V ekologickém zemědělství se připravují změny

Rozsah ekologicky obhospodařovaných ploch roste, stejně tak jako poptávka po biopotravinách. Prakticky již rok je schválen akční plán na podporu tohoto typu hospodaření. O tom, jaké má dosavadní výsledky a jak si ekologické zemědělství stojí hovoří Ing. Jiří Urban, místopředseda Pro-Bio, Svazu ekologických zemědělců.

Jaké změny se v ekologickém zemědělství připravují?

Chystá se změna struktury agroenvironmentálních programů, kterou si jednotlivé země EU mohou do roku 2007 určit samy. Finanční podpora ekologického zemědělství, jak je nastavena v současné době, je dobrá, ale není zaručená. Objevily se návrhy, že by se vyplácela jen po dobu přechodného období. Takový model bychom si nepřáli, používá ho jen málo zemí. Extrémní přístup mají například v Nizozemsku, kde nevyplácejí na hektar nic, ale státní peníze investují do marketingu. Nicméně, plochy tam nerostou tak rychle jako v Dánsku, Itálii či Německu, kde kombinují plošnou podporu s programy stimulujícími odbyt bioprodukce. Byli bychom raději, kdyby i u nás bylo prostředí stabilní a zemědělci se mohli věnovat investicím a marketingu.

Chybí produkce z orné půdy a její plocha ani v minulém prakticky nenarostla. Může s tím svaz něco udělat?

Ukazuje se, že vyšší dotace na hektar orné půdy není vše a je potřeba také výhodný odbyt. Soustředíme se tedy na něj a také na poradenství. Nepříliš velký nárůst jsme ale očekávali, protože jsme s více než šesti procenty ekologicky obhospodařovaných ploch již hodně nad evropským průměrem. Jejich struktura ale není dobrá, zemědělci se přihlásili často kvůli dotacím a hospodařit se teprve učí. Nárůst nemohl jít do nekonečna, ale deseti procent bychom časem měli dosáhnout.

Připravujete nějakou marketingovou akci?
Svaz připravuje národní expozici českého ekologického zemědělství na německém Biofachu. Dosud tam byly jen malé stánky, nyní budeme mít velkou plochu, kterou finančně podporuje SZIF a KEZ, o. p. s.

Pomůže to odbytu do zahraničí?

Ano, ale z dlouhodobého hlediska. V současné době se na nás se jen hrnou poptávky firem, které by chtěly například mrkev na zamražování do dětské výživy, obilí či zpracované produkty. Naši zemědělci ani obchodníci je nejsou schopni pokrýt, ti druzí se zaměřují spíše na dovoz zpracovaných a zabalených biopotravin do České republiky.
Proč se nedaří pokrýt poptávku?
Máme zelináře, spíše zahradníky, kteří pěstují velký sortiment, ale do pěstování polní zeleniny se zatím nikdo nepustil. Sice ji produkuje několik velkých úspěšných podniků na jižní Moravě, ale to jsou Rakušané. Pracovnice vozí ze Slovenska, produkci prodávají v Rakousku.
Odbyt vázne, a to je jeden z problémů, na který se upozornil akční plán. Měli jsme setkání skupin marketing a propagace a konstatovali jsme, že nemůžeme dělat jen propagaci vůči spotřebiteli, který do určité míry reaguje. Abychom nebyli jen odbytištěm zahraniční produkce, což začíná být trend, musíme oslovit i zemědělce, poskytnout jim poradenství a usnadnit odbyt. Je nutné informovat o poptávce, ale také o samotném ekologickém zemědělství. Když přijdete za velkým konvenčním zemědělcem, má představu, že v tomto směru nemůže moderně hospodařit a že dělat bio je nereálné. To musíme zemědělcům vyvrátit – ukázat na prosperující profesionální ekologické podniky v zahraničí. Například Olma by ale biomléka prodala daleko více i do zahraničí, ale nemá dodavatele. Potřebujeme více dobrých biozemědělců. Nejen těch, kteří mají zatravněné horské louky a pobírají dotace. Potřebujeme produkční zemědělce, nicméně vidíme problém i v našich strukturách, není dostatek profesionálních poradců, a ideální nejsou ani odbytové struktury. Olma si například dokáže výkup zorganizovat sama, od východních Čech až po Bílé Karpaty a má stále málo suroviny. Přitom za bio mléko poskytuje příplatek na úrovni asi jedné koruny za litr.
Projevilo se již nějak to, že vláda schválila akční plán?
Ano, například při jednání se SZIFem. Ten potřeboval strategický dokument, bez kterého nemohl poskytnout finance. Státní peníze již jdou do propagace ekologického zemědělství, jde například o zmíněný Biofach, připravují se další programy. Také pro ministerstvo životního prostředí, které je spoluautorem akčního plánu, jde o důležitý podkladový dokument, který mu umožňuje poskytnout peníze do propagace biozemědělství a souvisejících programů. Projevilo se to i na zemědělských školách, které tento směr začaly po vydání nové učebnice vyučovat. Akční plán má velký význam jako podpůrný dokument, problém ale je, že pro něj nebyly naplánovány žádné finance. Definuje některé nedostatky, a my se snažíme si pro nedostatkové peníze sáhnout do strukturálních fondů, které pokrývají to, co nesanuje stát.

Zmínil jste poradenství, připravujete nějakou změnu?

Svaz má v současné době deset pracovišť po celé republice. Ta by se měla transformovat na agroenvironmentální a poradenská centra a profesionalizovat se. Zaměstnávat by měla pracovníka minimálně na poloviční úvazek, který by ale neposkytoval poradenství jen pro ekologické zemědělce jako dosud, ale také pro agroenvi programy. Kooperujeme se správami CHKO a samozřejmě s MZe a ÚZPI. V dotačním titulu 9. F., se od letošního roku objevuje v plném rozsahu dotované poradenství pro ekologické zemědělství. Naši poradci jsou akreditovaní ÚZPI pro ekologické zemědělství, tedy kvalifikovaní a odzkoušení státem. Také bychom chtěli poskytovat specializované poradenství o ekozemědělství pro nově vzniklá Krajská informační střediska.
Některá poradenská centra již fungují a kdyby vyšel projekt Agroenviromentální poradenská a informační centra, o který právě žádáme v rámci strukturálních fondů, tak bychom to mohli dělat dva roky profesionálně a potom se začlenit do státní poradenské koncepce, která by se měla do roku 2006/07 ustanovit.

V jaké je fázi je Bioinstitut a čím se bude zabývat?

Bioinstitut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny byl založen v listopadu 2004, je podaná registrace, v Olomouci na univerzitě má dvě kanceláře, během prvního čtvrtletí by měl začít fungovat. Spolu se švýcarským Výzkumným ústavem ekologického zemědělství FiBL Frick jme podali projekt v šestém rámcovém programu pro výzkum a součastně je v žádosti o financování ze strukturálních fondů Bioinstitut uveden jako partner. Institut se bude věnovat dvěma směrům. Jednak by měl vytvářet odborné poradenské materiály a snažit se o přenos výzkumných poznatků z oboru ekozemědělství do praxe, druhé oddělení je výzkumné. Existuje soupis problémů, kterým je třeba se věnovat. Mezi klíčové patří například produkce a odrůdová skladba bioosiv, šlechtění na rezistenci proti houbovým chorobám a biologická ochrana rostlin, ekologické chovy drůbeže, vliv celoročních venkovních chovů na welafare zvířat, ověřování indikátorů vlivu ekoezemědělství na biodiverzitu a životní prostředí …
Také bychom chtěli sledovat marketingová data. Kromě nárůstu hektarů a kontrolovaných subjektů statistiky o odbytu a jeho struktuře prakticky nejsou. Víme, co se je potřeba dělat, otázka je, kde na to seženeme peníze. Bioinstitut by měl být partnerem v mezinárodních projektech, aby nebyl odkázaný na omezené české zdroje.

Dotkne se vás možnost pěstovat geneticky modifikované plodiny v ČR?

GMO je pro nás něco jako globální oteplování. Víme že hrozí, že je to problém, ale nemůžeme ho ovlivnit a ani nás bezprostředně netrápí. Svaz nebyl přizván do komise, která vytvářela pravidla pro koexistenci, ačkoliv jsme se o to snažili. K menším nevládním organizacím se na ministerstvu zemědělství nestaví vstřícně. Nicméně, mnohem více nás v současnosti zaměstnávají problémy, které jsem nastínil.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *