Stoleté zkušenosti se zúročují

Sulamit, Alka, Alana, Samanta, Saskia, Mladka – to je několik známých odrůd ozimé pšenice, které pocházejí ze šlechtitelských stanic Selgenu. V této akciové společnosti má ale původ mnoho dalších odrůd jak ostatních obilnin, tak jiných plodin. Připomeňme si například odrůdy hrachu setého i rolního (pelušky), bobu, ozimé vikve, jetele nachového nebo hořčice bílé.

Letošní letní polní den Selgenu se uskutečnil tradičně na jedné z jejích šlechtitelských stanic ve Stupicích u Prahy, která má na co navazovat. Šlechtění bylo zahájeno už v roce 1905 původně na velkostatku barona Mattencloita v Pyšelích. V roce 1916 potom vznikla Selecta, společnost pro pěstování osiv a sádí, jež v roce 1921 převedla šlechtitelský materiál z Pyšel do Stupic. V současné době je stanice zaměřena na šlechtění ozimé a jarní pšenice a jarního ječmene. Na prezentačních parcelkách byly ale k vidění i odrůdy jiných plodin.

Domácí odrůdy doplňují materiály ze zahraničí

Jak ve svém vystoupení zdůraznil Ing. Ladislav Rosenberg, CSc., generální ředitel společnosti, Selgen má v současnosti v České republice zaregistrováno 84 odrůd různých plodin, v zahraničí potom 110 registrací. Od roku 2000 bylo na zahraniční trh uvedeno 26 odrůd vyšlechtěných na stanicích Selgenu.
Z novinek registrovaných loni a letos stojí za zmínku především dvě odrůdy jarní pšenice. Poloraná Granny pocházející ze šlechtitelské stanice Úhřetice dává vysoký výnos zrna. U nás je zařazena v jakostní kategorii B, ve Spolkové republice Německo, kde je také registrována, má deklarovánu kvalitu A. Sirael původem ze Stupic je výnosná plastická odrůda s jakostí C. Je vhodná pro pečivárenské využití.
V loňském roce byl registrován žlutosemenný hrách Terno původem z Lužan, nejvýnosnější odrůda sortimentu s velmi dobrou odolností vůči poléhání a chorobám. Novinkou je také odrůda Saul, což je nahý oves ze šlechtitelské stanice Krukanice. Je to plastická odrůda s velmi dobrou krmnou hodnotou.
Ze zastupovaných odrůd obohatila náš trh s osivy ozimá pšenice Darwin vyšlechtěná firmou Saatzucht Firibeck. Je velmi výnosná, jakostní kategorie A, vhodná do intenzivních podmínek pěstování i pro pozdní setí. Vysokou odolností vůči poléhání a lámavosti stébla se vyznačuje odrůda ozimého ječmene Campill vyšlechtěná v SRN. Dánská odrůda jarního ječmene Sebastian má zrno špičkové kvality, která odpovídá požadavkům na exportní slad. Zároveň je velmi výnosná. Je registrována v mnoha zemích Evropy, u nás ji bude vykupovat Soufflet Agro, a. s.

Další ozimá řepka na obzoru

Přestože je v současné době sortiment odrůd ozimé řepky bohatý, šlechtěním této významné plodiny se zabývají i naši šlechtitelé. V rámci konsorcia Česká řepka to jsou Selgen, a. s., Oseva PRO, s. r. o., Agritec, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o., Sempra Praha, a. s., a Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha-Ruzyně.
„Ve třetím roce státních odrůdových zkoušek máme, přesněji naše šlechtitelská stanice Chlumec nad Cidlinou, velmi nadějné liniové novošlechtění ozimé řepky,“ pochvaluje si Ing. Rosenberg a dále uvádí: „Pokud bude registrováno, což je velmi pravděpodobné, dostane jméno Aplaus. Jde o polopozdní až pozdní odrůdu s dobrou podzimní pokryvností, vyrovnaným dozráváním, dobrým zdravotním stavem a odolností proti poléhání. Novošlechtění SG-C 20 dosahovalo v obou letech zkoušení vysokého výnosu semen (106 % na kontrolu), nadprůměrného obsahu oleje v sušině semen (48 %) a mělo nízký obsah glukosinolátů.“

Obilí nejen jako potravina

Kromě odrůd ozimé pšenice s velmi dobrou potravinářskou kvalitou pocházejí ze šlechtitelských stanic Selgenu také odrůdy jiných druhů obilnin. Známé jsou například ozimé žito nebo tritikale z Krukanic. A protože obiloviny neznamenají jenom potravinu nebo krmivo, zařadili pořadatelé polního dne do programu také přednášku dr. Ing. Pavla Šimůnka z poradenské společnosti Schimansky, s. r. o. I když většina účastníků neslyšela o programu výroby bioetanolu poprvé, kompletní shrnutí důležitých bodů nebylo určitě na škodu. Z hlediska šlechtitelských cílů a budoucích odrůd byly nepochybně zajímavé informace o kvalitativních požadavcích lihovarů, které jsou pro technické obilí jiné než pro potravinářské.
Problémem může být například číslo poklesu. I když je otázkou, zda má tento parametr v lihovarnictví své opodstatnění, lihovary vyžadují nižší číslo poklesu, než na jaké byla šlechtěna ozimá pšenice. U žita a tritikale tento problém není. Důležitý je také obsah škrobu a bílkovin. Zapomínat se nesmí ani na rezidua pesticidů, přestože nejde o potravinářské využití. Rezidua totiž neškodí pouze lidem a zvířatům, ale mohou zastavit proces kvašení.
Jak dr. Šimůnek závěrem svého vystoupení uvedl, pro výrobu bioetanolu v objemu dva miliony hektolitrů (jde o počáteční indikativní cíl Ministerstva zemědělství ČR pro rok 2007) by u nás bylo potřebné obílí zhruba z 90 tisíc hektarů. A to je slušný prostor nejen pro pěstitele, ale i pro šlechtění speciálních odrůd. Takže nezbývá než si přát, aby byla konečně pro výrobu bioetanolu nastavena přesná pravidla, která u nás na rozdíl od některých jiných zemí Evropy zatím chybějí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *