytu chorob a škůdců.
V ochraně proti chorobám a škůdcům výrazně převyšuje význam nepřímých opatření nad přímými.

Metodika
Pro zhodnocení výnosu brambor a jeho tvorby v ekologickém zemědělství byl na biofarmě v nadmořské výšce nad 600 m založen pokus s odrůdami s rozdílnou délkou vegetační doby. Ve stejných podmínkách byl založen pokus se stejnými odrůdami v konvenčním pěstování. Zvolené odrůdy: Rosara – velmi raná, Marabel, Karin – raná, Satina – poloraná, Bionta – pozdní. Použita byla uznaná sadba stupně množení C1. Každá odrůda měla 4 opakování.
Výnos hlíz
Na biofarmě byl nejnižší výnos 15,2 t/ha dosažen u pozdní odrůdy Bionta – s nejnižším poklesem 2,5 t ve srovnání s konvenčním pěstováním (tab. 1). U velmi rané odrůdy Rosara a rané odrůdy Marabel byl v obou způsobech pěstování dosažen nejvyšší výnos. U těchto odrůd byl také zaznamenán nejvyšší rozdíl ve výnosu na biofarmě a v konvenčním pěstování.
Tab. 1: Výnos hlíz (t/ha)
Odrůda Konvenční způsob Ekologický způsob
Rok Průměr 03/04 Rok Průměr 03/04
2003 2004 2003 2004
MARABEL 29,4 42,5 36,0 31,3 18,7 25,0
ROSARA 24,4 35,6 30,0 19,9 13,4 16,7
BIONTA 20,0 15,3 17,7 17,9 12,5 15,2
SATINA 26,3 22,6 24,4 28,4 14,1 21,3
KARIN 25,4 28,9 27,1 28,1 14,2 21,1

Počet hlíz na rostlinu
Ekologické pěstování brambor znamenalo u odrůdy Rosara a Marabel snížení počtu hlíz na rostlinu. naopak u odrůdy Bionta byl na biofarmě zjištěn výrazně vyšší počet hlíz – 9,2 (tab. 2). U odrůdy Satina a Karin nebyly zjištěny rozdíly.

Tab. 2: Počet hlíz na rostlinu

Odrůda Konvenční způsob Ekologický způsob
Rok Průměr 03/04 Rok Průměr 03/04
2003 2004 2003 2004
MARABEL 9,7 10,5 10,1 10,3 9,0 9,7
ROSARA 9,5 10,1 9,8 9,0 8,8 8,9
BIONTA 7,6 3,8 5,7 9,6 8,7 9,2
SATINA 7,1 6,8 7,0 7,2 7,2 7,2
KARIN 7,9 8,0 8,0 7,8 8,1 8,0

Průměrná hmotnost konzumních hlíz
V konvenčním pěstování byla zjištěna vyšší hmotnost konzumních hlíz. Vyrovnaná průměrná hmotnost konzumních hlíz u obou způsobů pěstování byla zaznamenána u odrůdy Satina (tab. 3). Největší hmotnost konzumních hlíz byla zjištěna v konvenčním pěstování u odrůdy Marabel. U vybraných odrůd v sledovaném období byla nejnižší průměrná hmotnost konzumních hlíz u odrůdy Rosara a Bionta.

Tab. 3: Průměrná hmotnost konzumních hlíz (g)

Odrůda Konvenční způsob Ekologický způsob
Rok Průměr 03/04 Rok Průměr 03/04
2003 2004 2003 2004
MARABEL 83 106 95 95 74 85
ROSARA 66 99 82 74 47 60
BIONTA 77 110 94 81 51 66
SATINA 98 80 89 120 59 89
KARIN 77 90 83 94 56 75

V pokusu byl prokázán významný vliv ročníku na dosažený výnos u brambor. U velmi rané odrůdy Rosara a pozdní odrůdy Bionta byl v obou letech sledování dosažen nižší výnos ve srovnání s ranými odrůdami Marabel a Karin a poloranou odrůdou Satina. Odrůda Bionta, která zastupuje skupinu odrůd polopozdních a pozdních, je příkladem rizik při volbě odrůd této skupiny. Její vysoká odolnost proti plísni bramboru z ní vytváří vhodnou odrůdu pro biopěstitele, ale délka vegetační doby a podmínky ročníku (přísušek) se podílí na nízké stabilitě výnosu.
V tabulce 4 jsou uvedeny výnosy, které dosahují biopěstitelé u jimi volených odrůd.

Tab. 4: Výnos hlíz na uznaných biofarmách (t/ha) rok 2002 – 2004
Odrůdy Výnos Odrůdy Výnos
Agria 18,5 Koruna 13,6
Bionta 15,9 Laura 19,7
Doplete 11,0 Magda 15,2
Impala 11,5 Marabel 14,3
Karin 15,9 Rosara 8,7
Karmela 15,0 Rosella 13,7
Kordoba 15,0 Santé 3,0
Korela 11,0 Satina 18,5
Kornelie 20,0 Vera 17,9

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *