Vliv fungicidů a růstových regulátorů na výnosové faktory ozimého ječmene

Škodlivé vlivy vnějších činitelů (abiotické a biotické stresy, zejména vlivy počasí, chorob a škůdců) na výnos ozimého ječmene je v praxi možné omezit využitím vlastností odrůd při zvýšené intenzitě pěstování s použitím fungicidů a růstových regulátorů.

Také při ověřování vlastností odrůd obilnin používá ÚKZÚZ ve státních odrůdových zkouš-kách dva systémy pěstování. Při základní intenzitě pěstování je využito mořeného osiva bez dalších fungicidních a hnojivářských zásahů. Tento systém umožňuje ověřit odolnost odrůd proti poléhání a proti napadení chorobami. Při pěstování se zvýšenou intenzitou, kde jsou kromě mořeného osiva použity i zvýšené dávky dusíku (ten zvyšuje nejen růst rostlin, ale také jejich vnímavost k chorobám), fungicidy a morforegulátory. Tak lze zjistit úroveň reakce od-růdy na ošetření, která umožní odpověď na otázku, zda a kdy se ošetření vyplatí. Zároveň při současném tlaku odběratelů na kvalitu produktu je zde jakost odrůd analyzována na co nej-zdravějším materiálu a výsledek zkoušení potom podstatně více odpovídá skutečnosti než při ověřování kvality na neošetřeném zrnu, jak tomu bylo v minulosti.
Fungicidní ošetření použité v pokusech se zvýšenou intenzitou je směrováno do následujících vývojových fází:
O BBCH 30 – ošetření proti chorobám pat stébel – ošetření není závazné, používá se jen při výskytu více než 15 % poškozených odnoží chorobami pat stébel;
O BBCH 35 – ošetření proti listovým chorobám;
O BBCH 59 – 63 – ošetření proti klasovým chorobám.
V následující části budeme při popisu odrůdových reakcí na intenzitu pěstování vycházet z údajů zjištěných v polních maloparcelkových pokusech ÚKZÚZ za období 1998 – 2000. Uká-žeme si, že použití fungicidů a morforegulátorů působí na celou rostlinu, a tak může ovlivnit nejen úroveň výnosu změnou počtu produktivních klasů, počtu zrn v klase, hodnotou hmot-nosti tisíce semen i podílem předního zrna, ale ovlivní i dobu dozrávání, vlastnosti stébla a jakost zrna, a to s výraznými odrůdovými rozdíly.

Nárůst výnosu po ošetření a odolnost proti chorobám

Při porovnání odolnosti šestiřadých a dvouřadých odrůd je možné konstatovat, že proti listo-vým chorobám jsou dvouřadé odrůdy obecně mírně odolnější než šestiřadé. Nejmenší rozdíl je v odolnosti proti padlí travnímu. Nejpodstatnější je rozdíl v napadení hnědou skvrnitostí, kdy hodnocení vlivu napadení ve stupni pět a níže již působí citelnou újmu na výnosu i kva-litě.
Z tabulky 1 vyplývá významná reakce všech odrůd na zvýšenou intenzitu, nelze však nalézt přímý vztah mezi přírůstkem výnosu a polní odolností či náchylností k chorobám.

Reakce odrůd na morforegulátory

Z růstových regulátorů je u ozimého ječmene nejúčinnější etephon, který má největší vliv na zkrácení stébla, popřípadě na zvýšení jeho pevnosti, a nebylo u něj zjištěno omezení žádného výnosového faktoru. Ani použití CCC v tomto směru nevykázalo omezení. Zkrácení stébel se v roce 2000 projevilo jen nepodstatně, ale v porovnání se sníženou lámavostí stébla a zejména s počtem plodných stébel se zásah ukázal jako účinný.

Použití fungicidů a délka vegetace

Obavy z významného prodlužování doby do sklizně se nepotvrdily ani u klasických kombi-novaných systemických fungicidů ani u strobilurinů. Prodloužení vegetační doby v ošetřené variantě vůči základní je nepodstatné a ve tříleté řadě dosahuje v průměru nejvýše tří dnů roz-dílu. V roce 2000 byly zaznamenány rozdíly maximálně do plus jednoho dne.

Zvýšená intenzita pěstování a zrno

Pro hodnocení efektivnosti zásahu je podstatná úroveň ovlivnění výnosu zrna. Při porovnání účinnosti varianty se zvýšenou intenzitou ošetření v porovnání se základní intenzitou u téže odrůdy (upozorňujeme, že výsledky v této podobě nemohou sloužit k porovnávání odrůd mezi sebou, ale pouze k porovnání účinnosti ošetření určité odrůdy) je vidět, že se odrůdy chovají ve všech třech sledovaných letech obdobným způsobem. Přes rozdíly v průběhu počasí je zřetelné, že každá odrůda zachovává své pořadí v úrovni reakce na ošetření.
Velmi zajímavá byla reakce jednotlivých odrůd na zvýšenou intenzitu pěstování zejména roku 2000. Odrůdy jako Okal, Luxor, Silke, Monaco a Babylone reagovaly velmi výrazným zvýše-ním výnosu.
Z hlediska kvality výnosu je podstatná informace o zvýšení podílu předního zrna jako reak-ci na intenzitu pěstování. Největší zvýšení (přes 10 %) jsme zaznamenali u odrůd s nízkým podílem předního zrna, tedy zejména u víceřadých odrůd. Méně pozitivně reagovaly dvouřadé odrůdy, mající vysoký podíl předního zrna. Obdobnou odrůdovou reakci jsme zaznamenali i u hodnoty hmotnosti tisíce semen, kde však průměrný nárůst nebyl tak výrazný. Zvýšená in-tenzita pěstování tedy kromě výnosového efektu pozitivně ovlivňuje třídění zrna víceřadého ječmene, a tak snižuje v tomto znaku rozdíl vůči dvouřadým odrůdám.

Závěr

Ozimý ječmen je obilninou s minimálně využívanými možnostmi ochrany v rámci systému jeho pěstování. Dlouhodobé sledování v pokusech ÚKZÚZ a výzkumu však prokázalo vyso-ký efekt intenzifikace na výnos a kvalitu produkce ozimého ječmene, zejména při optimálním časovém provedení zásahů. Tato informace platí i pro nové odrůdy, je však třeba konstatovat, že vždy musíme vycházet z aktuální potřeby ochrany na daném stanovišti.

Ing. Daniel Jurečka,
Ing. Karel Říha,
Ústřední kontrolní a zkušební
ústav zemědělský, Brno,
Ing. Pavel Mařík,
Selgen, a.s., Praha,
Šlechtitelská stanice Lužany

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *