Teplá zima svědčila všem

Zima, jakou nepamatujeme téměř devadesát let, je významným faktorem, který ovlivnil ozimé porosty. Vegetace téměř nebyla přerušena a rostliny jsou většinou ve velmi dobrém stavu a připraveny růst. Hrozí ale náchylnost k polehání a také poškození rostlinných pletiv jarními mrazíky. Mírná zima neuškodila výrazně ani patogenům, a tak mohou zemědělci očekávat jejich zvýšený tlak.

Mít dobré informace, je základ úspěšného podnikání. To platí také v zemědělství. Při intenzivním způsobu rostlinné výroby musí být každý agrotechnický zásah proveden správně a ve správný čas. Každý rok v tuto dobu řeší agronomové otázky, v jakém stavu jsou na podzim založené porosty a kdy se otevře jaro pro setí jařin nebo první výživu ozimů.
Pomoc zemědělcům s těmito problémy nabízí poradenská společnost N. U. Agrar CZ, s. r. o. Tato firma uspořádala v obci Ostředek u Benešova v druhé polovině února školení zaměřené na plánování pěstebních opatření v roce 2007. Uvedená doporučení byla určena intenzivně hospodařícím zemědělcům.

Jak doposud bylo

Klimatické podmínky na podzim a v zimě ovlivňují stav ozimých plodin a další kroky, které by měl pěstitel udělat. Průběh počasí v posledních měsících určitě nelze označit za standardní a očekávaný. Loňský srpen si u meteorologů vysloužil označení jako srážkově nadprůměrný. Naopak v září bylo spíše sucho. Další dva měsíce podle celkového úhrnu spadlých srážek nevybočovaly z průměru.
S trochou nadsázky lze říci, že předjaří začalo již na konci listopadu. Po prosinci a lednu také průměrné teploty v únoru byly vysoko nad dlouhodobým průměrem. V druhém měsíci roku to bylo konkrétně o 3,7 °C více. Meteorologové předpokládají, že průměrná teplota za toto zimní období (prosinec – únor) bude zřejmě nejvyšší za posledních 85 let. Podle Světové meteorologické organizace by se loňský rok mohl stát šestým nejteplejším rokem od doby, kdy se vedou podrobné záznamy o počasí.
Během zimy spadlo na většině území České republiky 80 až 140 mm srážek (nejčastěji 100 až 120 mm) a mnohé oblasti tak nejsou dostatečně zásobeny vodou.

Inspirace v minulých letech

I když meteorologové využívají nejmodernější techniku k předpovědím, je obtížné spolehlivě určit průběh počasí v delším časovém horizontu. Dr. Hansgeorg Schönberger, který spolupracuje s poradci N. U. Agrar CZ, využívá k odhadu dalšího průběhu vegetace srovnání s podobnými obdobími (konkrétně průběhem počasí na podzim a v zimě).
V nedávné historii našel sezónu 1989/1990, kdy průběh podzimu a zimy odpovídal letošní situaci. „Tehdy se na porostech obilnin častěji vyskytovaly virózy, ale konečná sklizeň nebyla špatná,“ vzpomínal Dr. Schönberger. Dalším podobným byl přelom roku 1977 a 1978. Teprve v březnu se ochladilo a napadlo asi 20 cm sněhu. Třetím příkladem, který zazněl na semináři v Ostředku, byla zima 1955/1956, kdy na konci února klesly teploty na 25 °C pod bod mrazu. Za takových podmínek většina ozimů vymrzla, ale na druhou stranu jařinám se docela dařilo, dodal Dr. Schönberger a chtěl tak upozornit, že zima může stále ještě přijít. (Do uzávěrky našeho týdeníku se tato prognóza zatím nepotvrdila.)

Choroby na obilninách

Ozimé porosty obilnin zaseté v září měly kvůli suchu problém se vzcházením. Naštěstí v říjnu a listopadu srážky přišly. Společně s vysokou teplotou na podzim i pozdě založené porosty stihly narůst a na konci dubna měly běžně jednu až dvě odnože.
Již na podzim loňského roku se na některých porostech objevily nejen příznaky virového napadení rostlin, ale častý výskyt přenašečů této skupiny onemocnění. V ČR nejčastěji pěstované obilniny – pšenici a ječmen – především ohrožuje virová zakrslost pšenice (WDV). Z jedné rostliny na druhou se přenáší prostřednictvím přenašeče (křísek polní) a při vážnějším napadení porostů může znamenat snížení výnosu o desítky procent.
Podle dosavadního mírného průběhu zimy předpokládají poradci z N. U. Agrar CZ, že napadené rostliny přežijí do jara a stejně tak početná populace přenašeče. Proto doporučoval brzy na jaře vhodné insekticidní ošetření, které zasáhne nejen kříska, ale i další přeživší škůdce (především mšice).
Ing. Martinec očekával také zvýšený výskyt chorob rostlin, jako jsou padlí a rzi, ale také plíseň sněžná. Podle něj zdravotnímu stavu letošních obilnin určitě neprospělo to, že semenné porosty byly sklizeny často ze deště (srpen 2006).

Řepka zatím na výbornou

Podle hodnocení společnosti N. U. Agrar CZ je řepka ve výborném stavu. Značná část rostlin vytvořila více než dvanáct listů a průměr jejich krčků se pohybuje v rozmezí od 2 do 2,5 cm. O konečném výnosu se ale zatím nerozhodlo. Jak zdůraznil Dr. Schönberger, rostliny nepřestaly ani v zimních měsících vegetovat a vytvořily hodně buněk na jedno internodium. To dává rostlinám velký potenciál pro dlouživý růst na jaře. S tím je ale spojené nebezpečí polehání. Německý spolupracovník N. U. Agrar CZ v této souvislosti připomněl každoroční období na konci dubna, kdy pravidelně dochází k poklesu teploty. Tehdy budou příliš dlouhé lodyhy řepky ohroženy mrazem, varoval Dr. Schönberger. Pro letošní sezónu je proto dobré zvážit použití morforegulátorů.
Uplynulé měsíce prospěly nejen řepce, ale také škůdcům a některým chorobám. N. U. Agrar CZ doporučuje nepodcenit insekticidní ochranu. Na pozemcích, kde se častěji vyskytovala osenice, lze tohoto škůdce očekávat příští podzim v následných ozimých obilninách, zaznělo na setkání. Problémem letošního jara by mohla být také fóma. Starší listy na podzim napadené fómovou hnilobou většinou přes zimu odumřou a s nimi i patogen. Letošní zima ale umožnila všem listům přežít a řepka bude pravděpodobně vystavena mnohem většímu tlaku tohoto onemocnění než v jiných letech.

Několik upozornění k výživě

Pokračování vegetace i během zimy způsobilo, že některé ozimé porosty, především nehnojené na podzim, již přibližně od listopadu trpí nedostatkem živin. Podle Dr. Schönbergera k tomu přispěl také spíše sušší podzim, kdy se dusík neuvolňoval z půdní zásoby v odpovídajícím množství. Rostliny odebíraly určité množství dusíku po celou zimu, a tak je možné, že v pozdější fázi vegetace bude tento prvek chybět. Ani letos by neměli zemědělci zapomenout, že část dusíku se využije na rozklad posklizňových zbytků předplodiny. Pokud již tak neučinili na podzim, měly by dávky dusíku být o 20 až 40 kg/ha vyšší, připomněl Dr. Schönberger.
Podle německého odborníka je vhodné ozimé obilniny přihnojit s ohledem na vláhové podmínky na konkrétním pozemku. Eventuálně doporučuje s regenerační dávkou počkat na dešťové srážky. Především u řepky by měli pěstitelé opatrně používat nitrátová hnojiva. Chemickou skupinu NO3- totiž rostliny dost rychle přijímají a využívají. Příliš rychlý dlouživý růst by mohl jen přispět k nebezpečí poléhání a náchylnosti rostlin k jarním mrazíkům.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *