Skončíme se snětí?

Není tomu tak dávno, co byla zemědělská veřejnost přesvědčena, že s napadením pšenice snětí bylo skoncováno. V době, kdy se mořilo osivo rtuťnatými mořidly, tomu skutečně tak bylo. Generace současných padesátníků znala sněť mazlavou hlavně z obrázkového atlasu chorob. O něco lépe zůstala v povědomí sněť zakrslá, neboť byla donedávna karanténní chorobou.

Situace se však změnila. Rtuťnatá mořidla se v souladu s požadavky ochrany životního prostředí přestala používat a téměř zapomenuté sněti se na našich polích objevují stále častěji a intenzivněji. Je to hlavně sněť zakrslá (Tilletia controversa) a sněť mazlavá (Tilletia carries). Při středním až silném napadení je možno již čichem poznat, že zrno není v pořádku. Pach, který vydává, je podobný pachu slanečků. Hálky snětí se později rozpadají a chlamydospory kontaminují zrno, určené ke krmení i ke konzumním účelům.
V současné době není mnohdy snadné přesně rozlišit, o kterou sněť se vlastně jedná, protože existuje celá škála kříženců, jejichž vlastnosti nelze s jistotou popsat. Potíže pro pěstitele znamenají v každém případě obě.
Hlavní potíží bude samozřejmě odbyt sklizně z napadených porostů. Je pochopitelné, že záleží na stupni napadení partie, ale ti, kdo chtěli prodat pšenici do Polska, již dobře vědí, že narazili na přísné požadavky polské strany, která sněť zakrslou stále zahrnuje mezi karanténní organismy, na hranicích pečlivě sleduje výskyt chlamydospor v zrnu a napadené zásilky posílá zpět.

Kritický loňský rok

Napadení se rok od roku zvyšuje. Jestliže v r. 1999 bylo zjištěno v 7 okresech, v loňském roce již v 18 okresech. To jsou však čísla, která oficiálně uvádí Státní rostlinolékařská správa. Podle zkušeností poradců je rozšíření daleko větší. Pracovníci SRS zkoumali vzorky v souvislosti s vývozy – ze 131 odebraných vzorků jich bylo 111 pozitivních. Jistě uznáte, že takovéto výsledky jsou alarmující.
Pracovní skupina „Zdravé osivo“, ustavená ministerstvem zemědělství ve spolupráci se SRS a Českomoravskou šlechtitelskou a semenářskou asociací, se tímto problémem zabývala již v minulém roce. Pokusila se vypátrat všechny možné příčiny tohoto stavu, a dospěla k názoru, že nelze stanovit jedinou hlavní příčinu. Je jich mnoho, jsou velmi různorodé, mají různou váhu a rozhodně nebude snadné je odstranit.
Není žádným tajemsvím, že Ministerstvo vypisuje každoročně podpůrné programy k usměrnění některých prospěšných tendencí. Problému výskytu snětí se letos dotkly dva podpůrné programy. Je to zřízení podprogramu 2.C. – Podpora zlepšování zdravotního stavu pšenice ozimé, zlepšení kvality řepky olejné, jehož předmětem je nakoupené úředně uznané osivo pšenice ozimé, nebo osivo řepky olejné, nebo sóji pro osev produkčních ploch.
Tento program vychází z poznatku, že použití certifikovaného osiva je jedním z hlavních předpokladů boje proti snětím, a proto přináší pěstitelům do 1800 Kč na 1 t nakoupeného certifikovaného osiva.
Na hrozivé šíření snětí reaguje i program č. 3. A. – Biologická ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin. V rámci tohoto programu nebudou letos dotována mořidla. I když Ministerstvo zemědělství vždy biologickou ochranu podporovalo, není možné v této situaci zastírat, že mořidla biologického původu nemají na sněti žádoucí účinnost a ochranu proti nim prakticky neřeší. Přestože jejich použití není nadále státem dotováno, zůstávají v Seznamu povolených přípravků proti černání pat stébel, a na lokalitách, kde napadení snětí skutečně nehrozí, je možno využít jejich vynikajících účinků.
V rámci opatření proti šíření snětí je třeba využívat účinná, nejlépe vícesložková mořidla, přes všechny obtíže, které to přináší (vyšší cena, nebezpečí resistence, rozdílný účinek na fusaria). Je přece všeobecně známo, že umění správně používat mořidla a využívat všech jejich vlastností je prubířským kamenem dobrého agronoma.
Velice důležitá je též kvalita moření. Státní rostlinolékařská správa již prověřila celou řadu mořiček a podrobné kontroly bude provádět průběžně.
Co napsat na závěr? Pěstitelé, nepodceňujte sněti! Při vyšším napadení už žádné přečištění nepomůže – pomoci si musíte již před setím.

Ing. Helena Macková
MZe ČR

Komentáře ke článku 1

  • F.Hájek

    Dobrý den. Bohužel patřím mezi ty s kterým i když o to nestojím se chce sněť kamarádit. I když jsem osivo mořil tato se u mě vyskytla. Koupil jsem nové osivo, ale znovu se sice v menší míře,ale ukázala. Rád bych věděl zda všichni prodejci osiv používají vícesložková mořidla, nebo záleží na jejich rozhodnutí. Popřípadě mě mohla doporučit osvědčeného prodejce. Můžete mě prosím sdělit co se týče podpůrného programu zda sleva je u mořidla, nebo při koupi osiva. Ještě prosím jeden dotaz. V případě jarního ječmene se sněť neobjevuje? Předem dík za zprávu. S pozdravem F. Hájek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *