Veletrhy se širokým záběrem

Nedaleko od našich jižních hranic, v rakouském Riedu, proběhly před měsícem veletrhy zaměřené především na zemědělství. Na ploše 179 tisíc metrů čtverečních prezentovalo své produkty ve 42 halách 2000 vystavovatelů z 26 zemí. Veletrh, který trval téměř týden, navštívilo kolem 300 tisíc lidí. Z výstavy a doprovodných akcí bylo zřejmé, že rakouské zemědělství má odlišný rozměr než zemědělství české.

Rozdíly jsou patrné již při překročení hranic. Krajinu tvoří malá políčka, remízky a pečlivě přesekané louky. Zatímco u nás se o výměře zemědělského podniku uvažuje spíše v řádech stovek hektarů, v Rakousku má průměrná farma kolem 14 hektarů. Dvě třetiny všech statků obhospodařují jejich majitelé jako vedlejší zaměstnání. Vstup do Evropské unie znamenal pro mnoho z nich změnu v podnikání. Průměrný počet dojnic na jeden statek se zvedl z 19 na 34 kusů, pro efektivní výkrm je potřeba minimálně 200 kusů skotu či 700 prasat. Vyšší konkurence a tlak na snižování cen potravin donutil zemědělce k tomu, aby zvětšovali své podniky, zakládali společné stáje, nebo vstupovali do strojních kroužků, které mají v Rakousku již dlouhodobou tradici.
Budoucnost rakouských zemědělců nastínil resortní ministr Wilhelm Molterer na setkání s novináři. Jako stěžejní body uvedl silné rodinné podniky, které by měly působit podnikatelsky, moderně, avšak s ohledem na životní prostředí, a dále aplikaci evropského zemědělského modelu, jenž by měl zajistit přímé platby do podniků a regulaci objemu produkce. Dalším důležitým bodem jsou potraviny, sloužící jako most ke spotřebiteli. Ty by měly být bezpečné a kvalitní, s vyznačeným původem. Posledním faktorem je politika směrem k venkovským regionům, která by měla zvýšit pracovní atraktivnost a hodnotu venkovského prostoru spolu se zachováním pracovních míst. Velký důraz kladl ministr na podporu bioprodukce.
Názory se liší
Molterer jistě ví, o čem mluví, protože především mladí lidé nejen v Rakousku, ale i Německu opouštějí venkov a rodinné statky a odcházejí pracovat do měst. Také u našich jižních sousedů vydělávají totiž zemědělci v průměru o třetinu méně. Tak to viděl jeden postarší sedlák, se kterým jsem se bavil na výstavní ploše firmy Pöttinger. „Práce na statku je namáhavá a mladí ji nechtějí dělat. A ani bioprodukce není řešením, protože takto vyrobené potraviny jsou drahé a nejdou příliš na odbyt,“ řekl. Většina oslovených zemědělců měla obavu ze vstupu nových zemí do Evropské unie. „Jakmile se otevřou hranice, nahrne se k nám spousta levné, nekvalitní produkce,“ obával se jeden z nich. Opačně se však vyjádřil majitel české nezemědělské firmy, který na veletrhu vystavoval a v Rakousku obchoduje: „Suroviny nakupuji a výrobky prodávám prakticky za světové ceny ve stejné kvalitě. Jediné, co mě dosud zvýhodňuje, je nižší cena lidské práce v Čechách. Jakmile se po vstupu do unie platy přiblíží, pravděpodobně přijdu o odbytiště.“ Velký respekt měli sedláci také z ploch, na kterých se v Čechách, ale i dalších kandidátských zemích hospodaří. „Jestli je budete obdělávat stejně intenzivně jako my, musíte produkovat levněji,“tvrdili.
Společná mechanizace
Malá plocha zemědělských podniků v Rakousku a snaha o větší efektivnost výroby vedla k tomu, že se farmáři sdružovali do strojních kroužků. Zpočátku si mezi sebou pouze vypomáhali mechanizací, ale nyní nabízejí kroužky i vlastní zaměstnance, kteří přijedou neodbytnou práci udělat. Zemědělci se zapojují i komunálních služeb, například při odklízení sněhu nebo péči o veřejnou zeleň. Podle údajů zastřešujícího spolku mají kroužky v současné době 73 842 členů, což odpovídá asi 36 % zemědělských podniků a obhospodařují 48 % zemědělských ploch – to je asi 1,2 mil. hektarů.
Rozsáhlý program
Veletrhy v Riedu se zabývaly vším, co se nějak týkalo zemědělství. Na 60 tisících metrech čtverečních vystavovali v rámci veletrhu EURO – AGRAR nejznámější výrobci moderní zemědělskou mechanizaci. Příznivci každé značky zde mohli najít její ucelený sortiment a každý stroj si vyzkoušet. EURO-SAAT představil, osiva mechanizaci na jejich čištění, sušení a skladování, přípravky na ochranu rostlin i hnojiva. Na EURO-TIERu mohli návštěvníci vidět systémy na ustájení, krmení, odklízení hnoje, dojicí techniku a další. Momentálně se velký důraz klade na budování stájí s volným ustájením, které mají místo zdí sítě či zatahovací rolety. Tento systém, který přišel z USA, zvýší údajně produkci mléka až o 30 % a zaplatí se do deseti let.
Mimořádné zemědělské expozice přinesly informace o zemědělském stavebnictví, využití biologických materiálů při stavbě, ale také o vývoji selské usedlosti. Jedním z témat byl také les a dřevo.
Veletrhu se zúčastnilo celkem 28 českých firem, z toho 17 přímo a 11 nepřímo, pouze expozicí. Vztah k českému zemědělství však měly pouze dvě. Klášterní pivovar z pražského Strahova a firma Terezia Company, která vyrábí koření na zeleninové bázi. Chyběla zde například světově oblíbená značka Zetor. „Jestliže tato firma nezmění svoji strategii, bude z tradičních trhů vytlačena,“ komentoval její absenci Jiří Dorňák, ředitel účasti z ministerstva průmyslu a obchodu. Stejné signály přišly i od hostů z ostatních zemí. Podle nich se zemědělci sice stále ptají po Zetorech, na které byli zvyklí, ale stále častěji kupují výrobky jiných firem ve srovnatelných cenových relacích.
Text a foto David Bouma

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *