Skončila doba přebytku potravin

V červnu se uskutečnil již dvanáctý polní den v Bernarticích na Písecku věnovaný dvěma hlavním plodinám zdejší obilnářsko bramborářské oblasti, a to ozimé pšenici a ozimé řepce. Pořadatelé – Zemědělské družstvo Bernartice, Agrofert Holding, a. s., a ZZN Pelhřimov, a. s., připravili pro téměř tři sta účastníků pokusná políčka 42 odrůd ozimé pšenice a 16 odrůd ozimé řepky. Kromě porovnání tak velkého množství odrůd na stejném stanovišti si mohli návštěvníci prohlédnout i širokou paletu zemědělské techniky a navštívit stánky dalších spolupořádajících osivářských a chemických firem.

Zájem o polní dny v Bernarticích je tradičně veliký. Zemědělce každý rok lákají nejen pokusné parcely oseté pšenicí a řepkou, či nejnovější informace zástupců osivářských a chemických firem, ale také vystoupení předsedy pořádajícího družstva Pavla Novotného k aktuálním otázkám českého zemědělství. A ani letos tomu nebylo jinak

Zemědělci mají šanci
Zemědělské družstvo Bernartice hospodaří na výměře přes 3000 ha zemědělské půdy, z nichž je 2540 ha orné. Specializuje se na produkci obilnin (1020 ha ozimé pšenice, výnos 5,5 t/ha), řepky (480 ha, výnos 3,3 t./ha) a chov skotu. Je to neuvěřitelné, ale v družstvu přežívají i prasata a drůbež, i když v daleko menším rozsahu, než tomu bylo kdysi.
„V současné době prochází celá Evropa zásadní prověrkou zdraví agrární politiky Evropské unie a zároveň se ve světě začíná projevovat nedostatek potravin,“ seznámil přítomné se současnou situací Pavel Novotný. „Že přijde období nedostatku potravin muselo být všem jasné, neboť světové zásoby obilnin léta klesaly, přitom jejich spotřeba výrazně rostla, zejména v rozvojových zemích. Své sehrál i prudký nástup energetického využití rostlinné produkce. Dnes je snad již všem makroekonomům a politikům jasné, že skončila doba přebytku potravin, což na druhé straně dává nám zemědělcům velkou šanci. Evropská unie by měla tohoto boomu v produkci potravin využít a výrazně se na něm podílet. A tady vidím i velký prostor pro české zemědělce. Musíme však znát hodně informací a využívat je v každodenní praxi. K tomu by měl přispět i dnešní polní den.“
Prověrka společné agrární politiky přinese podle P. Novotného i některé změny v oblasti financování, zejména v oblasti dotací. Některé zásadní změny se již připravují, hovoří se o tzv. degresivitě – krácení dotací podle velikosti podniků, či progresivní modulaci, tj. přesunu finančních prostředků z podpory zemědělství na rozvoj venkova, které dost výrazně zasáhnou do tohoto systému. „Požadujeme,“ zdůraznil Pavel Novotný, „aby naši politici obhájili to základní, tedy aby čeští zemědělci měli naprosto stejné podmínky jako ostatní zemědělci v západní Evropě. Aby nebyl nikdo trestán za to, že je velký a pokud má být za něco trestán, tak pouze za to, že není úspěšný. Jinak bude náš podíl na produkci potravin stále klesat. Jsem optimista a v budoucnost českého zemědělství pevně věřím.“

Nákupní ceny určí zahraniční trhy
Za Agrofert Holding vystoupil ředitel akciové společnosti ZZN Pelhřimov Ing. Zdeněk Kubiska. Zamýšlel se především nad letošní sklizní obilnin a nákupními cenami zemědělských komodit. Předpokládá se, že letošní sklizeň obilnin bude v České republice velmi dobrá, stejně jako v celé Evropské unii. V té by se mělo sklidit o 35 milionů tun obilí více než v roce 2007, což je pětinásobek letošního odhadu sklizně v České republice. V Americe by měli tamní farmáři dosáhnou historicky nejvyšší sklizně pšenice od roku 1998, vyšší sklizeň, zejména řepky, se očekává i v Austrálii.
„Česká republika je velice malý trh, který kopíruje cenové vlny v Evropě či ve světě,“ zdůraznil přítomným Ing. Kubiska. „O nákupní ceně obilovin z letošní sklizně nebudou proto rozhodovat ani tak čeští zemědělci či místní nákupní organizace, ale především zahraniční trhy. Pokud na nich poptávka po českém obilí nebude, bude cena v České republice nastavena podle toho, co je schopna akceptovat živočišná výroba. V současné době klesají nákupní ceny na porážkách, a to jak u bílého masa, tak u prasat. A příznivé zatím nejsou ani prognózy . Obrat k lepšímu se nepředpokládá. Pokud bychom měli uvažovat o tom, že by chovatelé brojlerů a prasat měli přežít očekávané ceny, pak by se nákupní ceny krmného obilí musely pohybovat kolem tří tisíc korun za tunu. Je otázkou, zda taková hranice bude akceptovatelná pro pěstitele. Určitě ne v případě poptávky zvenčí. Na druhé straně to však může znamenat další snižování rozměru živočišné výroby v České republice a v případě přebytků obilí i následný propad jeho ceny.

Pšenice i řepka na jednom stanovišti
Je třeba ocenit, že se letos organizátorům podařilo připravit pokusné parcely s ozimou pšenicí i řepkou na jednom stanovišti poblíž Bílinky. Obě plodiny byly zasety na písčitohlinité půdě v nadmořské výšce 430 m, s průměrnou roční teplotou 7 až 7,5 stupně Celsia a ročním úhrnem srážek 520 až 550 mm.
Předplodinou pšenice, která se vysévala 10. října 2007, byl hrách setý. Na podzim se porosty přihnojily hnojivem Dolofos 26 (150 kg/ha), na jaře se použily Lovofert LAD 27 (150 kg/ha), Lovodam 30 (100 l/ha) a Lovofert LAD 27 (150 kg/ha). Porosty byly ošetřeny přípravky Husar a Cycocel. Vyzkoušeny byly čtyři varianty fungicidního ošetření nastříkané kolmo na pokusné parcely a foliární výživa. Všechny odrůdy byly vesměs pěkné, návštěvníci ocenili i pěšiny mezi parcelami, kde zůstala posekaná pšenice, po níž se nechalo během společné řízené prohlídky dobře chodit i v nepříznivém počasí.
Předplodinou řepky, která byla zaseta 23. 8. 2007, byl ozimý ječmen. Před setím se na pozemek aplikovalo DS 60 (160 kg/ha), na jaře pak SA (250 kg/ha), Lovofert Lad 27 (175 kg/ha a Lovodam (130 l/ha). K ochraně se použily přípravky Butisan 400 + Command 36 CS (0,2 l/ha), Galant 0,5 l + Horizont (0,7 l/ha) a Nurelle D (0,6 l/ha). Lokalita pro řepku nebyla podle agronoma Ing. Zdeňka Šťastného úplně nejvhodnějším stanovištěm, po velkých podzimních deštích došlo především na souvratích k vymáčení porostů. Ještě na jaře Bernartičtí váhali, zda řepky během polního dne vůbec představí. Příroda však nechtěla nic zkazit, vše dohnala, takže návštěvníci Polního dne o nic nepřišli. A to ani o dobré občerstvení či bohatou tombolu. Již tradičně byla vypsaná soutěž o láhev dobrého moku pro toho, kdo správně označí obsev řepkového pole i obsev pšeničného pole. Hned napoprvé se jeden soutěžící trefil.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *