Šťovík nemusí skončit jen v kotli

Pěstování energetického šťovíku za účelem produkce tepelné energie vznikající spalováním biomasy není pro zemědělce žádnou novinkou. V Bouzovské zemědělské společnosti, a. s., která hospodaří na Olomoucku, ale objevili i jiný způsob jeho využití. Z porostu šťovíku totiž zkusili vyrobit senáž a tu následně zkrmit mladému skotu.

Společnost Bouzovská zemědělská, a. s., se nachází v turisticky atraktivní obci Bouzov v Olomouckém kraji. Majoritním vlastníkem společnosti se před dvěma lety stala firma Úsovsko, a. s., se sídlem v Klopině.
Podnik má několik provozů s chovem dojného i masného skotu. Obhospodařuje necelých 1200 hektarů orné půdy, na které se pěstuje především ozimá pšenice, řepka a ječmen jarní. Jsou tam také množitelské porosty ozimého ječmene, ozimé pšenice a semenných trav. Noví majitelé převzali s bouzovským zemědělským podnikem i přes dvacet energetického šťovíku. Jak prozrazuje současný agronom Ondřej Körner, porost byl zpočátku v katastrofálním stavu. „Původní majitelé společnosti porost agrotechnicky zanedbali, jelikož se domnívali, že tato rostlina nepotřebuje žádnou péči. Porost byl pak velmi řídký a zaplevelený. Konzultovali jsme další agrotechnické postupy s Ing. Petříkovou, DrSc., ze společnosti CZ Biom, která nám poradila, jak to napravit. Poté, co jsme porost přihnojili a ošetřili přípravkem na ochranu proti mandelince ředkvičkové, už to s ním vypadalo o něco lépe,“ sděluje agronom. Sklizeň následně skončila v obecní kotelně na biomasu, kvůli které se šťovík vlastně začal pěstovat.

Šťovíková senáž zvířatům chutná
Přestože první zkušenosti s pěstováním šťovíku nebyly moc povzbuzující, zaseli vloni v Bouzově dalších dvacet hektarů této plodiny. Aby byl porost hustší, použili výsevek sedm kilogramů osiva na jeden hektar. Během vegetace se pak provedly tři odplevelovací seče, z nichž poslední skončila v silážním vaku. „V poslední seči byl malý podíl plevelů, takže nám bylo líto získanou hmotu zlikvidovat. Zkusili jsme ji proto využít jiným způsobem a vyrobit z ní senáž. Byli jsme zvědaví, zda se to povede a jestli to dobytek vůbec bude přijímat,“ prozrazuje Körner.
Jak se později ukázalo, senáž se povedla a zvířata ji bez problémů přijímala. Agronom ale upozorňuje na skutečnost, že to byl jen velmi malý a nevýznamný pokus, na základě kterého nelze dělat žádné závěry. „Vyrobili jsme asi jen čtyři návěsy šťovíkové senáže, které se zkrmily jalovicím. Je možné, že by se to dalo dělat i ve větším objemu. Vzhledem k tomu, že jsme ale neprovedli žádné vyhodnocení nutriční hodnoty tohoto krmiva, nemůžeme prezentovat žádné výsledky a prokázat jeho pozitivní nebo negativní vliv na zdraví zvířat,“oznamuje agronom.

Velké plány s biomasou
Šťovík v roce založení porostu většinou k žádnému významnému užitku neslouží, neboť hlavní sklizeň je až v následujících letech. V Bouzově získali z tříletého, původně zanedbaného porostu přes sto tun biomasy. Ta se posekala, nechala doschnout, následně nařezala a tak spalovala v obecní kotelně. Díky horkému počasí v červenci se její sušina pohybovala kolem 92 procent, což je pro spalování optimální. Na doporučení Ing. Petříkové byla ihned po sklizni provedena lehká podmítka porostů diskovým podmítačem. Prováděla se šikmo na řádky do hloubky kolem pěti centimetrů. Původní obavy agronomů, že porostu spíše uškodili, rychle zaplašil intenzivně obrůstající porost, kterému provzdušnění kořenů očividně pomohlo. Jak agronom upozorňuje, o porost je třeba se náležitě starat. Podle jeho doporučení by se měla provést kvalitní příprava půdy před setím, nepodcenit hnojení dusíkem a nezapomenout ani na hubení plevelů.
Letošní rok, kdy by měl být výnos biomasy mnohem vyšší, bude nejen pro agronoma plný očekávání. „Doufáme, že výnos letos dosáhne alespoň sedmi tun na hektar. Rentabilita pěstování šťovíku hraničí s hektarovým výnosem pět tun, a to včetně započítaných dotací. Pokud chceme být ziskoví, musíme mít výnosy nad touto hranicí,“ vysvětluje Körner a předpokládá, že celá první seč z nové sezóny půjde na topení. Z druhé seče se pak možná znovu udělá senáž pro skot.
Podle toho, jak to letos s výnosem šťovíku v Bouzově dopadne, se rozhodne o dalším navýšení jeho výměry. „S biomasou máme velké plány. Uvažujeme o tom, že pěstování energetických plodin rozjedeme ve velkém. Zatím se ale rozhodujeme, zda tou energetickou plodinou bude šťovík, nebo nějaká jiná rostlina. Existují plodiny, které dají větší výnos hmoty z hektaru a zkoušet pěstovat nové rostliny nám nevadí. Momentálně jsme však v tomto odvětí úplně na začátku,“ říká agronom a nepopírá, že jednou by tu energetické plodiny mohly zaujímat plochu přes dvě stě hektarů orné půdy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *