Vliv větrolamů na ochranu půdy před větrnou erozí

Větrolamy tvoří účinnou ochranu půdy proti větrné erozi především v době, kdy není povrch půdy chráněn vegetačním pokryvem pěstované plodiny. Cílem řešení projektu QJ1330121 Optimální prostorová struktura větrolamů a jejich vliv na aktuální ztrátu půdy větrnou erozí, kterým se zabýval kolektiv autorů z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i., bylo nalezení závislosti mezi kvalitou větrolamu a jeho účinností jako podklad pro návrh a realizaci větrolamů v zemědělské krajině.

Na vybraných větrolamech v k. ú. Dobrovíz a Středokluky byla měřena účinnost větrolamů za pomoci čtyř anemometrických stanic rozmístěných před větrolamem a za ním. Charakter větrolamu byl popsán hodnotou optické porozity vypočtené z fotodokumentace větrolamu v době měření. Z výsledků vyplynula významná závislost mezi kvalitou (složením) větrolamu vyjádřenou hodnotou optické porozity a účinností větrolamu. Významný ochranný vliv větrolamu na půdu byl prokázán na závětrné straně větrolamu v pásu odpovídajícím přibližně šestinásobku jeho výšky v závislosti na jeho druhovém složení.

 

Na základě hodnot z měření se jako optimální jeví větrolamy minimálně se třemi řadami a křovinným patrem s dominantním zastoupením dubu zimního a javoru klenu. V zimních měsících byla u větrolamu se třemi až čtyřmi řadami stanovena optická porozita kolem 40 %, oproti tomu u větrolamu se dvěma až třemi řadami byla přes 50 %. U užšího větrolamu nebyl již ve vzdálenosti 9H (H = výška větrolamu) znát vliv větrolamu na snížení rychlosti větru, kdy právě v době bez vegetace je důležité půdu nejvíce chránit. Dosavadní výsledky tak potvrzují závislost dřevinné skladby (vyjádřené optickou porozitou) na účinnosti větrolamu.*

 

Více informací přinese únorové vydání časopisu Úroda.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *