Snahou je zvýšit konzumaci brambor

Vysoké výnosy, napadení chorobami, nízké výkupní ceny. Těmito slovy lze ve stručnosti charakterizovat letošní bramborářskou sezónu. Shodli se na tom snad všichni účastníci tradičních Bramborářských dnů. Ty se letos v Havlíčkově Brodě konaly již podevatenácté a ani sněhová kalamita na příjezdových trasách do hlavního města brambor nezabránila hojné účasti pěstitelů na odborném semináři, který je této akce nedílnou součástí.

Bramborářských dnů se i letos zúčastnili nejen pěstitelé brambor, ale také významní zástupci regionu, státní správy, profesních a zájmových zemědělských organizací, výzkumných pracovišť, zpracovatelů a pochopitelně i firem dodávající zemědělcům vstupy potřebné pro pěstování brambor.

Priority v činnosti svazu Ing. Miloslav Chlan, předseda Ústředního bramborářského svazu ČR (ÚBS ČR), na úvod setkání přiblížil aktivity organizace. Připomněl nedávný vstup ÚBS ČR do Agrární komory ČR, od kterého si členové svazu slibují zlepšení své pozice při prosazování svých zájmů. Ing. Chlan hovořil i o dalších aktivitách svazu. Ocenil dosavadní průběh jednání mezi vlastníky odrůd a vyjádřil přesvědčení, že se podaří ve shodě s dalšími zainteresovanými subjekty zavést nový systém zkoušení odrůd brambor pro jejich zapsání do Seznamu doporoučených odrůd. Díky němu by se v budoucnu měl mimo jiné snížit počet nabízených odrůd, což by mělo vést k přehlednější nabídce na trhu, což ocení jak pěstitelé, tak obchodníci a zpracovatelé.

Propagace spotřeby brambor
Z dalších priorit v aktivitách ÚBS ČR zmínil jeho předseda snahu o zastavení trendu snižování spotřeby brambor, který se odráží i v pokračujícím zmenšování rozměru českého bramborářství. Jak na Bramborářských dnech zaznělo, proti loňsku se výměra brambor u nás opět snížila, a to asi o tři procenta na 28 734 hektarů. K této výměře je však třeba připočítat přibližně osm tisíc hektarů brambor u malých pěstitelů.
Bramboráři chtějí prostřednictvím chystané kampaně, která by měla být z poloviny podpořena z evropských zdrojů a zčásti také Státním zemědělským intervenčním fondem, přesvědčit české spotřebitele, že brambory jsou zdravou potravinou s vysokou nutriční hodnotou. Kampaň by měla brambory představit jako surovinu pro zajímavé pokrmy jak domácí, tak zahraniční kuchyně. Za myšlenku podporovat zvýšení spotřeby brambor se postavil také Ing. Stanislav Kozák, náměstek ministra zemědělství, který byl jedním z významných hostů akce. Ing. Kozák hovořil především o nutnosti práce s mládeží, u které je ještě možnost ovlivnit stravovací návyky a obrátit je zpět k tradičním českým surovinám.

Hodnocení pěstitelské sezóny
Při hodnocení letošní pěstitelské sezóny zmínil Ing. Jaroslav Čepl, CSc., ředitel Výzkumného ústavu bramborářského, s. r. o., Havlíčkův Brod, především problém velmi silného infekčního tlaku chorob, především plísně bramboru. S tímto problémem se nepotýkala jen Česká republika, ale i další evropští producenti brambor. Například v zemích Beneluxu brambory fungicidně ošetřovali až dvacetkrát za sezónu, u nás bylo poloviční a například v Rusku asi třikrát za sezónu. V každém zemi to však bylo maximum možného – ač už z ekonomických či technických důvodů.
Zcela jiná byla situace ve výskytu virových chorob. Díky nízkému výskytu jejich přenašečů jich bylo letos podstatně méně než v předchozích letech, a proto nebylo letos uznáno jen nízké procento množitelských porostů brambor. Podle dosavadních výsledků, které prezentovala Ing. Barbora Dobiášová z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, to bylo k 13. říjnu jen 5,4 % porostů.

Předpoklad zvýšení ceny
Informace o letošní bramborářské sezóně doplnil Ing. Milan Čížek z Výzkumného ústavu bramborářského odhadem letošního průměrného výnosu na úrovni 27,04 t/ha. Společně se sklizní domácností se tedy očekává produkce 942 850 tun, což znamená její meziroční nárůst asi o 0,9 %. Celkově se v EU-27 očekává produkce brambor nižší o 1,2 %.
Stejně jako u nás, tak i v Evropské unii je však problém s kvalitou produkce, zejména u brambor určených k mytí. I z toho důvodu odborníci doufají, že jakmile z trhu zmizí brambory, které nejsou určeny k dlouhodobému skladování a začne se obchodovat pouze s uskladněnou produkcí, zvedne se i farmářská cena. V době konání bramborářských dnů totiž byla na velmi nízké úrovni a brambory se obchodovaly za ceny v rozmezí 1,80 – 2,50 Kč/kg.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *