Šlechtění kukuřice v České republice

Kukuřice se stala modelovou rostlinou pro vědecký výzkum dědičnosti znaků a vlastností - genetiky, modelovou rostlinou pro studium fotosyntézy a dalších biochemických procesů v rostlinné říši, ale i plodinou s velkým komerčním využitím. Dostala se tak nejen do středu zájmu vědců velmi rozmanitých oborů, ale i do širokého zájmu pracovišť, zabývajících se aplikovaným výzkumem a šlechtěním, s velmi úzkým vztahem k obchodnímu využívání vyšlechtěných forem v zemědělské praxi.

Je objektem vědeckého výzkumu, který, ač nepřináší okamžité ekonomické zhodnocení, je nezbytný a nezastupitelný, ale i objektem, na kterém mnoho velkých a menších firem založilo svou ekonomickou prosperitu. Jde o šlechtitelské a semenářské společnosti, obchodní a prodejní organizace i klasické zemědělské podniky zabývající se rostlinnou nebo živočišnou výrobou.
Akciová společnost CEZEA – šlechtitelská stanice se sídlem v Čejči je v současné době jediné pracoviště v České republice, jejíž hlavní předmět podnikání je šlechtění kukuřice. I když tato společnost byla založena v roce 1993, šlechtění kukuřice tam začalo již v padesátých letech minulého století. V té době to nebylo pracoviště jediné, které se touto problematikou zabývalo, avšak velmi záhy patřilo k těm, jež určovaly vývoj domácího šlechtění.
Poměrně rychlý rozvoj forem kukuřice vedl od tvorby odrůd, volně opylovaných populací, přes meziodrůdové křížence až k současným hybridním formám. Tento vývoj s sebou nesl značný pokrok v nových šlechtitelských postupech a metodách. Jeho hnací silou byly poznatky o výnosových možnostech jednotlivých forem a snaha tohoto výnosového potenciálu využít v praxi. Selekce (výběr) byla a zůstává jednou z hlavních metod ve šlechtitelské práci, avšak je stále více a více modifikována a zdokonalována. Při této příležitosti také nelze nepřipomenout období využívání cytoplazmatické pylové sterility při výrobě osiva čejčských hybridů, a tím vývoj semenářství v podmínkách jižní Moravy.
Přirozeným vývojem tak došlo k současnému stavu, kdy šlechtitelé kukuřice využívají poznatky při tvorbě samoopylených linií, které následně kříží do hybridních kombinací s cílem sledování heterozního efektu – kombinační schopnosti.
Společnost se zaměřuje především na šlechtění hybridů kukuřice pro využití na siláž v kategorii ranosti FAO 200 – 350, hybridů s vysokým podílem palic v silážní hmotě, s dobrou odolností vůči chorobám a škůdcům. Ve spolupráci s dalšími subjekty je sledována stravitelnost silážní hmoty jednotlivých hybridů a výnos energie. Takto stroze vyjádřený šlechtitelský cíl však v sobě nese celou řadu dílčích kroků, jež jsou podmíněny znalostmi z více či méně specializovaných oborů.
Jsou to především studium a získávání genetických zdrojů pro vytváření samoopylených linií, které jsou základem pro tvorbu hybridů. Tvorba nových samoopylených linií z geneticky známých původů spolu se znalostmi genetického založení důležitých vlastností a se znalostí jejich přenosu do hybridních kombinací je základním předpokladem úspěchu hybridního šlechtění. Pro zkrácení celého procesu, pro získání nejméně dvou generací v roce ve šlechtitelském procesu, společnost navazuje kontakty a investuje do možností využívání zimních generací na jižní polokouli.
Již v současné době jsou nově registrované hybridy vyráběny s kastrací a tato skutečnost se patrně v blízké budoucnosti nezmění. Tento fakt, spolu s předpokladem realizace dvouliniových hybridů, bude klást větší nároky na výrobu osiva. I když nejde přímo o šlechtitelský problém, s využíváním výsledků šlechtitelského procesu přímo souvisí, a proto i této okolnosti je ve společnosti věnována značná pozornost.
Výroba osiva registrovaných hybridů, stejně jako distribuce osiva k odběratelům, není přímo prováděna naší společností. Na základě licenčních smluv jsou naše hybridy vyráběny prostřednictvím akciové společnosti OSEVA Bzenec se sídlem v Bzenci a prodávány dalšími smluvními partnery. Svým dílem se však naše společnost podílí i na těchto činnostech.
Pokračování šlechtitelské činnosti vychází ze sledování potřeby zemědělské praxe, z tendencí v okolních zemích a pracovištích obdobného charakteru, ale také z kapacitních a finančních možností naší společnosti. To, že dosavadní úroveň šlechtění kukuřice v České republice, kterou především představují naše registrované hybridy, přispěla k celkové velmi dobré úrovni pěstování kukuřice a dosahování dobrých výsledků v rostlinné i živočišné výrobě v našich zemích, je skutečností, kterou je vhodné při této příležitosti připomenout. Snahou naší společnosti v nadcházejícím období bude udržení významného podílu našich hybridů na pěstitelských plochách a vyšlechtění nových výkonných hybridů s vlastnostmi vhodnými pro pěstování v našich agroklimatických podmínkách.

RNDr. Jaroslav Poruba, CSc.,
CEZEA – šlechtitelská stanice, a. s.,
Čejč

Komentáře ke článku 1

  • Vilém Macura

    Dobrý den, dala by se u vás sehnat původní nešlechtěná kukuřice, která se u nás dříve pěstovala? Děkuji za opdověď a přeji hezký den. Macura

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *