Škůdci jetelovin

Přestože je plocha víceletých pícnin na orné půdě (vojtěška a jetel luční) v posledních deseti letech výrazně nižší, než bývala, mají svou výměrou 182 500 ha (v roce 2001 vojtěška setá 99 000 ha a jetel luční 83 500 ha) význam nejen v zemědělské produkci, ale i jako dobrá předplodina pro stále více jednotvárný osevní postup (obilniny a ozimá řepka). Živočišní škůdci v těchto plodinách jsou většinou významní jen v semenných porostech kromě polyfágního škůdce - hraboše polního a škůdců zakládajícího porostu.

Moření osiva

Jeteloviny zakládáme jako čistosevy nebo do různých krycích plodin, ale vždy jsou ohroženy v období vzcházení listožravými brouky rodu Sitona – listopasy. Jde zejména o druhy poškozující i jednoleté luskoviny – listopas čárkovaný (Sitona lineatus) a listopas zdobený (Sitona crinitus), ale i o druhy, které se vyvíjejí na vojtěšce, například listopas pruhovaný (Sitona humeralis). Tito škůdci mohou v teplém a suchém období ve fázi děložních lístků až druhého a třetího trojlístku významně poškodit zakládané jeteloviny.
Nejvhodnější ochranou je z ekonomického i ekologického hlediska moření osiva. V současné době je povoleno insekticidní mořidlo Promet 400 CS (5 l.t-1 osiva) s tím, že je vhodné přidat i fungicidní složku, která bude chránit vzcházející porost i před houbovými chorobami. V případě, že máme porost napadený listopasy a nepoužili jsme mořené osiva, lze při dosažení prahu škodlivosti (5 až 10 brouků na 100 rostlin) využít i postřiku pyrethroidním přípravkem Decis 2,5 EC v dávce 0,5 l.ha-1 či Decis EW 50 v dávce 0,2 až 0,25 l.ha-1.

Jak regulovat hraboše polního

Početnost hraboše polního regulujeme ve víceletých pícninách především na jaře na základě jejich odpočtu. Do roku 2000 se používala metoda zašlapávání nor a počítání užívaných východů z nor v obdobích jaro (březen), léto (červenec), podzim (září) a zima (leden). V současné době se uplatňuje metoda průchodů s přímým sčítání počtu výhrabků a počtu užívaných nor hrabošem polním. Výhrabky vznikají při budování hnízda, příznaky používané a nepoužívané nory jsou specifikovány. Výskyt hraboše sledujeme na jaře od počátku vegetace, jakmile můžeme vstoupit na pozemek, v létě, zpravidla v červenci – u pícnin po druhé seči, a na podzim v období října.
V každém případě lze použít rodenticidy od středního výskytu, jehož hodnota se liší podle plodin a ročního období. U vojtěšky či jetele lučního považujeme za střední výskyt v jarním období, pokud napočítáme více než 45, v letním období více než 205 a na podzim od 405 a více nor s výhrabky a používaných nor hrabošem polním. Z rodenticidů je vhodný zejména Stutox I v dávce 5 až 10 kg.ha-1, ale obdobně můžeme použít i Lanirat Micro s účinnou látkou bromadiolone.
Kromě aplikace nástrahových přípravků je nutné uplatňovat některá agrotechnická opatření, například řádnou a kvalitní přípravu půdy s vyloučením minimalizace, nenechávat nezaorané či neuklizené zbytky organické hmoty apod. Lze využívat také souboru opatření podporujících predátory hraboše polního. Jde především o vysazování hnízdních budek pro poštolku obecnou či kalouse ušatého a rozmisťování posedů (berliček). Tato opatření však nejsou rozhodující při regulaci vyšší početnosti tohoto hlodavce.

Vojtěška na semeno

Při pěstování vojtěšky na semeno s cílem dosažení vyšších výnosů je nutné počítat s ochranou před hmyzími škůdci a se zajištěním dobrého opylení. Ze škůdců jde v současné době zejména o fytosugní ploštice, klopušku světlou (Adelphocoris lineolatus) a klopušku chlupatou (Lygus rugulipennis), v posledních letech se ve zvýšené míře objevuje i klopuška černá (Adelphocoris seticornis). V některých letech podle průběhu povětrnostních podmínek mohou škodit třásněnky, s převažujícím druhem třásněnky vojtěškové (Odontothrips confusus), a bejlomorky – zejména plodomorka vojtěšková (Contarinia medicaginis).
Ploštice v semenných porostech škodí ve dvou termínech. Před květem semenné seče, kdy sají na poupatech a květech a způsobují jejich opad, a pak po odkvětu – v období převahy zelených lusků, kdy sáním na luscích zvyšují počet zaschlých a nevyvinutých semen a snižují klíčivost. V těchto obdobích je nutné sledovat jejich početní zastoupení v porostech a na základě zjištěného překročení prahu škodlivosti provést opatření ke snížení jejich škodlivosti. Před květem semenné seče (obvykle poslední dekáda června) a v době dokvétajícího porostu odebíráme vzorky entomofauny pomocí entomologického smýkadla. Před květem je práh škodlivosti 150 a více nymf i dospělců fytosugních ploštic na 100 smyků, v dokvétajícím porostu je hodnota prahu škodlivosti 250 ploštic na 100 smyků.
Ochrana se dělá za pomoci řady registrovaných přípravků před květem a v porostech, kde převažují zelené lusky. Aplikace před květem se koordinuje s ochranou před třásněnkami a plodomorkou vojtěškovou. Používáme přípravky relativně neškodné pro včely, kdy zejména před květem můžeme způsobit jedovatým přípravkem výrazné snížení početnosti opylujícího hmyzu. Z registrovaných přípravků, které jsou relativně neškodné pro včely, lze použít Decis Flow 2,5 v dávce 0,3 l.ha-1, Decis EW 50 v dávce 0,1 až 0,15 l.ha-1, Karate 2,5 WG v dávce 0,25 kg.ha-1, Vaztak 10 EC/SC v dávce 0,2 l.ha-1. Za hlavní ošetření semenné vojtěšky proti plošticím považujeme ošetření v období odkvétání porostu, tj. v době převahy zelených lusků v porostu, a po migraci ploštic z okolních ploch.
Škody, které způsobují třásněnky, obvykle unikají pozornosti a přisuzují se jiným škůdcům. Kromě výše jmenované třásněnky vojtěškové se na škodách podílí i další polyfágní druhy – třásněnka květní (Frankliniella intonsa), třásněnka zahradní (Thrips tabaci) a třásněnka žlutá (Thrips flavus). Larvy i dospělci třásněnek žijí uvnitř nerozvitých květních poupat, kde sají, a ve svém konečném efektu způsobují opad květů. Jejich početní zastoupení i škodlivost je závislá na průběhu povětrnostních podmínek, a proto je třeba v období před květem semenné seče indikovat jejich výskyt. Práh škodlivosti při počasí příznivém pro vývoj třásněnek jsou tři až čtyři třásněnky na lodyhu. K vlastní aplikaci, která je směrována těsně před květem druhých sečí, se používají přípravky prakticky shodné jako pro ploštice.
Plodomorka vojtěšková (Contarinia medicaginis) byla dříve pokládána za jediného vážného škůdce semenné vojtěšky. V současné době se vyskytuje sporadicky, zejména na první kvítcích vojtěšky nebo na lokalitách, kde byl zjištěn střední až silný výskyt larválních zámotků v půdě. Hlavní škody by mohla způsobit pouze druhá generace této bejlomorky, protože se víceméně kryje s rozkvětem druhé seče vojtěšky. Obdobně jako u třásněnek je jejich vyšší výskyt signalizován povětrnostními podmínkami příznivými pro jejich vývoj, tj. od začátku vegetace do začátku tvorby zelených květních poupat dostatečně vlhké a teplé počasí, bez dlouhého období sucha. Správná aplikace doporučených přípravků v období před rozkvětem vojtěšky proti třásněnkám či plošticím výrazně sníží početní zastoupení i této plodomorky.
Bejlomorka vojtěšková (Dasineura ignorata), která přeměňuje u vojtěšky vegetativní pupeny v hálky, se vyskytuje ve zvýšené míře jen sporadicky a lokálně. Zvýšená škodlivost v porostech vojtěšky ponechané na semeno ze druhé seče může nastat pouze v případě, že před první sečí zjistíme průměrně 1,5 hálky na lodyhu. Aplikace registrovaných přípravků je směrována na dospělce druhé generaci v období, kdy má obrůstající vojtěška druhé seče výšku 20 až 25 cm.

Jetel luční na semeno

Významnými hmyzími škůdci u jetele luční pěstovaného na semeno jsou pouze nostačíci rodu Apion. Tito drobní nosatcovití brouci způsobují zanedbatelné škody svým žírem na listech jetele, ale jejich larvy významně poškozují jednotlivé kvítky v jetelové hlávce. Během svého vývoje zničí průměrně 7 až 11 kvítků, a tak ztráta semen je přímo závislá na početnosti larev v hlávce. Vzhledem k tomu, že larvy jsou v hlávce postřikem nepostižitelné, zaměřuje se ochrana na snížení populace dospělých nosatčíků před vykladením vajíček. Předpokládaný výskyt nosatčíků v daném roce můžeme zjistit tak, že před první sečí jetele odebereme vzorek entomofauny z bylinného patra pomocí entomologického smýkadla a spočítáme nosatčíky, kteří napadají generativní orgány jetele.
Jde především o nosatčíka jetelového (Apion trifoloii) a nosatčíka obecného (Protapion apricans). Při zjištění 265 brouků na 75 smyků lze přepokládat vyšší početní zastoupení ve druhé semenné seči jetele. Vlastní indikaci chemického zásahu děláme před květem druhé seče v případě, že zjistíme na 75 smyků 150 nosatčíků. Registrovány jsou přípravky Actellic 50 EC v dávce 1,0 l.ha-1, Karate 2,5 WG v dávce 0,4 kg.ha-1 a přípravek Zolone 35 EC/WP v dávce 2 l/kg.ha-1. Kromě aplikakce insekticidů můžeme i některými agrotechnickými opatřeními snížit početnost nosatčíků v jeteli lučním.
Používat insekticidy ve víceletých pícninám musíme s rozvahou a pouze na základě odborně provedené indikace výskytu škodlivého organismu, protože tyto porosty jsou rezervoáry parazitoidů i predátorů a neuváženou aplikací můžeme výrazně narušit populaci nejen tohoto užitečného hmyzu, ale také hmyzu, který se podílí na opylování porostu. Kromě včely medonosné půjde o ochranu samotářských včel ve vojtěšky a řady druhů čmeláků na jeteli lučním.

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.,
Výzkumný ústav pícninářský, s. r. o.,
Troubsko

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *