Trvale udržitelné zemědělství se stává nutností

Nepsaným základem každé kulturní společnosti je udržovat půdní fond tak, aby odcházející generace odevzdala nově nastupujícím hospodářům půdu ve stavu, který umožní její trvalé zemědělské využívání. Platí to zejména pro státy s malou výměrou půdy na jednoho obyvatele, mezi něž patří i Česká republika.

Touto myšlenkou uvádí prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc., vedoucí Ústavu agrochemie a výživy rostlin a děkan Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, sborník přednášek a posterů z mezinárodní konference na téma Výživa rostlin v trvale udržitelném zemědělství, která se na půdě brněnské univerzity uskutečnila na začátku června.

Úrodnost půdy klesá pomalu

Ten, kdo hospodaří na úrodných pozemcích, si možná ani nevšimne, že každé snížení hnojení ochuzuje úrodnost půdy. Rostliny nelze dlouhodobě pěstovat bez doplňování živin, které sklizní odčerpají. Dluhy omezených vstupů budou muset splatit příští generace.
Odborná veřejnost ví, že vlivem transformace naší zemědělské výroby poklesly stavy skotu, tím následně výměra pícnin, především víceletých, i produkce organických hnojiv. Z ekonomických důvodů nejsou ani dávky minerálních hnojiv dostatečné. Jak prof. Hlušek ve svém vystoupení na konferenci zdůraznil, je třeba vzít v úvahu, že statistická data za celou republiku nepostihují situaci v jednotlivých regionech, natož na pozemcích. Z toho je zřejmé, že jsou místa, kde se nehnojí téměř vůbec.

Bez hnojení se neobejdeme

Má-li být zemědělství setrvalé, je třeba do půdy dodávat tolik organických hnojiv, aby byla vyrovnaná bilance nejen organických látek, ale i živin. Nezáleží už na tom, jsou-li živiny dodány ve formě statkových nebo minerálních hnojiv. V podnicích hospodařících zcela bez živočišné výroby, kterých u nás není málo, se musí soustředit na správné hospodaření s posklizňovými zbytky i využívání všech zdrojů organické hmoty, například zeleného hnojení.
Do útlumu se dostalo také vápnění. Ani státní dotace nezajistily změnu – stále se vápní málo. Zatím se to neprojevilo v poklesu pH půdy, ale nedostatek vápníku je už patrný na mnoha porostech. Zapomínat by se nemělo ani na doplňování chybějící síry (ta není pouze živinou, ale má vliv i na odolnost plodin vůči chorobám) a některých mikroprvků.

Půda základem ekonomiky

Trvale udržitelné zemědělství vychází z optimální půdní úrodnosti, která je zajišťovaná mimo jiné vyrovnanou bilancí organických látek a příznivým živinným režimem půdy, tj. vyrovnanou bilancí živin. Nerespektování těchto požadavků se projevuje již ve výsledcích agrochemického zkoušení půdy, a tak jsou vytvářeny předpoklady k nesetrvalosti rostlinné produkce. Ta se projevuje nejen postupným snižováním výnosů, ale i horší kvalitou produkce.
Drastický pokles počtu dobytčích jednotek na jeden hektar zemědělské půdy v naší republice (pod 0,4 DJ proti 0,9 DJ v Evropské unii) a jednoznačná orientace pouze na tržní komodity narušuje udržitelnost zemědělství jako celku, což vede již nyní a ještě více ve výhledu pro nejbližší roky k poklesu ekonomické stability zemědělských podniků.
Účastníci vědecké konference upozornili na tyto nedostatky, které by podle nich měly být operativně, ale i perspektivně řešeny státem prostřednictvím Ministerstva zemědělství ČR.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *