Skrytý poklad v zemědělském muzeu

Brambory jsou nejen zdravou, ale také levnou a dostupnou potravinou. Dříve se vařily ve slupkách a jedly na loupačku, mnohdy jen se solí a nemaštěné. S tvarohem, máslem a špekem byly jídlem bohatším a vydatnějším. Často se opékaly v popelu. Zvlášť na podzim při sklizni byly největší pochoutkou dětí brambory pečené v suché bramborové nati. Ze syrových nebo vařených se připravovaly polévky, kaše, škubánky, placky, halušky a další.

Předchůdci dnešních brambor pocházejí ze subtropické části Peru, Bolívie a středního Chile. V těchto oblastech se vyvinuly dva botanické druhy – Solanum andigenum a Solanum tuberosum. Na popud pravlasti této plodiny (Peru) byl letošní rok Organizací spojených národů vyhlášen Mezinárodním rokem brambor. Výstavou Brambory – skrytý poklad se Národní zemědělské muzeum Praha připojilo k oslavě této nutričně významné plodiny.
Jak sdělil tiskový mluvčí muzea Lubomír Maršík, výstava je uvedena blokem panelů s českým a španělským textem, které při zahájení muzeu věnovali zástupci velvyslanectví Peru v ČR. Tato úvodní část zahrnuje zejména fotografie, na nichž je například zachycena žena prodávající suché brambory a chuňo na trhu v Departmentu Puno v nadmořské výšce 4000 metrů, nebo sklizeň ve výšce 3000 metrů n. m. v Callejónu Conchudos, Departmentu Ancash-Peru. Následují fotografie s barevně a tvarově rozličnými druhy brambor.
V orné půdě
Po shlédnutí fotografií nastává čas vkročit do samotné expozice. Návštěvník se ocitá v místnosti, která představuje ornou půdu (stěny jsou pokryty hnědým krepovým papírem) a celou výstavu doprovázejí texty na panelech ve tvaru hlíz, jejichž barva v průběhu výstavy přechází od žluté po fialovo-růžovou. Komisařka výstavy Dana Strnadová tím jistě chtěla návštěvníky upozornit na některé odlišnosti této plodiny.
Vlastní expozice začíná dějinami zavedení brambor na evropský kontinent a do Čech. Do Evropy se brambory poprvé dostaly již v 16. století, v průběhu 17. století pak zdomácněly v Čechách jako rostlina klášterních, šlechtických a městských zahrad. Jako polní plodina byly zaváděny pomalu. Důvodem byl nejen starý trojpolní systém hospodaření s úhorem, ale také obava, že jsou brambory jedovatou rostlinou, vhodnou sotva jako krmivo. Často se opakující neúrody obilí a rychlejší populační rozvoj nižších vrstev v 18. století povýšily brambory na sociálně a hospodářsky důležitou plodinu.
Velká část úvodní místnosti je věnována šlechtitelské činnosti, kontrolní a zkušební činnosti, vědě, výzkumu, ale také historii škrobárenství a lihovarnictví. Textovou část doplňují fotografie a historické předměty jako například lis na vařené brambory, hák na oborávání brambor nebo kameninová nádoba používána v likérkách ve 20. a 30. letech minulého století. Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod poskytl pro tuto část expozice živé rostliny brambor, ukázku planých druhů a mimo jiné také rostliny kultivované in vitro.
Královské ledvinky, Višňovské rohlíčky, Gratiola, Mirabilis, Václavky, Německobrodské rohlíčky a mnoho dalších odrůd brambor si mohou návštěvníci v podobě mokrých preparátů prohlédnout v jedné ze čtyř vitrín. Techničtější typy zaujmou modely strojů a továrních zařízení.
Brambory zlidověly
Brambory v pranostikách, zvycích a písních je již téma další místnosti. V Čechách tato plodina zdomácněla a získala své místo v lidové písni, popěvku, pořekadle i pohádce. Téma brambor se vyskytuje také v pranostikách, například Na svatého Františka déšť – neurodí se brambory. I v příslovích si našly svoje místo: Brambory jsou nejlépe prohnané přes prase nebo Čím hloupější sedlák, tím větší brambory.
Zajímavé je také uplatnění v lidovém léčitelství, se kterým nás seznamuje text na jednom z panelů. Bramborám bylo připisováno léčivé působení proti spáleninám, štípnutí vos a byly doporučovány také k posílení plodnosti. Zkušení bylinkáři oceňovali zvláštní schopnost šťávy ze syrové brambory, která má dobrý vliv na trávicí soustavu, vykazuje projímavé účinky a povoluje napětí při křečích. V minulosti se používaly zevně na kožní ekzémy, ke koupelím proti revmatismu, k omývání ran a dalším.
Stěžejním tématem poslední třetí místnosti je technologie pěstování brambor. Užitečné informace obsahuje panel se statistickými informacemi. Podle údajů FAO je 52 % celosvětové produkce brambor využíváno pro konzumní účely, 34,5 % pro krmení hospodářských zvířat, 11 % pro novou výsadbu, 2,8 % na výrobu škrobu a 0,7 % pro výrobu lihu..
Něčím zaujmout
Podle Maršíka by návštěvníka této výstavy měl zaujmout navíc i nějaký nápad, například hra, počítač, a proto výstavu doprovázejí interaktivní prvky. Děti si mohou vyrobit bramborové tiskátko, nebo virtuálně vypěstovat bramboru (pomocí počítačové hry). Nemusíme ale zůstávat pouze u virtuálního světa. Součástí muzea je také demonstrační políčko se zajímavým sortimentem zemědělských plodin. Jak uvedl kurátor políčka Antonín Hájek, letos byla část pole osázena bramborami odrůdy Valfi a na podzim si pak děti budou moci vyzkoušet vykopávat hlízy.
Výstavu Brambory – skrytý poklad v Národním zemědělském muzeu Praha si zájemci mohou prohlédnout ještě do 3. srpna.

Klíčové informace:
● Výstava je uvedena blokem panelů, které muzeu věnovali zástupci velvyslanectví Peru v ČR.
● Návštěvníci seznámí s historií i současností pěstování brambor.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *