Slunečnice letos pěstitele nezklamala

Průměrný výnos 2,4 tuny z hektaru, olejnatost asi 43,2 % a obsah volných mastných kyselin 1,61 %, to jsou letos dosažené výsledky při pěstování u nás druhé nejvýznamnější olejniny – slunečnice. Mimo jiné se s nimi 20. listopadu mohli seznámit účastníci vyhodnocovacího semináře Systém výroby slunečnice pořádaného každoročně Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin v Hluku na Uherskohradišťsku.

Zastoupení olejnin na orné půdě je velmi vysoké a proto je další nárůst ploch ze známých příčin neúnosný. Zvyšování intenzity pěstování je u slunečnice stejně jako u řepky jediným řešením vedoucím k vyšší produkci. A o tu je na českém i zahraničním trhu zájem, což potvrdili i zástupci zpracovatelů přítomných na semináři.

Lepší se kvalita
Jak v úvodním referátu semináře uvedl Ing. Jaroslav Šuk, CSc., ze společnosti VP Agro, cílem pěstitelů je dosahovat výnosu nad 2,8 t/ha, olejnatosti semen nad 44 % a obsahu volných mastných kyselin pod 2 %. Přestože letos dosažené výsledky nedosáhly vytyčeného cíle, slunečnice v letošním roce nezklamala. Výnos nad 2,4 t/ha byla totiž naposledy dosažen v roce 1992. Zemědělci letos slunečnici sklízeli asi z 24 242 hektarů a tudíž lze počítat s produkcí nad 58 tis. tun. Zpracovatelé jsou spokojení také s kvalitou, která se oproti loňsku výrazně zlepšila. Nejenže se mírně zvýšila průměrná olejnatost, přiměřené hodnoty je dosaženo i u obsahu volných mastných kyselin, kterých loňská produkce obsahovala téměř 10 %. I přes vysoký výnos však produkce nedosahuje úrovně předchozích let, neboť plocha například oproti loňsku klesla asi o 15 %. V roce 2003 však odborníci opět předpokládají mírný nárůst ploch, a to asi na 28 tis. hektarů, což je přibližně úroveň posledních třech let. Mírnému nárůstu ploch mimo jiné nahrává i fakt, že farmáři kvůli nepřízni počasí nezvládli zasít plánované výměry ozimů.

Morava ve výnosech vítězí
Ing. Božetěch Málek ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin přítomné farmáře seznámil i s výsledky v jednotlivých regionech. Jak se již čtenáři mohli dozvědět v Zemědělci č. 48, největším pěstitelem slunečnice je tradičně brněnský kraj, kde se letos slunečnice pěstovala na více než 13 tis. hektarů. Z tohoto regionu jsou i na semináři vyhodnocení neúspěšnější pěstitelé. Ve společnosti Agro-Brno Tuřany a.s. letos sklízeli slunečnici z 99 hektarů s průměrným výnosem 3,23 t/ha, ve společnosti Zemas Čejč a.s. z 297 hektarů sklízeli 3,2 t/ha a Žerotín Strážnice a.s. z 272 ha slunečnice sklízeli 3,12 t/ha. V průměru však ve výnosech Brněnský kraj nepředstihl Olomoucký ani Zlínský kraj.

Odrůda dle podmínek
Jak i název semináře napovídá, pěstitelé zde měli možnost získat ucelený soubor informací o celém systému pěstování slunečnice. Fundovaní odborníci zde hovořili o výživě slunečnice, o ochraně proti chorobám, škůdcům a plevelům, nechyběly ani zahraniční zkušenosti. Tradičně velký prostor patřil také diskusi o odrůdovém sortimentu.
Jak ing. Málek informoval, nejpěstovanějším hybridem byla v letošním roce Alexandra, a to jak v Čechách, tak na Moravě. Zastoupení dalších hybridů je v v těchto dvou základních částech naší republiky odlišné, což vyplývá z vlastností hybridů a jejich vhodnosti do daných podmínek. Na Moravě je proto rozšířený Lucil a Trentil, v Čechách Alliance a Rigasol. Jak k tomu vysvětlil Ing. Marek Povolný z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně, pěstitelé mohou v současnosti vybírat ze sortimentu 34 hybridů, které jsou zapsány v Státní odrůdové knize. Jde o čtyři velmi rané hybridy, 16 raných a 14 středně raných hybridů. Ing. Povolný upozornil především na tři letošní novinky, kterými jsou velmi raný Riaflor, středně raný hybrid označovaný PR64A42 a raný Prodisol, jež je odolní plísni slunečnicové. Jak dále odborník konstatoval, právě rezistence vůči plísni slunečnicové je současným trendem šlechtění této olejniny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *