V Šumperku proběhl den pro len a konopí

Tradiční polní den, věnovaný problematice přadných rostlin, lnu a konopí, uspořádala ve svém areálu v Šumperku a u svých porostů v okolí společnost Agritec, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o.

Výzkum a šlechtění lnu letos slaví v Šumperku 60 let své existence. Roku 1942 byl totiž do Šumperka výzkum lnu a lněných vláken přesunut z Německa a přes řadu organizačních změn a občas i kotrmelců se právě problematika lnu táhne historií ústavu jako příslovečná červená nit až do současnosti.
Přežití šlechtitelských programů lnu umožnila privatizace výzkumného ústavu jeho managementem po roce 1994 a založení společnosti Agritec, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. Ředitel Agritecu, ing. Miroslav Hochman, v této souvislosti připomenul zátěž, jakou pro soukromé výzkumníky znamenají splátky pozemkovému fondu za privatizovaný majetek. Protože ani dotace a granty plně nepokrývají náklady na výzkum a šlechtění, musí vysoce fundovaní výzkumníci hledat zdroje pro pokrytí nákladů těchto činností například i v obchodní činnosti. A co víc: třebaže se ukazuje, že nové odrůdy a nová technika s sebou nesou potřebu přehodnocení i v oblasti postupů základní agrotechniky a technologií pěstování, nejsou žádosti o granty k řešení této problematiky akceptovány.
A tak si myslím, že by měl existovat mechanismus, který by fungujícím společnostem, které dokázaly svou životaschopnost a dosáhly prokazatelných výsledků v prokazatelně neziskové činnosti, jakou výzkum a šlechtění bezesporu jsou, usnadnil dýchání, ať už institucionálním financováním, sníženými daněmi nebo i odpisem části dluhů. Třeba už jen za to, že například právě společnost Agritec, která začínala po privatizaci s 37 pracovníky, zaměstnává nyní 62 lidí, z toho je 25 vysokoškoláků.
Kdybyste se v těchto dnech zeptali ředitele společnosti Agritec, výzkum, šlechtění a služby s.r.o. v Šumperku, inženýra Miroslava Hochmana, co by bylo nejlepším dárkem pro firmu k jejím šedesátinám, určitě by měl stejný názor a hned by také věděl, kam prostředky investovat: na modernější vybavení laboratoří nebo na nákup techniky pro polní pokusy.
Což by se mělo pochopitelně týkat nejen Agritecu, protože podobně dlouhodobě zatížených a ve svém hlavním oboru úspěšných pracovišť je v Česku více.
Pěstitelé lnu mají v současnosti k dispozici výkonné a kvalitní domácí i zahraniční odrůdy přadného lnu, z nichž například odrůda Venica, vyšlechtěná právě v Šumperku, byla na loňské výstavě Země živitelka oceněna Zlatým klasem. S aktuálním stavem porostů lnu se účastníci polního dne mohli seznámit přímo na poli. Na Šumpersku bude len letos kratší, protože v období, kdy měl intenzivně růst do délky, chyběly srážky. „Výstavní“ byly ale shlédnuté semenářské porosty lnu, u nichž délka není rozhodujícím kritériem, zato čistota a vyrovnanost porostů byly perfektní a v době přehlídky dávaly naději na dobrou sklizeň kvalitních semen.
Šlechtitelé lnu mohou při své práci vycházet z bohatých genových zdrojů, které jsou udržovány na parcelkách Agritecu a v podobě semen v Genové bance VÚRV v Praze. Šlechtění lnu nebude v budoucnosti možné bez využití moderních biotechnologických metod genového inženýrství a v Šumperku ani v tomto oboru nezůstávají pozadu.
Pro zájemce o pěstování konopí zazněla nadějná informace, že by letos měla být dokončena a uvedena do provozu tírenská linka na konopí v Kácově. Také konopné vlákno je cennou surovinou – a to nejen pro textilní průmysl, ale také pro výrobu nejkvalitnějších druhů papíru nebo jako surovina pro výrobu recyklovatelných plastů pro automobily. Možností využití konopí je však mnohem více.
(Historii a současnosti pěstování konopí v Česku, legislativě i podpoře pěstitelům, agrotechnice, odrůdám a chorobách konopí setého, jeho sklizni i zkušenostem pěstitelů a směrům využití konopí setého je věnovaná tematická příloha v červencovém čísle časopisu ÚRODA 7/2002)
Břetislav Koč

Text k foto:
(1) Účastníci polního dne lnu a konopí si v Šumperku mohli prohlédnout školky s přesevy genetických zdrojů lnu z celého světa
(2) Semenářský porost odrůdy Venica, vyšlechtěné v Šumperku, vynikal vyrovnaností a čistotou.
Foto B. Koč

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *