Stále komplikovanější, ale důležitá

Taková je výživa ozimé řepky. Co je vlastně cílem hnojení? Pozitivní ovlivnění a udržení výnosotvorných prvků. Pokud má rostlina nedostatek dostupných živin, začíná urychlovat vývoj – setrvá kratší dobu při zakládání květenství, šešulí a rychleji odkvete. Zamyslet se více nad výživou této plodiny přiměl pěstitele loňský podzim, kdy rostliny neměly dostatek přístupných živin a na mnoha lokalitách silně fialověly.

Pro jakékoliv zásahy by měla být základem bilance živin – minimálně takové množství živin, které z pole odvezeme, opět vrátit. U opomíjeného fosforu by to zjednodušeně znamenalo aplikovat na hektar orné půdy každoročně 100 kg Amofosu, u draslíku 100 až 150 kg draselné soli. S těmito živinami je však nutné pracovat v osevním postupu dlouhodobě a jejich nedostatek řešit již v předplodině. V rámci vegetačního období je pak prostor pro výživu dusíkem, sírou a mikroživinami, vysvětlil Ing. Jaroslav Mráz ze společnosti AGRA GROUP a. s. na odborné akci pořádané společnostmi SELGEN, a. s., a OSEVA PRO s. r. o. Jak dodal, pokud potřebujeme doplnit hořčík, jeho nejefektivnějším zdrojem je vápnění, řešíme tím i otázku pH.

Více informací přinese týdeník Zemědělec.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *