Vliv zamokřených ploch pozemku na rozvoj zaplevelení

Suchá léta v průběhu posledních dvou ročníků nám dala možnost na tento problém z velké části zapomenout, přesto je problematika zamokření na mnoha pozemcích závažným faktorem, který nejenže omezuje úrodnost půdy, ale také přispívá k vyššímu zaplevelení.

Podle Ing. Josefa Holce, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze dojde vlivem zamokření k nahrazení většiny půdního vzduchu vodou. Rostliny, které nejsou adaptované na růst v zamokřené půdě, tím značně trpí, neboť jejich kořenový systém nemůže provádět výměnu kyslíku a oxidu uhličitého. Atmosférický kyslík se ve vlhkých a zamokřených půdách velmi obtížně rozpouští a rozvádí, a vzhledem k tomu, že je rychle spotřebováván, poklesne jeho množství po zamokření nebo zaplavení půdy velmi rychle ke kritickým hodnotám, často až k nule. Následně v půdě převládnou anaerobní mikroorganismy, jejichž činností se okolní prostředí stane silně redukčním, což vede k výskytu toxických koncentrací Fe2+, Mn2+, sirovodíku, sulfidů, ale i organických látek, jako jsou kyseliny mléčná a máselná. Zvláště náchylné jsou k těmto procesům těžké, jílovité půdy. U citlivých rostlin dochází v řádu dní k destrukci kořenového systému a následně k odumření celé rostliny.

Pro většinu druhů platí, že zamokření půdy vede k jejich odumírání rychleji než sucho. To se týká většiny našich běžně pěstovaných polních plodin. Existuje však řada druhů rostlin, které dokážou v reakci na nízkou úroveň kyslíku v půdě upravit svůj metabolismus a předejít tak hromadění škodlivých produktů ve svém těle, případně mají speciální pletiva (aerenchym), díky kterým jsou schopny zásobovat kořenový systém kyslíkem. V řadě případů se tato pletiva vyvíjejí až coby reakce na růst v zamokřené půdě tak, jako je tomu například u kukuřice. Celou řadu druhů, adaptovaných na podmínky zamokřených půd, můžeme najít i mezi polními pleveli.

Zamokřené plochy jsou značně problematické – plodině se obvykle na těchto místech nedaří, vybraným plevelům naopak ano. Tyto plochy je také obtížné kvalitně zpracovávat. Z pohledu mimoprodukčních funkcí zemědělství, především environmentálních, však může být jejich výskyt i cenný, uvádí v závěru článku připraveném pro dubnové vydání časopisu Úroda Ing. Holec.*

Další informace přinese dubnové vydání časopisu Úroda.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *