Systémový přístup při uplatňování minimalizačních technologií v rostlinné výrobě

Zpracování půdy založené na orbě a následujících kultivačních zásazích je v našich podmínkách zemědělskou praxí dokonale ověřeno, avšak je energeticky i organizačně náročné. Proto cílem minimalizace je zjednodušit, zrychlit a zejména zlevnit zpracování půdy.

Naše republika se nachází na rozhraní kontinentálního a přímořského klimatu. Zatím nejsou k dispozici přesné střednědobé předpovědii počasí, které by agronomické službě umožnily kvalifikovaně se rozhodnout, zda použít minimalizační, eventuelně bezorebné technologie /Křen 2000/. Lze však vycházet z dlouhodobého průběhu povětrnosti v jednotlivých oblastech a podle toho se rozhodnout s určitým rizikem. V aridnějších podmínkách je možné uplatňovat bezorebné nebo minimalizační technologie (redukované zpracování půdy) s menším rizikem.
Častým jevem při přechodu na minimalizaci je přechodné snížení výnosů, které je způsobeno nedostatečnou aplikací hnojiv a pesticidů a chybami v rámci nesystémového přístupu. Po víceletém komplexně pojatém minimalizačním způsobu se situace obrátí. Zdůrazňujeme systémový přístup při přechodu na minimalizační technologie, který vyžaduje vyšší vstupy agrochemikalií a investice do rostlinné výroby. Minimalizace má však svá omezení a pro její uplatnění jsou rozhodující předpoklady.

Předpoklady uplatnění minimalizace:
 dobrý fyzikální stav ornice
 biologicky činná ornice dobře zásobená živinami, nezaplevelenost vytrvalými plevely např. pýrem, pcháčem, svlačcem atp.
 vhodný osevní postup nebo alespoň sled plodin
 rovný pozemek a nízké strniště předplodiny obiloviny
 ozimy časněji set a jejich ochranu na celé ploše provádět proti plevelům na podzim

Při použití minimalizačních technologií je nutné u ozimů provádět na celé ploše podzimní ochranu proti plevelům. To vyplývá ze systémového přístupu, kdy minimalizační technologie umožní včasné setí ozimů. Následně dojde k zaplevelení porostů ozimů již na podzim a je neekonomické a neekologické provádět ochranu až na jaře. Při jarní aplikaci herbicidů proti větším plevelům je nutné aplikovat vyšší dávky herbicidů, především proti chundelce metlici. Na vyšší dávky isoproturonu nebo chlorotoluronu reagují některé odrůdy pšenice ozimé výnosovou depresí. Systémové pojetí při redukovaném zpracování půdy zahrnuje:
– Plevele na strništi ničit herbicidy.
– Na pozemek vjíždět pouze s flotačními pneumatikami nebo dvoujmontáží kol,
– vyprazdňovat zásobníky s obilím, cukrovkou a kukuřicí pouze na polních cestách.
– Zajistit úroveň hnojení (mimo jarní ječmen) na úrovni odebraných živin. Při užití minimalizačních technologií je nutné vyšší hnojení dusíkem vlivem imobilizace N v povrchových vrstvách způsobená vyššími objemy organické hmoty. Dále je důležité pravidelné vápnění, aby nedošlo k okyselení povrchové vrstvy. Průmyslová hnojiva jsou aplikována na povrch a živiny z nich se málo pohybují – proto koncentrace P a K je v povrchové vrstvě vyšší. Zvyšuje se půdní kyselost rychleji než při orbě, zvláště při vyšších dávkách dusíku.
– Zajistit ochranu proti chorobám a škůdcům.
– Zajistit vysokou odbornou úroveň agronomické služby.

V případě dodržení systémového přístupu při uplatňování minimalizačních eventuelně bezorebných technologií lze dosahovat vysokých výnosů s požadovanými technologickými parametry.

Ing. Tichý František,CSc., Ing. Jan Jančík,
Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *