Slavíme Mezinárodní rok luštěnin

Rok 2016 byl vyhlášen 68. Valným shromážděním Organizace spojených národů za Mezinárodní rok luštěnin. Koordinací souvisejících aktivit byla pověřena Organizace pro výživu a zemědělství (FAO). Při této příležitosti se konala také v Mendelově muzeu v Brně konference Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin z. s. (APZL). Akce proběhla „in memoriam“ k uctění památky jejího zakladatele, předčasně zesnulého Ing. Miroslava Hochmana.

Hlavním cílem Mezinárodního roku luštěnin je zvyšovat povědomí o přínosu luštěnin pro výživu lidí a bezpečnosti potravin, zlepšení kvality a zvýšení produkce v ekologickém i konvenčním zemědělství, včetně posílení investic do výzkumu a vývoje. Rok 2016 vytváří jedinečnou příležitost pro diskusi o lepším využívání luštěnin, jejich celosvětovém pěstování, střídání plodin a nových výzvách v oblasti obchodu s nimi a pro podporu zapojení luštěnin v celém potravinovém řetězci.

„Luskoviny jsou plodiny a termín luštěniny se používá pouze pro sklizená suchá zrna určená k potravinářskému využití. Luskoviny patří do čeledi bobovité, která zahrnuje 730 rodů a 19 400 druhů. V České republice a v Evropě je nejvýznamnějším druhem hrách setý (Pisum sativum), fazol obecný (Phaseolus vulgaris), čočka jedlá (Lens culinaris), cizrna (Cicer arietinum), lupina (Lupinus) a sója luštinatá (Glycine max), která představuje nejvýznamnější a nejrozšířenější luskovinu. Produkce semen sóji neustále stoupá, zvyšuje se i produkce geneticky modifikované sóji. Mezi luskovinami má kvůli chemickému složení semen výjimečné postavení. Z ostatních druhů Ing. Dostálová jmenovala vignu zlatou, hrachor setý, dlouhatec čínský, kajan, lablab purpurový a další.

Význam luskovin

Připomněla i význam luskovin, jejich schopnost vázat vzdušný dusík prostřednictvím hlízkových bakterií, pozitivní vliv na obsah a kvalitu humusu v půdě. Luskoviny jsou schopny využívat živiny i z méně přístupných forem a z většího profilu půdy. Mají vysokou předplodinovou hodnotu, zejména pro obilniny, jsou také významným přerušovačem v osevních sledech s velkým fytosanitárním účinkem. V krmivářství slouží jako významný zdroj bílkovin pro krmné směsi hospodářských zvířat. Využívá se i sláma luskovin, nadzemní hmota a luskovinoobilní směsky.*

Více informací naleznete v týdeníku Zemědělec.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *