Ve Fryštáku věří energii z rostlin

Energetická bylina šťovík Uteuša se u nás pokusně pěstuje už od počátku devadesátých let. Její první provozní porost byl ale založen teprve v roce 2000 na zhruba dvacetihektarové ploše. V následujících letech se počet podniků pěstujících šťovík zvyšoval, až jeho celková výměra nyní dosahuje tisíc hektarů. S tím přibývají i agrotechnické zkušenosti a o ty své se s námi podělilo Zemědělské družstvo vlastníků Fryšták.

Zemědělské družstvo vlastníků Fryšták hospodaří na 1250 hektarech zemědělské půdy, v bramborářské oblasti, severovýchodně od Zlína. Hlavní výrobní aktivitou družstva je zemědělská výroba specializovaná na výrobu mléka. Rostlinná výroba se zaměřuje na produkci potravinářské pšenice, ozimé řepky, ozimý ječmen a tvorbu krmivové základny pro skot a prasata. V návaznosti na tyto výroby družstvo zabezpečuje i služby dopravy, mechanizace a oprav, provozuje čerpací stanici pohonných hmot, prodej stavebnin, výrobu úsušků a další. Krmný šťovík tam pěstují k bioenergetickým účelům už čtvrtým rokem.

Agrotechniku je třeba lépe propracovat
Rostlin, které by se daly pěstovat za účelem energetického využití je dost. Jejich nevýhodou je ale málo propracovaná agrotechnika a nedostatek provozních zkušeností. Z toho vyplývá nedůvěra zemědělců vůči jejich pěstování.
Nejdále a nejlépe je na tom s agrotechnikou krmný šťovík – Rumex OK 2. Je to šlechtěná, z krmivářského pohledu vysoce kvalitní rostlina, kterou lze díky rychlému obrůstání sklízet na zeleno dvakrát až třikrát do roka. V roce založení se porost sice ještě nesklízí, ale už v druhém roce by podle Ing. Vlasty Petříkové, DrSc., ze společnosti CZ-Biom, měl v závislosti na výsevku dosahovat hektarového výnosu osm až deset tun suché hmoty. Jeho vytrvalost v provozních podmínkách se odhaduje na více než deset let.
V ZDV Fryšták sklízeli šťovík letos v červenci potřetí. Jak ale přiznal předseda družstva Ing. Milan Zavrtálek, dosavadní zkušenosti s touto plodinou zatím moc příznivě nehodnotí. „Šťovík pěstujeme už čtyři roky asi na dvaceti hektarech. Zatím jsme ale nikdy nedosáhli takového výnosu, který by odpovídal našim představám. Vloni jsme sklidili okolo osmi tun suché hmoty z hektaru, letos jen šest, a to jsme na tom z okolních podniků, které šťovík pěstují, nejlépe,“ popisuje situaci. Vzdávat to se šťovíkem ale nehodlá. „Kromě těchto nižších výnosů žádné jiné problémy se šťovíkem nejsou. V jeho pěstování chceme pokračovat a vyzkoušet najít další agrotechnické možnosti,“ plánuje předseda. Přitom spoléhá na to, že se napřesrok výnos díky výdrolu semen a následnému zahuštění porostu o něco zvýší.

Vyšší výsevek a provzdušnění půdy
Mnoho podniků, které pěstování šťovíku vyzkoušelo, dosáhlo podobných, nebo ještě nižších výnosů, uvedla Ing. Petříková. Podle ní je způsobeno tím, že někteří zemědělci nedodržují hlavní agrotechnické zásady a navíc často zakládají porost s příliš nízkým výsevkem. „Nejpodstatnějším agrotechnickým zásahem, který lidi opomíjejí, je provzdušnění půdy vždy po letní sklizni. Co se týče výsevního množství, optimální je pět kilogramů osiva na hektar při pěstování na krmné účely, což je v souladu s doporučením autorů odrůdy z Ukrajiny, kde šťovík pěstují zatím jen na krmení. Všechny plochy, které se u nás až do loňského roku zakládaly, byly proto osety tímto množstvím, včetně porostu ve Fryštáku,“ informuje. Z nejnovějších zkušeností s pěstováním této plodiny v České republice všem vyplývá, že je třeba při jeho pěstování na energetické účely výsev zvýšit, a to nejméně na sedm až osm kilogramů na hektar, aby byl porost hustší s větším počtem lodyh, neboť právě ty jsou pro energetickou biomasu podstatné.
Za příčinu letošních nižších výnosů lze podle Ing. Petříkové považovat také předchozí extrémně horké počasí. „Výnosy jsou letos nižší kvůli dokonalému vyschnutí sklízené hmoty vlivem velkého horka. Její vlhkost se letos pohybovala jen kolem deseti procent, zatímco vloni měla kolem dvaceti procent a více.“
Při zakládání porostu je podle Ing. Zavrtálka dobré mělké setí, přičemž podmáčené pozemky s vysokou hladinou spodní vody nejsou pro šťovík vhodné.V prvním roce se provede jen výsev a několik plevelných sečí. V následném roce se většinou koncem června sklízí a v září se porost znovu přeseče. V ZDV Fryšták patří k agrotechnice i pravidelné hnojení čtyřiceti až šedesáti kilogramy anorganického dusíku. Z organických hnojiv se používá močůvka nebo kaly z čističky odpadních vod.

Uplatnění na jiném poli
Pěstování energetických plodin je pro mnohé zemědělce vzhledem k nadprodukci a klesajícím výkupním cenám rostlinných komodit možností, jak najít na trhu nové uplatnění. Tento názor sdílí i Ing. Zavrtálek. „Jsem přesvědčen o tom, že situace na trhu s rostlinnými komoditami je v současnosti neutěšená, a proto se snažíme pěstované plodiny uplatnit i jinde než v potravinářství. Problémy s přebytky sice nemáme, jsme tak akorát soběstační, ale trápí nás nízké ceny za potravinářskou pšenici. Dnes se prodává za cenu, která tady byla před třiceti lety, zato vstupy jsou mnohonásobně vyšší,“ odůvodňuje předseda své rozhodnutí pro pěstování energetických plodin.

Po šťovíku přijdou další
Otázkou pěstováním energetických plodin se ZDV Fryšták zabývá už delší dobu. „Plodiny, které by byly vhodné k pěstování za účelem produkce energie hledáme už asi pět let. Zkoušeli jsme i sléz krmný. Výborná by byla například křídlatka, jelikož vytváří obrovské množství biomasy. Ta je ale brána jako karanténní plevel. V energetických plodinách se chceme uplatnit, takže budeme hledat jiné vhodné byliny,“ stojí si za svým Ing. Zavrtálek.
Veškerý štovík, který v ZDV Fryšták sklidí, sami granulují a prodávají společnosti ČEZ, a. s., se kterou mají tříletou smlouvu.
Kromě šťovíku zkouší granulovat a spalovat i odpadní hmoty, například kukuřičnou, sójovou, hrachovou nebo řepkovou slámu. „Hledáme plodiny, které mají dobré spalovací vlastnosti. Například sójová sláma má podobné vlastnosti jako šťovík, ale získá se jí málo – asi jen jedna až dvě tuny z hektaru. Dobře se spaluje i řepková a kukuřičná sláma. Kukuřice má ale ze všech testovaných plodin v porovnání se dřevem nejvyšší popelnatost, což je její nevýhoda. Šťovík se v tomto ohledu přibližuje vlastnostem dřeva nejvíce,“míní. Kromě slámy zkouší družstvo granulovat rovněž šťovík v kombinaci s trávou nebo obilninami.

Palivo pro sebe i pro rodiny
Jelikož se ve Fryštáku chtějí i nadále pěstování energetických plodin věnovat, plánují další způsoby, kterými by se vyrobené biopalivo v budoucnu využilo. „Chtěli bychom vyrábět palivo pro malé kotelny do rodinných domků. Měla by to být náhrada plynu, a přitom přinášet zákazníkům stejný komfort jako samotný plyn. Zatím o to ale není dostatečný zájem. Lidi nejsou vůči těmto zdrojům moc důvěřiví, a navíc nemají ani velkou jistotu, že by jim vůbec někdo biopaliva pravidelně dodával,“ vysvětluje předseda. Podle něj ani příliš vysoká sazba DPH za kotle na biopaliva tuto situaci neusnadňuje.
Aby svou výrobu granulí z lisovaného šťovíku v ZDV Fryšták ještě více zefektivnili, postavili si tu letos v červenci nový spalovací kotel o výkonu 1000 kW, který nyní slouží k výrobě tepla pro vlastní sušárnu. „Máme v plánu asi polovinu produkce dále prodávat ČEZ a druhou polovinu využívat ve vlastním provozu. Přestože je pro nás smlouva se společností ČEZ stále velmi výhodná, bude spalování granulí ve vlastní kotelně efektivnější,“ je přesvědčen Ing. Zavrtálek. Produkce z dvaceti hektarů, na kterých se šťovík pěstuje, dostatečně pokryje roční spotřebu sušárny. Výměru půdy osetou šťovíkem tedy zvyšovat neplánují. „Je to dobrá plodina, jen je u ní třeba ještě propracovat agrotechniku. Náklady na pěstování jsou minimální, takže je i ekonomicky efektivní. Výměru ale zvyšovat nebudeme, spíše chceme najít další plodiny, které by umožnily stejné využití,“ uzavírá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *