Slunečná Hellas aneb řecká inspirace kontrastů

Zdálo by se, že s národy jihu má česká realita spíše méně společného. Snad… Zcela určitě to však neplatí o Řecku, které je nám svým způsobem bližší než například Rakousko. Řecká inspirace snad vyplývá ze společné zkušenosti, hluboko zakořeněné kultury, která poznala vrcholky Parnasu, ale také útlak diktatury. Na rozdíl od diktatury české, opřené o ideologii třídního boje, byla ta novodobá řecká jednak pouze sedmiletá (do roku 1974) a navíc vojenská, čili lidu otevřeně nepřátelská. Co je však nejdůležitější, trvalo pouze sedm let, než se po jejím pádu dostala země do tehdy desetičlenné Evropské unie.

Řecko vstupovalo do Unie jako stát nejchudší a takovým zůstalo až dodnes (a bude jím až do doby vstupu zemí střední a východní Evropy, které – včetně České republiky – zaujmou tuto jeho pozici). Jako agrárně průmyslový stát sebou nejen že neslo zátěž nízké produktivity, ale také hospodářské krize, kterou jen živila trvalá politická nestabilita. Tato však v žádném případě neznamenala strach investorů. Dalo by se říct, že spíše naopak. Řecko patří k vysoce zajímavým investičním zemím, kde se „cítí dobře“ nejen evropský (zejména německý a italský) kapitál, ale také severoamerický „dolar“.
Přes setrvalou ekonomickou slabost si řecké vlády udržují v Bruselu silnou vyjednávací pozici, která se projevuje zejména při jednání o vstupu Kypru, jenž čeká na stejné „linii“ jako Česká republika. Na summitu v Nice dostalo Řecko ujištění, že vstup Kypru nebude blokovat ani rozdělení ostrova, s čímž nakonec musel souhlasit i odvěký rival Kypru – Turecko.
Jakkoliv by se Řecko, jakožto čistý příjemce z fondů Evropské unie, mohlo obávat rozšíření Unie, kde bude najednou „víc hladových krků“, letošní poslední průzkum veřejného mínění potvrdil, že převážná část obyvatel podporuje vstup kandidátských zemí do Unie. Na rozdíl nejen od tradiční Francie či Německa, ale například i od takového Rakouska, kde se konkrétně proti vstupu postavilo 60 % Rakušanů.
Přes všechna tato pozitiva, které tak sbližují naše země, nabízí se také monety, jež nemůžeme přehlédnout. Řecko patří k zemím s vyspělým potravinářským průmyslem, který nachází svá odbytiště zejména v Německu. Nelze pochybovat například o tom, že řecké víno, ovoce a zelenina mají ve sluncem zalité zemi mnohem snadnější pěstitelské možnosti než stejné plodiny v Čechách, na Moravě či ve Slezsku. Delší pobyt v Unii také usnadňuje logistiku a modernizuje provozy. Z toho však nejde strach, protože naše země více skutečností spojuje než rozděluje.
-pm-

Celková rozloha (1997): 132 000 km2
Rozloha z celkové rozlohy EU (1997): 4,1 %
Zemědělsky využívaná plocha z celkové rozlohy státu (1997): 39 %
Zalesněná plocha z celkové rozlohy státu (1997): 22 %

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *