Technologie Clearfield v řepce – ano, či ne?

Ing. Jiří Mikšovský, ZS Sloveč, a. s.; Ing. Vratislav Král, Doksany; Zdeněk Beneš, BOTEP PLUS, spol. s r. o.; Ing. František Dobeš, Agrospol Mladá Vožice, a. s.; Ing. Radek Sommer, ZD Kelečsko, a. s.; Ing. Miroslav Toman, ROLS Lešany, spol. s r. o.; Ing. Josef Chára, Statek Chyše Genetic Export, s. r. o. a další

Ing. Jiří Mikšovský, ZS Sloveč, a. s.; Ing. Vratislav Král, Doksany; Zdeněk Beneš, BOTEP PLUS, spol. s r. o.; Ing. František Dobeš, Agrospol Mladá Vožice, a. s.; Ing. Radek Sommer, ZD Kelečsko, a. s.; Ing. Miroslav Toman, ROLS Lešany, spol. s r. o.; Ing. Josef Chára, Statek Chyše Genetic Export, s. r. o., a další

O výhodnosti pěstování Clearfield odrůd řepky (CL řepky) se můžeme dostatečně dočíst na stránkách firem zúčastněných v celém programu.

Proč jsme se pro tento systém, přes deklarovanou výhodnost nerozhodli?

1)                 Důvodem je výdrol CL řepky, jeho vlastnosti a možnosti šíření.

2)                 Na výdrol CL řepky neúčinkují plně inhibitory ALS, tj. například Glean, Atlantis, Husar, Huricane, Corello, Ataman, Granstar, Milagro, MaisTer, Titus, Refine, Pulsar, Safari a další. Výdrol bude klíčit na daném poli více let – silně bychom zúžili možnosti hubení výdrolu řepky v následných plodinách a možnosti změny osevního sledu.

3)                 V PHO bychom se často dostali do neřešitelných problémů – viz omezení u růstových herbicidů.

4)                 Do příštích let se dá těžko odhadnout vývoj registrací přípravků a jejich omezení.

5)                 Likvidaci zbylých výdrolů CL řepky v pozdním jaru růstovými herbicidy považujeme za příliš pozdní pro dobrou hygienu pole (na výdrolu řepky přezimují škůdci, foma, nádorovitost, verticilium …)

6)                 Výdrol řepky nejde udržet jen na poli, kde byla vysetá CL řepka.

7)                 Čištění kombajnu a další techniky pro zabránění šíření výdrolu CL řepky je v praktických podmínkách téměř neproveditelné.

 

Kde vidíme úskalí neomezené registrace CL systému řepky?

1)                 Systém řeší hubení starého výdrolu řepky nebo řepic a dalších brukvovitých plevelů – je tedy výhodný pro první rok pěstování hlavně pro podniky s horší hygienou pole.

2)                 Jde proti dosavadnímu úsilí při eliminaci rezistentních plevelů.

3)                 Výdrol řepky se nedá udržet striktně pouze na poli, kde byl vyset (šíření kombajny, sprášením, erozí …). Proč nejsou předepsané izolační vzdálenosti? Co s ním v PHO?

4)                 Zhoršení křehké hranice důvěry mezi podniky, sousedy, službami.

5)                 Za případné škody při pěstování CL řepky ručí v plné míře pěstitel – přitom legalizace systému nestanoví žádnou zákonnou povinnost pěstitele informovat sousedy nebo službaře.

6)                 Systém nechrání NEuživatele, není povinný monitoring šíření CL výdrolu.

7)                 Riziko zavlečení – jde vždy od krajů – tam je nejvíc herbicidních omezení.

8)                 Jedním z hlavním způsobů šíření se mohou stát komplexní pozemkové úpravy a následná změna uživatelů půdy, dále nákupy polí, změny majitelů podniků, výměna agronomů …

Rádi bychom touto cestou vyvolali diskuzi mezi zemědělci a službaři, zda doopravdy tato forma povolení pěstování CL řepky je dobrou cestou pro celkově křehké klima vzájemných vztahů v našem zemědělství. V sousedním Německu naprostá většina poradenských firem pěstování CL odrůd nedoporučuje pro uvedená rizika (pozn.: redakce má k dispozici odkazy). Uvítali bychom maximální otevřenost při pěstování – ideální by byl například veřejně dostupný portál s uvedením uživatelů CL systému a důsledný veřejný monitoring výskytu CL výdrolu přes akreditovanou laboratoř.*

Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.

Prof. Ing. Josef Soukup, CSc., profesor a vedoucí katedry agroekologie a biometeorologie na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Vědecký sekretář European Weed Research Society. Odborně se zabývá řadou témat z oblasti biologie a regulace plevelů, herbicidní rezistencí a odrůdami s tolerancí k herbicidům.

Diskusní otázka „Technologie Clearfield v řepce – ano, či ne?“ je příliš zjednodušující a odpovědět na ni stručně ano/ne může pouze ten, kdo chce vidět svět černobíle. Podobné zjednodušené otázky byly v minulosti kladeny mnohokrát, jako například orba, nebo minimalizace; liniové, nebo hybridní odrůdy; kapalná, nebo pevná hnojiva a podobně, avšak jednoduchou odpověď hledal pouze ten, kdo ji chtěl, anebo potřeboval slyšet. Vzhledem k diverzitě přírodních i výrobních podmínek u nás nastává mnoho specifických situací, ve kterých může, anebo nemusí být daná technologie uplatnitelná a přínosná a podle toho se pěstitelé musejí rozhodovat. K neobjektivní kritice technologie Clearfield® (zkr. CL) v řepce jsem se již vyjádřil asi před rokem a půl. Své stanovisko jsem tehdy publikoval na své osobní webové stránce http://home.czu.cz/soukup/svata-valka-proti-clearfieldu/ a přidal některé publikace, které doporučuji k přečtení, neboť rozsah tohoto sloupku rozsáhlejší diskusi neumožňuje. V této polemice neodpovím „CL v řepce ano“, i když se to pravděpodobně ode mne očekává, ale odpovím “ano – v situacích, kde to bude přínosné“. Svůj názor zakládám, na rozdíl od mnoha kritiků, na několikaleté osobní zkušenosti s používáním CL technologie.

Vzhledem k současné široké nabídce herbicidů do řepky není hlavní předností CL systému jeho účinnost na běžné plevele, snad s výjimkou druhů odolávajících běžným herbicidům, jako jsou kakostovité a brukvovité plevele. Hlavními technologickými přednostmi, kvůli kterým se bude většina pěstitelů pro CL technologii rozhodovat, je široký aplikační termín, nízké riziko selhání účinku, vysoká účinnost na výdrol obilnin a plevelnou řepu, regulace plevelné řepky vzešlé z půdní zásoby z doposud pěstovaných konvenčních odrůd a vysoká tolerance CL hybridů řepky k reziduím sulfonylmočovin a dalších ALS inhibitorů aplikovaných v předplodinách. Všechny tyto situace se stávají při pěstování řepky stále více běžnými, komplikují pěstování řepky a k jejich překonání zatím neexistuje jiná technologie, která by byla schopna všechny tyto problémy vyřešit efektivněji a najednou.

Každý nový technologický prostředek si nese vedle nových uživatelských vlastností i určitá rizika, která je nutno znát a umět je řídit. Jediným prakticky významným pěstitelským rizikem CL technologie je vznik půdní zásoby semen řepky ze sklizňových ztrát nesoucí rezistenci k herbicidům na bázi imidazolinonů, sulfonylmočovin a triazolopyrimidinů a obtížnější hubení zaplevelující řepky v následných plodinách, pokud v nich k výše uvedeným herbicidům neexistuje alternativa. Tento problém se stal hlavním strašákem, avšak není tak fatální, jak se někdy uvádí. Riziko je obecně definováno jako součin možných následků a pravděpodobnosti, že nebezpečná událost nastane, takže je zřejmé, že v některých podnicích bude vyšší a v jiných zanedbatelné. Ke snížení rizika na akceptovatelnou úroveň existuje řada agrotechnických opatření včetně účinných herbicidů, kterými lze tento problém řešit. Pokud je CL technologie využívána zodpovědně v souladu s pravidly správné praxe ve střídání plodin, zpracování půdy a používání herbicidů, není potřeba předem malovat čerta na zeď a v situacích, kde se to vyplatí, lze tuto technologii bez obav použít.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *