Švédsko aneb inspirace pro sebevědomé

Země tří korunek, jak se někdy Švédsku přezdívá, patří k nejmladším a – chtělo by se říct – nejhorlivějším podporovatelům myšlenky Evropské unie. Přesto si již od svého vstupu, ba ještě před ním, vydobyla místo samostatného a sebevědomého člena, který si nezahrává s jednotou patnáctky, avšak také ji v žádném případě bezmyšlenkovitě nepodporuje.

Švédsko se stalo členem Evropské unie v roce 1995, a to sice po jednoznačně pozitivním referendu, nicméně nijak dramaticky jednohlasným. Nelze se divit. Ani v těchto rozhodujících chvílích neplatilo, že hrdí Švédové budou hlasovat srdcem, ale pouze a jedině hlavou. Přesně tou, která si byla vědoma historické tradice stability švédského hospodářství i politiky po celé tři čtvrtiny dvacátého století, jíž se v sedmdesátých letech začalo říkat „švédský hospodářský zázrak“. Země totiž hospodářsky prosperovala přestože sociálním zajištěním obyvatel daleko předstihovala zbytek Evropy, a to včetně Východní.
Statistická data Švédska však nijak nepředznamenávají pozitivní růst hospodářství. Rozlohou šestkrát větší než Česká republika má pouze 90 % jejího obyvatelstva. Země „sousedící“ s polárním kruhem musí navíc počítat s dlouhým zimním obdobím, což znamená zvýšené náklady na průmysl i bydlení. Téměř polovinu země zabírají lesy. To předurčilo také jeden z hlavních směrů výroby a obchodu a – na straně druhé – také systematický program ekologické ochrany přírody a krajiny. Ale i dovoz potravin. Pouze sedm procent plochy státu je totiž využíváno k zemědělskému obdělávání.
Rozšíření Evropské unie na sever přesto nebylo náhodné. Ekonomický „zázrak“ totiž v osmdesátých letech dosáhl horní meze růstu. Přesněji řečeno jeho zdroj, kterým byla daňová zátěž. Ta dosahovala v období „zlatého věku“ v průměru tří čtvrtin příjmů obyvatel, což znemožňovalo růst trhu. Hluboká hospodářská krize a myšlenka velké Evropy za „zády“ začátkem devadesátých let pomohla Švédům při rozhodování. A dá se říct, že úspěšně. Přes ztížené podmínky se jejich hospodářství „nepropadlo“ po vstupu do Unie tak hluboko jako rakouské. A přesto si zachovalo vlastní tvář, která nejjasněji zazářila odmítnutím vstupu do eurozóny, tedy přijetí společné měny.
Z pohledu zemědělství není Švédsko pro Českou republiku konkurentem, ale spíše učitelem. A to zejména v ochraně přírody a krajiny, v pravém slova smyslu kulturní turistiky v přírodě a citlivém zacházení s každým kouskem úrodné země…
Počátkem letošního roku převzalo Švédsko na půl roku předsednictví Evropské unie. Věrno své tradici, resp. Zkušenosti, chce posílit politiku ochrany životního prostředí a zaměstnanosti, ale také rozšíření na Východ. Také pro Českou republiku tak toto pololetí bude – paradoxně – svítit slunce na severu.
-pm-

Celková rozloha : 411 000 km2
Zalesněná plocha z celkové rozlohy státu: 50 %
Zemědělsky využívaná plocha z celkové rozlohy státu: 7 %
Počet obyvatel: 8 848 000
Podíl obyvatelstva ve stáří 25 až 59 let s ukončeným nejméně vyšším středním vzděláním: 76,7 %
Průměrná míra nezaměstnanosti: 8 %
Počet obyvatel jako podíl z počtu obyvatel EU: 2,4 %
Rozloha z celkové rozlohy EU: 12,9 %

Pramen: Eurostat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *