Vstup do unie ovlivnil rakouské bramboráře

Pokles ploch brambor, který je v posledních letech běžným jevem v celé Evropě, se nevyhnul ani Rakousku. Jak uvedl ve svém vystoupení na odborném semináři konaném u příležitosti 12. Bramborářských dnů v Havlíčkově Brodě E. Kronberger, zástupce národního delegáta Rakouska R.U.C.I.P., zvlášť citelný byl po vstupu země do Evropské unie v roce 1995. Zatímco v roce 1995 pěstovali v Rakousku brambory na 27 tisících hektarech, letos osázeli pouze 22 tisíc hektarů.

Poměrně stabilní zůstaly plochy raných a sadbových brambor, plochy konzumních brambor dokonce přechodně mírně vzrostly a největší propad byl u průmyslových brambor vzhledem ke stanovené kvótě na výrobu bramborového škrobu – 49 tisíc tun ročně. Nastala tedy situace, které se v souvislosti se vstupem České republiky do EU obávají i naši bramboráři.
Vstup do unie ale neovlivnil pouze plochy brambor. Nejvíce zasáhl ceny a trh s bramborami. Zatímco před tím byla pro pěstitele rozhodující tuzemská nabídka a poptávka, najednou se ocitli v situaci, kdy se farmářská a od ní odvozená spotřebitelská cena začala řídit mezinárodní nabídkou. Počet nabízených odrůd, který se rázem znásobil na počet odrůd registrovaných ve všech státech unie, zkomplikoval pěstitelům rozhodování o tom, co vysázet. Výrazně stouply požadavky na kvalitu brambor a také náklady na téměř všechny provozní prostředky. Uplatnit se na trhu bylo těžší a naplánovat produkci (tedy i plochy) také vzhledem ke zcela nepředvídatelným poměrům na evropském trhu. Jistým kladem bylo rozšíření prostoru pro vývoz.
Jak reagovali farmáři? Především založili společenství pěstitelů a zpracovatelů produkce, která jsou často provázána i na prodej spotřebitelům. Jejich součástí byly i společné investice do vybavení mechanizací a následně její využívání. To výrazně snížilo náklady na provoz. V rámci sdružení byla dohodnuta minimální farmářská cena brambor. Stoupl počet hotových výrobků z brambor, které jsou produkovány přímo pěstiteli, tedy větší vklad práce u prvovýrobce, a tím výhodnější zpeněžení vypěstovaných brambor.
Největším problém, i po téměř osmi letech, které uplynuly od vstupu Rakouska do Evropské unie, zůstávají rané brambory. Jejich uplatnění na rakouském trhu omezuje dovoz, jenž výrazně snižuje farmářskou cenu, a tím znevýhodňuje domácí pěstitele. Přitom export raných brambor z Rakouska je nepatrný a přestože mírně stoupá, není pro pěstitele raných brambor výraznou nadějí na zlepšení jejich postavení. Ostatně Rakousko vzhledem k celkové pěstitelské ploše brambor a malému trhu pouze s osmi miliony obyvatel nezaujímá v rámci unie nijak významné postavení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *