Třetí rok byl u slunečnice rekordní

K pěstování slunečnice se společnost Agro Brno-Tuřany vrátila po mnohaleté přestávce až předminulou sezónu. Podnik do té doby zaměřený na pěstování řepky se však záhy stal v pěstování slunečnice jedničkou. V loňském roce zde totiž sklízeli z necelého sta hektarů průměrný výnos 3,3 t/ha semene, což je podle hodnocení Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin nejlepší výsledek roku 2002.

Společnost Agro Brno-Tuřany, a. s., obhospodařuje pozemky v katastru města Brna. „Naše pole tvoří jakousi podkovu po jihozápadním okraji Brna,“ představil podnik Ing. Miloslav Blažek, vedoucí střediska rostlinné výroby, kterou zde provozují asi na 1600 hektarech půdy. Jak jsme se dále dozvěděli, škála činností společnosti je velmi pestrá. Nejvýznamnější je pro podnik zahradnická výroba, která se na celkovém obratu firmy podílí zhruba polovinou. Těží zde rovněž písek, mají slévárnu atd. Klasická zemědělská výroba je jen jednou z podnikatelských aktivit.
Zemědělství na okraji města
Právě pro zemědělství je bezprostřední blízkost velkého města, na rozdíl od zahradnické či průmyslové výroby, výrazným handicapem. Město se neustále rozrůstá a tam, kde se nedávno ještě sklízely zemědělské plodiny, dnes vzniká průmyslová zóna. V době, kdy se úspěšné podniky snaží zvyšovat svoji výměru, Tuřanští o pole přicházejí. Také živočišná výroba musela zájmům města ustoupit. Agro Brno-Tuřany proto pomalu likviduje chov skotu. Modernizovat a investovat do stájí, které stojí téměř ve městě, by nebylo dobrým podnikatelským záměrem. Ze živočišné výroby tak firmě v budoucnu zůstane jen výkrm prasat a brojlerů.
Zima změnila strukturu plodin
Struktura pěstovaných polních plodin se v letošním roce v Tuřanech oproti předchozím rokům zásadně změní. Jedním z důvodů je již zmíněná likvidace chovu skotu. Nejen kvůli ní, ale také kvůli situaci na trhu, letos v Tuřanech nesejí kukuřici.
Dalším zásadním důvodem změny struktury plodin byl především průběh zimy, která zdecimovala porosty ozimé řepky a pšenice. Jak ing. Blažek uvedl, byli zde nuceni zaorat asi 72 % ozimé pšenice. Zmrzly především zahraniční rané odrůdy. Ty agronom vybírá zcela záměrně, neboť jsou díky svému rychlému vývoji schopny zvládnout obvyklé květnové přísušky. Letos však na zdejších polích bude ozimé pšenice pouhých 127 hektarů. Částečně ji na 228 hektarech nahradí pšenice jarní, asi o 200 hektarů se zvýší také plocha jarního ječmene, na celkových asi 671 hektarů.
Řepka zcela vyzimovala, byla proto zaorána kompletně, tj. na celých 111 hektarech. Proto v Tuřanech letos naseli neplánovaně asi 30 hektarů hořčice a samozřejmě vzrostla plocha slunečnice.
Rentabilní slunečnice
Slunečnici letos v Tuřanech pěstují na 248 hektarech. Podle ing. Blažka je ale tak vysoká výměra jen výjimečná. Slunečnice vyžaduje odstup na poli minimálně sedm let, a proto si z agrotechnického hlediska tak velkou výměru nemohou dovolit. Dodržování správné agrotechniky bylo i důvodem , proč zde předminulou sezónu se slunečnicí po několikaleté přestávce opět začali. Do té doby se specializovali na pěstování řepky, její výměra však byla neúnosná vzhledem k narůstajícímu tlaku škůdců a chorob a velkému riziku nedostatku srážek při jejím vzcházení. Proto zde vznikl prostor pro další olejninu. První dva roky nebyly pro slunečnici příliš dobré, první rok chyběla zkušenost, další rok slunečnici v srpnu poškodila bouřka a silný vítr.
Až loňský rok slunečnici přál. Podle ing. Blažka se až zpoloviny podílí na úspěchu pěstování slunečnice dobré počasí. Na jaře nesmějí chybět srážky. Jak ale připouští, také správná agrotechnika je velmi významná, a proto vyzdvihuje odbornou pomoc Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin.
Agronom klade důraz především na kvalitní setí a udržení dobrého zdravotní stavu rostlin po celou dobu vegetace. Loňský rok byl po stránce výskytu chorob velmi příznivý, a proto mohl vynechat jindy obvyklé druhé ošetření fungicidem v době po odkvětu. První aplikaci fungicidu provádí obvykle ve fázi 6. až 8. listu slunečnice, podle potřeby spolu s aplikací insekticidu proti mšicím. Herbicidy aplikuje časně postemergentně. Desikaci provádí rovněž pouze podle potřeby, jen na části ploch.
Náklady vynaložené na jeden hektar slunečnice by se podle slov ing. Blažka podniku vrátily již při výnosu 2 – 2,5 t/ha. V Tuřanech však sklízeli výnos o 1,3 tuny vyšší a semeno slunečnice prodávali za 8000 Kč/tunu. Hodnotit dále ekonomiku pěstování slunečnice v tomto podniku je jistě bezpředmětné.
A obavy z výrazného poklesu cen slunečnice, jejíž plochy letos zřejmě významně narostou? Ing. Blažek je nesdílí. Podle něho plochy slunečnice tak zásadně nevzrostou, ne každý podnik má totiž pro tuto plodinu vhodné podmínky. Horší, jak řekl, bude situace při odbytu jarního ječmene.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *