Vyhodnocení systémů zpracování půdy při pěstování slunečnice

Nové technologické postupy zpracování půdy a setí, které jsou v podstatě již běžně používány u obilnin, jsou zkoušeny i u dalších plodin, mezi nimiž nechybí ani slunečnice. Někteří autoři i přes dosažení kladných výnosových i ekonomických efektů nových technologií trvají na technologiích, jejichž základem je orba. Minimální zpracování půdy, eventuálně setí do nezpracované půdy, však postupně nachází praktické uplatnění i u dalších plodin.

Zpracování půdy jako energeticky a ekonomicky nejnáročnější agrotechnické opatření má za úkol vytvořit vhodné podmínky pro kvalitní založení porostů, růst a vývoj rostlin a pro tvorbu výnosu. Jedním z hlavních cílů zpracování půdy je ovlivňování jejich fyzikálních, chemických a biologických vlastností.V současné době jsou stále více uplatňovány zjednodušené postupy, které jsou charakterizovány redukcí intenzity a hloubky zpracování půdy, slučováním pracovních operací a ponecháním organických předplodinových zbytků na povrchu půdy nebo v její vrchní vrstvě.
Hlavními důvody rozvoje těchto technologií jsou v současné době příznivé technické, ekologické i ekonomické podmínky. Mezi ně lze například zařadit podporu tvorby a stability půdní struktury, zlepšení hospodaření s půdní vodou, omezování půdní větrné a vodní eroze, snižování utuženosti podorničí a v neposlední řadě i zvyšování obsahu půdní organické hmoty a vytvoření vhodnějších podmínek pro humifikaci. Z ekonomického pohledu přinášejí tyto technologie především úspory pohonných hmot, úspory práce, často i zlepšenou organizaci práce v rostlinné výrobě, zejména umožněním dodržení agrotechnických termínů. Uplatnění těchto postupů je umožněno i bohatým sortimentem vhodných strojů a nářadí na českém trhu, které byly v minulosti limitujícím faktorem uplatnění nových technologií.
V letech 1997 až 2000 byly v rámci projektu NAZV s názvem „Nové systémy zakládání porostů a ochrany vybraných plodin“ zkoušeny i nové technologie pěstování slunečnice pěti různými technologickými způsoby přípravy půdy a setí:
1. klasická technologie s orbou, přípravou půdy a setí klasickým secím strojem,
2. minimalizační technologie s podmítkou a setím exaktorem,
3. minimalizační technologie s podmítkou a setím talířovým secím strojem,
4. setí do nezpracované půdy secím exaktorem,
5. setí do nezpracované půdy talířovým secím strojem.
Organické hnojení bylo prováděno k předplodině (ozimé pšenici) a průmyslovými hnojivy bylo dohnojeno podle rozborů půd pro dosažení požadované výnosové úrovně podle „Metodiky ÚKZÚZ“ 1996.
Pokusné pozemky leží v řepařské výrobní oblasti s nadmořskou kolem 270 m. Půdy jsou hlinité, degradované černozemě, vzniklé na spraších, půdní reakce je slabě kyselá. Z meterologických údajů vyplývá, že roky 1996 až 2000 byly teplotně a srážkově normální. V letech 1997 – 1999 byla v pokusech zaseta odrůda Safran, v roce 2000 byl použit hybrid Prodisol.
Výnos nažek, dosažený v uplynulých letech podle jednotlivých technologických postupů (1 – 5, viz výše) při zpracování půdy a setí, je uveden v tabulce.
Nejvyšší výnos v průměru čtyř sledovaných roků byl zjištěn u varianty 2 (podmítka, setí secím exaktorem) se 111,8 % výnosu proti tradičnímu setí s orbou. Též varianty 3 a 4 byly ve výnosu nažek na vyšší úrovni než kontrolní varianta. Nejméně příznivé výsledky byly shledány u varianty 5 – setí do nezpracované půdy secím exaktorem. Na výši výnosu měla výrazný podíl i hmotnost tisíce semen. Použití nové odrůdy v roce 2000 výrazně kladně ovlivnilo výnos. Vzhledem k mohutnému kořenovému systému slunečnice nebyl zaznamenán v suších obdobích pokles výnosů.
Nejvyššího ekonomického efektu bylo dosaženo u varianty 2, která proti tradiční technologii dosáhla 113,1 %. Vzhledem k nízkým nákladům na založení porostu byl i u varianty 5 kladný zisk a činil 100,7 % vzhledem k tradiční technologii při realizační ceně 7348 Kč.t-1. I u slunečnice obdobně jako i dalších plodin se projevila výhodnost zakládání porostu do podmítky ošetřené herbicidy proti plevelům.
Při zakládání porostů slunečnice minimalizací či bezorebně je třeba použít přesné secí stroje konstruované pro tyto technologie. Minimalizace je při pěstování slunečnice rovněž možná díky rozvoji nového systému regulace plevelů. Nelze opomenout ani obrovské kvalitativní vylepšení funkce základního zařízení na přípravu půdy při minimalizačních technologiích, diskových podmítačů. Hlavním kritériem při výběru tohoto nářadí musí být schopnost nastavení dané hloubky zpracování a rovnoměrného rozprostření povrchové vrstvy ornice při urovnávání v jedné pracovní operaci rovnacími válci. Obdobná situace je i u kypřičů a dalších strojů na zpracování půdy a setí. Při minimalizaci je preciznost chápána jako přesné a přísné dodržování technologického postupu v optimálním čase, v požadovaném rozsahu a kvalitě.
V celém komplexu prvků platí, že nám příroda vrátí šetrné zacházení.Vývoj nových technologií umožňuje uplatňovat minimalizaci i u slunečnice. Je známo i ze zahraničních zkušeností, že slunečnice, vedle kukuřice a sóje, patří k nejvhodnějším plodinám pro použití minimalizačních technologií.
Hlavním problémem již není agrotechnika a dokonalé zvládnutí technologie pěstování, ale otázky související s ekonomikou prodeje produkce.Rané a výkonné hybridy slunečnice a příznivá možnost uplatnění kvalitní produkce vytvářejí předpoklady pro stabilizaci rozsahu pěstování slunečnice v intenzivních oblastech zemědělské výroby v ČR.

Ing. Zdeněk Kňákal, CSc.,
Výzkumný ústav pícninářský, s.r.o.,Troubsko

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *