Testovali odrůdy řepky s rezistencí vůči nádorovitosti

Pěstováním řepky na pozemcích s výskytem nádorovitosti kořenů brukvovitých se zabývá spolu spolu s dalšími autory Mgr. Veronika Řičařová z České zemědělské univerzity v Praze v článku, který vyšel v Úrodě č. 6/2012.

Autorka připomíná, že nádorovitost kořenů brukvovitých je choroba způsobena půdním patogenem Plasmodiophora brassicae Wor., který napadá rostliny z čeledi brukvovité. Působí nádory a deformace na kořenech napadených rostlin, způsobuje nadměrné zvětšení buněk hostitele, které vede k tvorbě nádoru. Poškození začíná na postranních kořenech, silně napadené rostliny pak mají zcela deformovaný hlavní kořen. Nastává vadnutí, žloutnutí, někdy až antokyanové (červené) zbarvení listů, postižené rostliny pak většinou nepřežijí zimu. Po uhynutí rostliny se nádory rozpadají a do půdy se uvolňují trvalé spory.
Autorka popisuje poloprovozní pokus s pěstováním odrůd řepky rezistentních vůči původci choroby. Byly do něj v sezóně 2013/2014 byly zařazeny odrůdy SY Alister (Syngenta), Andromeda (Limagrain), CWH 241 (Monsanto), Mendel, Mendelson, Mentor (Rapool) a PT235 (Pioneer). V sezóně 2014/2015 byly přidány odrůdy DK Platinium a PT 242, nebyla použita odrůda CWH 241. Jako kontrola infekce byla vždy použita náchylná odrůda řepky. Výnosy se lišily podle ročníku. V první sezóně byl průměrný výnos rezistentních odrůd 5,03 t/ha a kontrolních 3,79 t/ha. Ve druhé byl průměrný výnos rezistentních odrůd 4,6 t/ha a kontrolních 4,12 t/ha. V obou pokusných letech byly ale na pokusné lokalitě extrémně mírné zimy, kdy půda vůbec nepromrzla. Tím nemohly být k mrazu vysoce citlivé nádory poškozené a řepka přežila zimu, upozorňuje autorka. Pro pěstování na zamořeném pozemku doporučuje všechny testované odrůdy, kromě CWH 241.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *