Současné trendy v hnojení brambor

Spotřeba hnojiv u nás značně poklesla a přísun většiny živin je tedy nižší než množství živin z půdy odčerpaných. Znamená to, že na většině pozemků je negativní bilance živin. Negativní bilanci živin může ovlivnit i řada dalších faktorů (půdní druh, svažitost pozemku atd.). Proto jsou výživa a hnojení nezbytnou součástí pěstitelské technologie.

Hnojením této plodiny se v Úrodě č. 3/2018 zabývají Ing. Andrea Svobodová, Ph.D., a Ing. Pavel Kasal, Ph.D., z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o. Dodávají, že brambory jsou plodinou náročnou na živiny. Velmi významným faktorem je přítomnost živin v tzv. staré půdní síle. Zajištění optimálního množství živin je jedním ze základních předpokladů pěstitelského úspěchu. Tradičně se při pěstování brambor aplikují statková, případně organická či organominerální hnojiva. V poslední době však dochází ke značnému úbytku zdrojů těchto hnojiv, zejména chlévského hnoje, který je nahrazován zeleným hnojením či zaorávkou slámy. Možné je využití digestátu, který však statková hnojiva plnohodnotně nenahradí.
Hnojení živinami P, K, Mg v minerálních hnojivech je výhodnější provést na podzim předcházejícího roku, nejlépe na základě stanovení zásoby živin v půdě. Na jaře se aplikují už pouze dusíkatá hnojiva. Při jejich aplikaci je možné s úspěchem využít přesnou lokální aplikaci při sázení. Lepšímu využití dusíku a snižování jeho ztrát dále napomáhají hnojiva obohacená inhibitory dusíku (inhibitory nitrifikace, nebo ureázy). Druh minerálního hnojiva je třeba volit podle formy dusíku, kterou hnojivo obsahuje, a to na základě podmínek, způsobu a doby aplikace. Odběr dusíku bramborami probíhá po celou dobu vegetace, ale jeho intenzita se v různých vývojových fázích výrazně mění. „Proto je efektivní aplikovat dělené dávky dusíku, což potvrzují i výsledky našich pokusů,“ shrnují autoři.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *