Slunci chybí cyklus, bude zima?

Aktivita slunce, vyjádřená v počtu slunečních skvrn, se mění v jedenáctiletých cyklech. V příštím roce měl podle předpovědí vrcholit mimořádně silný 24. cyklus. Jenže ... nic tomu zatím nenasvědčuje. O tomto cyklu se v následujících měsících dočtete jistě mnohem častěji. Začít měl zhruba v roce 2006. Nezačal dosud. Počet slunečních skvrn je naprosto minimální i v letošním roce a nic nenasvědčuje, že by se v tomto trendu něco změnilo.

Dobře, sluníčko odpočívá, ale jak to souvisí se zemědělstvím? Podle některých hypotéz velmi významně. Podobnou situaci již z minulosti známe, opakovala se (zdokumentovaně) dokonce dvakrát. Vědci takové chování slunce znají pod názvem Daltonovo a Maunderovo sluneční minimum. První nastalo v roce 1800, druhé dokonce již v roce 1645, neaktivita vydržela slunci několik desetiletí. Jak je vidět, lidé počítají skvrny na slunci již velmi dlouho, vlastně s tím začali již Číňané ve čtvrtém století před Kristem, pravidelné sledování se datuje od vynálezu dalekohledu (zhruba od roku 1608). A ještě jednu informaci přidám, než se dostaneme ke klíčovému okamžiku. Zhruba z rozmezí let 1940 až 2000 vrcholilo tzv. Moderní sluneční maximum – více skvrn, větší intenzita záření.
Tak a jak to tedy souvisí? Dotyčné moderní maximum sluneční aktivity se kryje s globálním oteplováním. A zmíněná minima jsou následována … malou dobou ledovou. Vše samozřejmě s určitým zpožděním, protože zeměkoule má určitou teplotní setrvačnost. Podle satelitních údajů se Země už nějaký rok ochlazuje, zatím ale jen ve vyšších vrstvách atmosféry. A pokud slunce nespustí svoji aktivitu, kosmický chlad (v přiměřené míře, samozřejmě) pronikne až dolů. Zatím tomu brání teplo naakumulované v oceánech.
Předešlé informace mimo jiné znamenají, že teorie připisující globální oteplování oxidu uhličitému (a dalším skleníkovým plynům), vypouštěnému lidmi, je neplatná. Naopak se uvádí, že nárůst obsahu tohoto plynu v atmosféře je následek oteplování. Z ekonomického pohledu je pak důležité, že nemá žádný smysl omezovat produkci oxidu uhličitého a investovat tímto směrem zbytečné peníze. Je naopak přínosné financovat kroky vedoucí k přizpůsobení se změnám klimatu. Alternativní zdroje energie, úsporné technologie, to vše se nám hodí, ať bude horko nebo zima.
Zemědělci to mají o něco těžší, jako vždy. Šlechtění odrůd tolerantních vůči suchu a horku je v plném proudu. Za pár let ale možná zase budeme muset sáhnout k odrůdám, které jsou zimovzdorné a ranné, protože zima bude tvrdá, dlouhá, a léto krátké a chladné.
Jak to nakonec opravdu dopadne, o tom se moje generace zcela jistě přesvědčí na vlastní kůži. Přičemž pevně doufám, že nás čeká opravdu jen malá doba ledová …

Doplnění

Tento text vyšel jako úvodník v Úrodě č. 10. Od té doby se situace v počtu slunečních skvrn nezměnila. Dvě velké rány ale dostaly teze zastánců globálního oteplování, způsobeného člověkem.  Zjistilo se, že britský klimatolog Keith Briffa manipuloval výsledky analýzy letokruhů borovic, aby nadhodnotil teploty na severní polokouli ve 20. století. Na jejich základě pak vznikl proslulý hokejkový graf, již dříve klimaskeptiky hojně zpochybňovaný. Koncem listopadu pak měl středisko výzkumu klimatu při Východoanglické univerzitě (CRU) napadnout hacker, který odcizil část mailové komunikace, a zveřejnil ji na internetu. Ta by měla naznačovat další manipulace s daty o klimatu, navíc prováděné s politickým podtextem.

Jak se zdá, poměrně katastrofické teorie prezentované IPPC byly založeny jak na podvodných datech, tak na nedokonalých matematických modelech. I když k oteplování v naší oblasti dochází, jak jistě sledují pěstitelé podle posouvání hranic výskytu teplomilných plevelů a některých škůdců, nebude to s ním tak drastické, jak dosud alarmisté předvídali.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *