Voda drží brambory zkrátka

Nedostatek vody ve většině bramborářských oblastí a vysoké tepoty dělají vrásky většině pěstitelů. Dobré výnosy se zatím dostavily jen na zavlažovaných plochách, takže v ranobramborářské oblasti kolísají od deseti až do čtyřiceti tun z hektaru. Oproti tomu většinu chorob, a především plíseň bramborovou, letošní počasí silně omezilo.

„Ve vyšších oblastech se sucho projevilo nižším nasazením hlíz, což se promítne i do nižších výnosů sadby. S tím je třeba počítat při desikaci,“ uvedl na Polním dnu v Havlíčkově Borové předseda Ústředního bramborářského svazu ČR Ing. František Novák, CSc. Jak doplnil, některé odrůdy s delší vegetační dobou se chovají atypicky a bude je třeba desikovat současně s odrůdami s kratší vegetační dobou. O celkovém výnosu ale ještě rozhodnuto není a bude záležet na průběhu počasí během zbytku vegetace. To potvrdili i další pěstitelé. Podle Jiřího Zvolánka, předsedy představenstva pořadatelské společnosti Havlíčkova Borová zemědělská a. s., většina Vysočiny suchem tolik netrpí, ale porosty přesto čekají na vodu. Ta by ale v sušších oblastech podle vyjádření pěstitelů přinesla již riziko praskání a deformací hlíz, popřípadě jejich dalšího nasazení.
Návštěvníci Havlíčkovy Borové se přímo na poli, ve vzorně vedených pokusných parcelách mohli přesvědčit, jak na sucho a vyšší teploty reagovalo 188 odrůd brambor od různých firem.
Chorob je méně
Sucho má zatím pouze jeden pozitivní efekt. Nejen u nás, ale také ve většině Evropy se prakticky nevyskytuje plíseň bramborová. Zastavily se i primární výskyty, které se podle Ing. Ervína Hausvatera, CSc., z Výzkumního ústavu bramborářského projevily především na přímých dovozech. Pro další šíření choroby by podle něj bylo potřeba 5 až 6 dní s vhodnými podmínkami. „Za normální situace stačí dva až tři dni, ale nyní je půda tak suchá, že většinu vlhkosti pohltí,“ doplnil ing. Hausvater. Intervaly postřiků proti plísni je proto podle něj možné prodloužit až na 14 dnů, v případě kvalitních fungicidů i více. Pro ochranu je nyní možné použít i levnější přípravky, například na bázi macozebu, nejlépe v granulované formě, se kterou se lépe pracuje a je účinnější. Před obdobím větších srážek je pak nutné porost ošetřit kvalitním přípravkem. V souvislosti s tím ing. Hausvater doporučil pozornosti posluchačů prognózy výskytu plísně bramborové, které vydává Český hydrometeorologický ústav.
V letošním roce díky rychlému vzcházení brambor nezpůsobila žádné škody ani kořenomorka bramborová, objevit by se ale mohla, když hlízy zůstanou dlouho v zemi. Nízký je i výsky t bakterióz, ačkoliv lokálně se objevilo až 30% napadení porostů teplomilnou formou „černé nohy“. Takové plochy nejsou podle ing. Hausvatera vhodné pro produkci sadby. U strupovitosti je prognóza obtížná, záleží na počasí, které bylo v době nasazení hlíz. Obecně se ale předpokládá vyšší výskyt. Výrazně vyšší je ale v posledním týdnu nálet mšic, který je spojen s rizikem viróz. Vzhledem k vysokým teplotám je také možné, že se objeví druhá generace mandelinky bramborové na polopozdních a pozdních odrůdách.
Co nás čeká po vstupu
„Zatím nelze přesně odhadnout zvýšení konkurence na trhu a možný dovoz konzumních brambor po vstupu do Evropské unie,“ uvedl ing. Novák s tím, že většina pěstitelů má z budoucnosti obavy. Vyloučil ale možnost masivního dovozu ve výši 200 – 300 tisíc tun. Jak uvedl, v této sezóně se ze zemí EU dovezlo do ČR 46 760 tis. tun raných a pozdních konzumních brambor. Unie přitom do kandidátských vyvezla celkem 311 tisíc tun konzumních brambor. „Tímto konstatováním ale nelze problém považovat za vyřešený,“ dodal současně. Odbouráním cel se podle něj výrazně zlepší exportní možnosti zemí unie a v důsledku změny společné zemědělské politiky v roce 2006 může dojít k útlumu pěstování některých plodin a k nárůstu ploch brambor, které nepodléhají regulaci. Zároveň ale odmítl iniciativu komise pro brambory ustavené při Okresní agrární komoře v Havlíčkově Brodě. Ta požaduje, aby konzumní brambory, kontrolované Státní rostlinolékařskou správou na přítomnost karanténních bakterióz, nebylo možné do ukončení testů prodávat, stejně jako v minulém roce. To by znamenalo až šestitýdenní uložení zásilky ve skladu s celním režimem a komise si od toho slibuje omezení dovozu brambor. „Tento požadavek nepovažuji za prospěšný, ani reálný. Loni SRS k tomuto mimořádnému kroku přistoupila poté, co v zásilce z Německa objevila napadené brambory. V tomto roce testování samozřejmě dále pokračuje,“ uvedl ing. Novák s tím, že údaje z minulých sezón ukazují, že při příznivých cenových relacích ani stoprocentní kontrola dovozu nezabránila.
Vývoz do unie je možný
Vzhledem k tomu, že Česká republika získala tzv. statut ekvivalence, může vyvážet brambory do zemí Evropské unie. „Nemyslím, že budeme exportovat do Belgie nebo Nizozemska. Vývoz do Itálie a Řecka je ale reálný, tyto země o naše brambory projevovaly zájem již dříve,“ uvedl ing. Novák. Důležitým trhem pro nás bude i Slovensko, které by časem mělo umožnit dovoz bez současné povolovací procedury.
Na internetových stránkách bramborářského svazu je od července k dispozici české znění obchodních pravidel pro brambory RUCIP. Těm, kteří chtějí s unií obchodovat, je ing. Novák doporučil ke studiu. „Bylo by pro všechny dobré, kdyby se tato pravidla uplatnila i v našem vnitřním obchodu, tak jak je tomu v některých zemích EU,“ dodal.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *