Tráva jako pastva pro oči i dobytek

Druhý ročník polního dne MendelGrass 2014 prezentoval pokusy a jejich výsledky z oblasti trvalých travních porostů a polních plodin v podmínkách Vysočiny. Účastníci si v rámci akce prohlédli pokusné plochy a dozvěděli se o vývoji agroklimatických podmínek za posledních 112 let nebo o historii Výzkumné stanice pícninářské Vatín.

Výzkum v oblasti pícninářství a trávníkářství v Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) je realizován zejména ve Výzkumné pícninářské stanici Vatín (VPS), která leží přibližně sedm kilometrů od Žďáru nad Sázavou v nadmořské výšce 560 m. Kromě výzkumné činnosti je stanice určena také pro studenty MENDELU. Ve VPS probíhají praktická cvičení a studenti tam mohou realizovat i výzkum spojený s řešením bakalářských a diplomových prací. Druhý ročník polního dne MendelGrass 2014 pořádaný Ústavem výživy zvířat a pícninářství, Ústavem pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství a a Ústavem agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy zvířat Mendelovy univerzity v Brně zahájil Ing. Pavel Knot, Ph.D.,  a prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., z Ústavu výživy zvířat a pícninářství a doc. Ing. Radim Cerkal, Ph.D. z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství. Akce proběhla v rámci projektu CZ.1.07/2.3.00/35.0013: Partnerství pro podporu popularizace VaV a další vzdělávání v oblasti popularizace transferu technologií v oblasti zemědělství, potravinářství a bioenergetiky.

Změna klimatu

„Oteplování klimatického systému je nepopiratelné. Každá z posledních tří dekád byla postupně teplejší než všechny předchozí dekády od roku 1850. Na severní polokouli bylo období 1983 až 2012 pravděpodobně nejteplejší třicetiletou periodou za posledních 1400 let,“ citoval zprávu IPPC (Integrated Pollution Prevention and Control neboli Integrovaná prevence a omezování znečištění) z roku 2014 Ing. Tomáš Středa, Ph.D., z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství MENDELU. Ve své přednášce přiblížil co se dělo s klimatem za posledních 112 let.

Přísevy trav secím strojem

Pavel Polášek ze společnosti P & L, spol. s r. o., přiblížil přítomným způsoby obnovy přísevů trvalých travních porostů (TTP) a zaměřil se na technologii přísevů TTP stroji P & L. „Poloviční stavy skotu nahrávají extenzivnímu hospodaření na loukách a pastvinách. To je spojováno s tím, že louky a pastviny nejsou využívány pro krmení dobytka, většinou jsou jen mulčovány a někdy se ani nesklízí. Toto extenzivní hospodaření vede k degradaci lučního porostu, úbytku kulturních trav a jetelů a jejich nahrazováním pleveli, zejména šťovíky. Následkem je i zhoršení nezemědělských funkcí TTP, jako jsou estetika krajiny, protierozní, retenční a s tím související i funkce protipovodňové,“ informoval zástupce P & L Pavel Polášek. K přísevům TTP doporučil využívat stroj STP 300, který má podle něj nízkou energetickou náročnost, je vhodný i pro menší farmáře v LFA, nenarušuje masivně drn. Jako další uvedl, že technologie přísevů strojem STP 300 má díky zónové přípravě seťového lůžka silně protierozní efekt.

Květnaté louky i povrchový odtok

Následuje pouze výběr z mnoha pokusů, které byly realizovány ve VPS Vatín.

Polními pokusy provázel doc. Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D., z Ústavu výživy zvířat a pícninářství MENDELU. Jako první představil pokus s názvem Květnaté louky, který testuje v podmínkách Vysočiny jednotlivé směsi travních, jetelových a bylinných druhů. Návštěvníci si mohli prohlédnout směsi s poetickými názvy, jako jsou Horská louka, Česká květnice, Kopretinová louka, Slunná stráňka či Zámecká louka.

Další pokus demonstroval vliv vegetačního pokryvu na velikost povrchového odtoku během vegetačního období. Měření probíhalo na 12 odtokoměrných plochách se sklonem 5° uspořádaných po šesti dvojicích se severní a jižní expozici. Parcely byly pokryty trvalým travním porostem intenzivním a extenzivním, ozimou pšenicí, holou půdou sloužící jako kontrola, silážní kukuřicí a bramborami. „Nejvyšší ochranný účinek měla stanoviště s travními porosty a pšenicí ozimou, která zvyšují rychlost infiltrace a omezují povrchový odtok vody, což má význam jak pro omezení vodní eroze, tak i pro zásobování vody půdou. Stanoviště se silážní kukuřicí a bramborami vykazovalo nejnižší ochranný účinek před vznikem povrchového odtoku, a to zejména při výskytu přívalových srážek,“ vysvětlil doc. Hejduk.*

Více informací naleznete v týdeníku Zemědělec.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *