Spojená aplikace minerálních hnojiv a biopreparátu Supresivit

Již třetím rokem probíhají na hnědozemní půdě ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, Praha – Ruzyně, a na degradované černozemi ve Výzkumném ústavu pícninářském, Troubsko u Brna, polní pokusy. U ozimé pšenice a jarního ječmene jsou aplikována minerální hnojiva (ledek amonný s vápencem – LAV a NPK) společně ve směsi s biopreparátem Supresivit – tzv. hnojiva fungi.

Podstatou zkoušeného biopreparátu jsou konidie houby Trichoderma harzianum ve směsi s příslušným aditivem. Tato houba při společné aplikaci s hnojivem váže a částečně metabolizuje dusík uvolňující se z hnojiv a zároveň působí proti původcům houbových chorob rostlin. Má velký osidlovací potenciál pro různé substráty, je metabolicky vysoce aktivní, neboť produkuje řadu exoenzymů, jako jsou například chitinázy, celulázy apod. Vyznačuje se antagonistickým působením vůči řadě patogenních hub obilnin (Gaeumannomyces graminis, Pseudocercosporella herpotrichoides, Septoria sp., Fusarium sp. a další), a to v podmínkách in vitro a in vivo.
V pokusném období (1998 – 2000) byla vyhodnocena účinnost výše uvedené směsi na výnosy zrna, výnosové prvky a některé kvalitativní ukazatele ozimé pšenice (odrůda Samanta) a jarního ječmene (odrůda Akcent). Použity byly různé dávky Supresivitu – od 5 g až po nejnižší dávku 0,1 g na 1 kg minerálního hnojiva. V pokusech byla uplatněna tradiční agrotechnika, výsledky byly statisticky vyhodnoceny analýzou variance při dvojnásobném třídění. Během sledování jsme prokázali závislost účinku Supresivitu na teplotních a vlhkostních podmínkách půdy. Právě při jejich optimu (teplota  20 °C, rel. vlhkost nad 80 %) působí trichoderma silně na patogenní houby, prorůstá půdou a zabraňuje patogenům v jejich rozvoji. V případě dlouhodobého sucha je účinek této antagonistické houby slabší.
Z výsledků u ozimé pšenice na obou stanovištích je zřejmé, že účinkem biopreparátu Supresivit došlo (bez zřetele na stupeň koncentrace) ke zvýšení hospodářského výnosu v průměru let od asi 3 % do 9 %. Proti dosaženým výnosům ve variantách hnojených pouze minerálními hnojivy bez Supresivitu byly (kromě výnosových výsledků v Praze – Ruzyni v roce2000) přírůstky výnosů zrna vesměs statisticky průkazné nebo na hranici statistické průkaznosti. Rekordního přírůstku (+ 11,9 %, tj. + 0,6 t.ha-1 v porovnání ke kontrolní variantě) bylo dosaženo v roce 2000 v Troubsku při podzimní (s NPK) a opakovaně jarní (s LAV) aplikaci Supresivitu (S) – viz tabulku 1. Také na stanovišti v Ruzyni bylo u této varianty (tj. s dvojí aplikací Supresivitu) dosaženo nejvyšších výnosů zrna (například v roce1999 až 6,75 t.ha-1), což názorně ukazuje graf 1. Z výsledků je dále zřejmé, že na stanovišti v Ruzyni byla v porovnání s Troubskem celková výnosová úroveň ozimé pšenice vyšší. Výraznější rozdíly byly zaznamenány především v suchém roce 2000.
Na základě tříletých výsledků v Ruzyni jsme z podrobných rozborů rostlin odebraných těsně před sklizní zjistili, že účinek Supresivitu s minerálními hnojivy se proti kontrolním variantám projevil zvýšeným počtem vyvinutých zrn v klasu v průměru o dvě až tři zrna a také vyšší hmotností tisícesemen. K obdobným závěrům jsme dospěli i na stanovišti v Troubsku, kde jsme například v roce 1999 zaznamenali přírůstek HTS až o 1,8 g.
Na obou stanovištích jsme též vyhodnocovali kvalitativní parametry zrna ozimé pšenice, tj. objemovou hmotnost, obsah dusíkatých látek, sedimentační test, gluten index a číslo poklesu. Z dosažených ruzyňských výsledků jsme zjistili, že hodnoty objemové hmotnosti byly prakticky u všech variant s přídavkem Supresivitu (v porovnání s variantami bez biopreparátu) vyšší, v Troubsku byl zaznamenán i mírný nárůst obsahu dusíkatých látek. U ostatních kvalitativních ukazatelů se účinek biopreparátu výrazněji neprojevil. Vlivem specifického průběhu povětrnostních podmínek v roce 2000 ale nebylo vesměs dosaženo parametrů pro potravinářskou pšenici.
V polních pokusech se projevil význam biopreparátu nižším napadením ozimé pšenice (ale i jarního ječmene) fytopatogenními houbami (Septoria, Fusarium, Helminthosporium aj.), na obou stanovištích jsme zaznamenali nižší výskyt listových skvrnitostí.
Také u jarního ječmene bylo zvýšení výnosu zrna vlivem aplikovaného hnojení NPK či LAV společně s biopreparátem Supresivit většinou statisticky průkazné. V suchém roce 2000 se na stanovišti v Praze – Ruzyni (na rozdíl od pokusných pozemků v Troubsku) výrazně neprojevila redukce výnosů, což bylo dáno poměrně vysokou zásobou půdní vláhy z březnových dešťových srážek, které umožnily dostatečné odnožování rostlin jarního ječmene.
Obecně lze konstatovat, že v průběhu sledovaných let byly na stanovišti v Troubsku a především v roce 2000 i v Ruzyni zjištěny vyšší hospodářské výnosy i hodnoty jednotlivých výnosových složek při kombinaci NPK + Supresivit v porovnání s variantami LAV + Supresivit. Získané výsledky z roku 1999 jsou uvedeny v grafu 2.
Významné bylo také zvýšení počtu produktivních klasů vevariantách s biofungicidem proti variantám pouze minerálně hnojeným (asi + 15 až 20 klasů na 1 m2). Z tabulky 2 je patrná vysoká HTS ve variantách NPK + Supresivit dosažená v roce 2000 na stanovišti v Ruzyni.
Při hodnocení kvalitativních parametrů jsme ani na jednom z hodnocených stanovišť nezaznamenali významnější závislost vlivu biofungicidu na obsah dusíkatých látek, objemovou hmotnost a vyrovnanost zrn. Ani ostatní parametry sladovnického ječmene nebyly výrazněji ovlivněny.
V poměrně teplém a vlhkém průběhu vegetace v roce 1999 jsme v Ruzyni ve variantách ošetřených Supresivitem (proti variantám neošetřeným) pozorovali nižší stupeň napadení houbovými chorobami přenosnými půdou (rhynchosporiózy, helminthosporiózy, fuzariózy aj.). V Troubsku byl na ošetřených parcelách (s nejvyšší účinností u varianty NPK + Supresivit) zaznamenán podstatně nižší výskyt padlí travního a celkově lepší zdravotní stav porostů jarního ječmene.

Závěr

Je třeba zdůraznit, že pro zemědělskou prvovýrobu a následně potravinářský průmysl má biofungicidní přípravek Supresivit význam především ve výrazném omezení napadení porostů fytopatogenními houbami produkujícími mykotoxiny. Na základě výsledků laboratorních zkoušek jsme však zjistili, že při dlouhodobějším skladování hnojiv s biopreparátem dochází k poklesu životaschopnosti konidií a jejich účinnost po třech měsících výrazně klesá. Proto je výhodné aplikovat směsi hnojiva se Supresivitem pokud možno čerstvé, kdy je koncentrace životaschopných konidií houby nejvyšší.
Získané výsledky s využitím biofungicidu Supresivit homogenizovaného s minerálními hnojivy NPK a LAV prokázaly ekonomickou efektivnost společné aplikace. Při průměrných dosažených přírůstcích zrna obilnin 3,5 – 6,5 % proti variantám bez biofungicidu, ceně asi 2500 Kč za 1 kg přípravku, doporučené dávce výrobcem 1g (i méně) na 1 kg hnojiva a výkupní ceně ozimé pšenice či sladovnického ječmene 4000 Kč.t-1 může představovat finanční zisk zvýšeného výnosu až 600 Kč z jednoho hektaru. Významný efekt aplikovaného biofungicidu spatřujeme v zabránění rozvoje původců chorob a tím i vyšší kvalitě zrna.

Ing. Milan Vach, CSc.,
RNDr. Josef Hýsek, CSc.,
Ing.Jana Brožová,
Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha – Ruzyně,
RNDr. Jan Nedělník, CSc.,
Ing. Jan Hrubý, CSc.,
Výzkumný ústav pícninářský, s.r.o., Troubsko

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *