Šlechtění jarního ječmene u nás a ve světě

Ječmen je až čtvrtou nejdůležitější obilovinou ve světě po pšenici, kukuřici a rýži. S ohledem na svou adaptabilitu má však nejrozšířenější areál pěstování. Pro naše pěstitele a šlechtitele je nejdůležitější vývoj na evropském kontinentu, zvláště v zemích ležící ve stejné zeměpisné šířce. Především se jedná o Anglii, Francii, Německo, Slovensko a Ukrajinu.

Zcela jednoznačně lze konstatovat, že šlechtitelský progres měřený výnosovými přírůstky je vyšší u pšenice a kukuřice než u ječmene. I když šlechtitelé ječmene pracují stejně intenzivně jako šlechtitelé pšenice a kukuřice, mají tyto obilniny oproti ječmenu nesporné výhody. Ozimá pšenice má stejně efektivní systém fotosyntézy, tj. C3, ale podstatně delší vegetační dobu. Kukuřici nahrává, kromě možnosti využití heterózního efektu i C4 systém fotosyntézy, který je mnohem efektivnější za vyšších teplot v průběhu vegetace. V důsledku globálního oteplování dochází nejen ke zvýšení průměrných teplot, ale i koncentrace CO 2. To vše má za následek, že celosvětově plochy ječmene klesly z 80 mil.ha v sedmdesátých letech na 60 mil. ha v letech devadesátých.
V České republice a na Slovensku byla situace ještě složitější, zvláště v roce 2000. Neustálé snižovaní jak minerálního, tak organického hnojení, v kombinaci s velmi nepříznivými klimatickými podmínkami vedly k dramatickému poklesu výnosů jarního ječmene po roce 1990. Přesto má naše šlechtění ve světě stále velmi dobrou pověst, neboť naše odrůdy se vyznačovaly vždy vysokou produktivitou, odolností chorobám a poléhání, vysokou sladovnickou kvalitou.
Z tabulky však vyplývá, že ve světě není situace tak dramatická. V západní Evropě, zvláště v Německu dochází k nárůstu výnosového potenciálu. Pokud budou v České republice vytvořeny pro jarní ječmen lepší pěstitelské podmínky v rámci celého osevního postupu, alespoň takové jako do roku 1990, bude možno šlechtitelskou cestou zvyšovat výnosový potenciál při udržení požadovaných vysokých kvalitativních parametrů.
Šlechtitelé v západní Evropě, Austrálii a USA běžně využívají haploidie k urychlení šlechtitelského procesu, biochemických markerů k selekci na některé, zvláště monogenně založené znaky (odolnost vůči chorobám, zimovzdornosti atd.). Rozpracovány jsou metody QTL (quantitative trait loci), což znamená výběr podle lokusů, které nejvíce přispívají ke kvantitativně založeným znakům (především kvalita a výnos). Pozornost je věnována především synergicky působícím lokusům pro produktivitu a kvalitu. Tyto metody pro využití v našem šlechtění rozpracovávají i naše výzkumná pracoviště. Pouze nejvyspělejší pracoviště ve světě se zabývají genomikou, tj.vypracováním kompletního genomu rodu Hordeum s cílem vytvořit předpoklady pro genetické inženýrství.
České šlechtění ječmene, výroba sladu a piva mají ve světě stále velmi dobrý zvuk.
To bylo oceněno nedávno v Austrálii, kde se konalo 8. International Barley Genetics Symposium – IBGS (Symposium o genetice ječmene). Tohoto symposia se účastnilo 370 odborníků ze 45 zemí všech kontinentů. Mezinárodní organizační výbor rozhodl, že 9. IBGS se bude konat ve dnech 20.- 26. 6. 2004 v Brně. Při tomto symposiu budou naši pěstitelé, šlechtitelé a zástupci sladovnického a pivovarského průmyslu mít a¨možnost prokázat odbornou úroveň našeho ječmenářství a zpracovatelského průmyslu.

Ing. Jaroslav Špunar, Csc.,
Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž,
s.r.o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *